V Hradci Králové vyrostl, naučil se kopat do míče. A teď svůj mateřský klub potápí. Trefa jihlavského útočníka Pavla Dvořáka (28) může být pro Východočechy osudová, rozhodla totiž o lepší vzájemné bilanci obou rivalů v boji o udržení.
Jak chutná tahle výhra?
„Věděli jsme, že pokud chceme pomýšlet na záchranu, tak se musíme tlačit do útoku a jednoznačně vyhrát. Pokud ještě platí pravidlo o vzájemných zápasech, tak je hodně důležité i to, že máme teď lepší bilanci než Hradec.“
Kde se ve vás vzal takový střelecký uragán?
„Chtěli jsme do toho vstoupit aktivně. Nevím, čím to bylo, že jsme dali tři góly. Tak se to někdy povede…(úsměv) Já jsem měl větší motivaci na podzim, kdy jsem hrál v Hradci de facto proti svým. Vyrůstal jsem tam.“
Váš gól vypadal jako chyba gólmana…
„Nevěděl jsem, co s tím. Zkusil jsem to a vyšlo to. Minulý týden na Slavii jsem měl trošku smůlu, když jsem trefil tyč. Teď se ke mně otočilo štěstí a zapadlo to přesně k tyči.“
Jak to, že vám to v Jihlavě nepadá jako v bývalém klubu?
„V Hradci jsem byl hrozně dlouho a měl jsem v týmu úplně jinou pozici než tady. Nastupoval jsem prakticky každý zápas. Bylo to jednodušší. V Jihlavě teprve o své místo bojuju. Věřím, že už to bude jenom lepší a góly budou přibývat.“
Co byste řekl ke dvougólovému střelci Davisi Ikaunieksovi?
„Davis je super útočník, má výbornou koncovku. Jeho druhý gól byl neskutečný. Jen tak dál.“
Zaskočila vás sněhová vánice?
„Bylo to hrozné, hlavně orientace. Sníh foukal do obličeje a asi nám to trošku ublížilo. Soupeř dal zrovna ve vánici gól. Vrhnul všechno do útoku, neměl co ztratit. Bylo jasné, že si nějaký tlak vytvoří. Hradec mám rád, ale teď jsem v Jihlavě a soustředím se na to, abychom nespadli my.“
