"Liberecký Giggs" Tomáš Janů: Místo na diskotéky chodím domů
ROZHOVOR - To je, panečku, comeback! Před touto sezonou se s Tomášem Janů v Liberci počítalo spíš do béčka. Nestárnoucí borec se však přece jen prodral do základní sestavy elitního týmu. Ovšem ne do obrany, ale nečekaně do středu zálohy! „Budu hrát klidně do osmdesáti,“ říká subtilní plejer, jehož vlasy již začínají zdolávat první šediny.
Deset let hrál Tomáš Janů na místě levého beka. Před třetím kolem ho však kouč Jaroslav Šilhavý přesunul do středu zálohy a 38letý matador se stal jako kapitán mužstva jedním z nejdůležitějších strůjců liberecké podzimní krasojízdy.
Je z vás definitivně záložník?
„Já jím ale už byl! Hrál jsem štítového záložníka až do první mistrovské sezony (2001/2002), než přišel trenér Csaplár. A nikdy jsem s tím neměl problém. Až pak jsem začal nastupovat jako levý bek. A teď jsem půl roku znovu střední záložník a cítím se hodně dobře. Mám daleko víc míčů, hodně toho naběhám, jsem častěji ve hře, což mi vyhovuje. Začalo mě to tam hodně bavit.“
Trenér Šilhavý přiznal, že se potýkal s nedůvěrou okolí vůči tomuto přesunu, že prý jste už starý a pomalý. Vnímal jste to také?
„Vím, kolik mi je let. Ale na druhou stranu jsem na tom fyzicky dobře a rychlost není ve středu zase tak potřebná. Když tam dokáže hrát Pavel Horváth, proč bych to nedokázal já? Maldini hrál ve čtyřiceti za AC Milán a nikdo neřekl půl slova, že by měl už odejít. To je přesně ten případ, že není důležité, kolik člověku je, ale jak je připravený a jak mužstvo hraje. Nedá se hrát jen s jedenácti osmnáctiletými, pomalu spratky (usměje se)... Musí to být nějak poskládané a myslím, že v Liberci je to poskládané dobře.“
S vámi se však před sezonou příliš nepočítalo. Cítil jste to tak, že jste na odpis?
„Tak se necítím nikdy. Člověk musí vždy bojovat. Pravdou je, že jsem nepočítal s tím, že toho odehraju tolik. A určitě s tím nepočítal ani trenér Šilhavý. Nakonec to pro mě dopadlo hodně dobře. Získali jsme druhý největší počet bodů na podzim v historii Slovanu, takže si myslím, že jsem mužstvu pomohl a ono pomohlo mně. Je to perfektní půlsezona.“
Jste nejstarší hráč v poli v Gambrinus lize. Necítíte se už jako fotbalový dědek?
„Je pravda, že starší jsou jen dva brankáři (Blažek a Hauzr), ve Sportu jsem se na to před sezonou díval. Ale věk není rozhodující. Jako fotbalový dědek se necítím. Až budu na testech patřit do druhé poloviny a až nezvládnu celou kompletní zimní přípravu a budu si muset ulevovat, tak s fotbalem skončím. Ale dokud to nebude, tak nevidím důvod, proč by se tak mělo stát.“
Jako záložník musíte naběhat víc kilometrů. Jak to, s prominutím jako téměř vysloužilý veterán, zvládáte?
„Je to post, kde toho člověk hodně naběhá, ale může si dost pomoci chytrostí či umem se dobře takticky postavit. Je to místo pro mě, v téhle situace určitě. A navíc já nikdy neměl problémy běhat dlouho a hodně. Jsem ještě ze staré generace.“
Co tím myslíte?
„V zimě jsme běhali pořád. Čtyřstovky, osmistovky, furt. Osm kilometrů v lese byl jeden trénink a odpoledne čtyřstovky. Dvanáct patnáct čtyřstovek pod minutu dvacet, pamatuju si to ještě teď. To už mladí kluci vůbec neznají. Dřív platilo, že čím více kilometrů naběháte, tím lépe jste připravení. Je to samozřejmě nesmysl, ale dřív to tak prostě bylo. Teď je alespoň lepší regenerace. Když jsem kdysi hrál za Příbram, tak jsem nebyl třeba celou zimní přípravu na masáži. Teď na ni chodím každý den a pomáhá mi to.“
Co ještě kromě masáží děláte, abyste si udržel výkonnost i v tomto věku?
