Stačí pár centimetrů oděvu navíc a zlatá medaile se mění v okamžitou diskvalifi kaci. Tvrdá a přísně kontrolovaná pravidla ohledně plaveckých úborů panují na letošním mistrovství světa v Šanghaji, kde se organizátoři snaží zabránit možnému boomu s lámáním rekordů. Kontroverzní celotělové plavky z polyuretanu (známé i jako „kondomy“) jsou zakázány a závodí se v osvědčené klasice.
Když před dvěma lety padlo na mistrovství světa v Římě díky revolučním polyuretanovým plavkám neuvěřitelných třiačtyřicet světových rekordů, plavečtí puritáni se bouřili. „Zakažte ty kondomy. Je to urážka legend,“ apelovali. Mezinárodní plavecká federace (FINA) je pak vyslechla. A od té doby se dají všechny nové rekordy spočítat na prstech jedné ruky. Jsou pouze čtyři.
V Šanghaji, kde se nyní koná mistrovství světa, navíc zatím nepadl ani jeden. Podvádět se totiž nedá, kontroly jsou pravidelné a ostré. Materiál či délka úboru se měří před každým závodem podle jasně stanovených pravidel: Muži musí mít plavky maximálně od pupku ke kolenům, ženy zase od ramenou ke kolenům. Rychlejší a modernější celotělový oděv, z něhož by koukala jen hlava, je zamítnut.
„Kdo si ale myslí, že bez něj nebudeme moct lámat rekordy, mýlí se,“ tvrdí nicméně Američan Michael Phelps. „I v těchto klasických plavkách můžeme být rychlejší než dříve. Závodníci zapracovali na drobnostech, které dohromady ale přináší velké výsledky. A někteří už i plavou rychleji než s těmi celotělovými plavkami,“ myslí si.
Plavání nicméně vykročilo „proti proudu“ – místo modernizace ustoupilo ve vývoji dobrovolně zpět. Jenže návrat k tradičním bermudám má zase působit šetrněji než splašená smršť rekordů, které zvládla díky polyuretanovým plavkám stanovovat i patnáctiletá slečna (například Švédka Sjöströmová, jež zlomila na MS 2009 letitý rekord Inge de Bruijnové).
Kontroverzní oděv už totiž místy připomínal neopren. Nadnášel, zvyšoval rychlost a po dobu, kdy byl povolen, se zaplavalo neuvěřitelných 255 světových rekordů. „Jsem si jistý, že ženám, které sledují závod, se teď plavání líbí více než dříve. Mohou totiž na mužích vidět i to, co dříve kvůli celotělovým plavkám neviděly,“ žertoval australský kouč Leigh Nugent, ovšem zároveň vážně dodal: „Určitě bych to ale tak nechal. Po té spršce rekordů musíme náš sport stabilizovat a vrátit mu důstojnost. Současné pravidlo proto považuji za správné.“
A souhlasí s ním i samotní plavci. Vidina rekordu je nyní rázem vnímána nejen jako boj proti soupeřům, ale také revoluční technologii, díky níž jsou současné nejlepší časy stanoveny. „Chceme dokázat, že v plavkách to není,“ burcoval i včerejší vítěz kraulařské dvoustovky Ryan Lochte.
Bouřlivé debaty ovšem nekončí. Proti současnému pravidlu jsou zejména výrobci plavek a také sponzoři, kteří mají rázem méně možností umístit na závodníky svá loga. V tuto chvíli se jim doporučují různé tetovací prášky na holá těla plavců nebo barvy henna. „Návrat k celotělovým plavkám by ale byl rozhodně nejlepší. Sponzoři by to jistě uvítali,“ přiznal tudíž prezident italské plavecké federace Paolo Barelli a netají se, že by chtěl na dalším zasedání federace znovu jednat o možných změnách.
Jeho protest ovšem není zatím příliš slyšet. Veřejnost je spokojená, plavání ji více baví a současnou situaci kvituje i samotná FINA. Už ve chvíli, kdy se totiž plavky zakazovaly, bylo pro jejich zrušení hned 186 jejích zástupců. Proti se tehdy vyjádřilo jen sedm.