„Řekl bych, že jinak už nedělám nic navíc. Chodím k fyzioterapeutovi, občas zajdu do bazénu, ale že bych byl nějak speciálně regenerační typ... Ještě jsem asi musel upravit jídelníček. A možná piju trochu míň alkoholu, nedám si tolik piva jako dřív. Po zápase jsme vždycky chodili třeba do čtyř do pěti do rána na diskotéku, teď už si tam sednout nechodím a jdu rovnou domů.“
Zmoudřel jste?
„V tomhle určitě. Ale dokud je člověk mladý, tak je nesmysl se nejít bavit. Jít si ve dvaceti v deset hodin lehnout domů? To je možná ještě větší nesmysl, než se jít pobavit. Stejně člověk po utkání usne až ve dvě ve tři. Nemusí se na diskotéce zlít jako dobytek! Ale já už mám svůj klid, jdu si lehnout, podívám se na televizi. A už mi kvůli tomu kluci ani nenadávají.“ (usměje se)
Však už máte první šediny...
„Mám, no a co? Na diskotéku chodí i starší než já! Abych se kvůli šedinám omezoval, to zase rozhodně dělat nebudu!“ (směje se)
Třeba Ryan Giggs, který je jen o dva měsíce mladší než vy, se začal udržovat například cvičením jógy. Nezkusíte to?
„To ne, na to jsem asi líný. Ale zase jsem začal chodit do posilovny. Každý den chodíme s Jirkou Liškou na čtvrt hodiny do posilovny, abychom si trochu připravili tělo. Jóga by mě možná lákala, jenže to by už asi zabralo hodně času. Ale Ryan Giggs je přesně o tom.“
Co máte na mysli?
„Je mu 38 let a je to klíčový hráč Manchesteru United, špičkového mužstva! A sbírá jedno ocenění za druhým. V Anglii k němu mají úctu, což je oproti Česku velký rozdíl. V Anglii je člověk v jednom klubu dvanáct let a pomalu ho nechtějí pustit, diváci na něj nedají dopustit. A tady? Když má člověk přes třicet, tak už koukají, jak by se ho zbavili. Tam člověku pomalu po deseti letech stavějí sochu a tady by mu nejraději roztrhali smlouvu.“
To vypadá, jako byste trochu cítil křivdu.
„To ne, tak to prostě v Čechách je. Je to samozřejmě i o penězích. Hráč nad třicet let se těžko prodá, fotbalista starší než 25 let je už starý. Je to všechno i o manažerech. Já už dlouho žádného nemám a ani jsem ho vlastně nepotřeboval. Vždy jsem byl v Liberci spokojený. Udělali se tady dva tituly, pohár, hráli jsme Pohár UEFA. S fotbalovým životem jsem moc spokojený.“
Cítíte se jako liberecký Ryan Giggs?
„Ale jo. Jsem tady čtrnáct let a Liberec už mám jako domov a vůbec nepřemýšlím, že až jednou skončím s fotbalem, že bych se stěhoval někam jinam. Myslím, že Liberec je jedno z nejkrásnějších měst vůbec v Čechách. Je tady prakticky všechno, co si člověk může přát.“
Kdo vydrží hrát déle: vy, nebo Giggs?
„Myslím, že má už podepsanou novou smlouvu, takže záleží na tom, jestli se domluvím se Slovanem taky. Ještě mám v Liberci kontrakt na půl roku a uvidí se, co bude dál. Už ji prodlužuji vždy o rok asi počtvrté. Záleží, jestli mě bude trenér a klub chtít. Už by se mi asi nechtělo někam jinam, i když nikdy neříkej nikdy, minulou sezonu jsem byl taky v Ústí na hostování.“
V české lize jste odehrál 321 zápasů. Na jaké číslo si troufáte?
„Chtěl bych určitě odehrát za Liberec 300 zápasů. Tato meta mě hodně láká. Tuším, že jsem odehrál 30 utkání v Příbrami a devět v Ústí. Možná takových 20 zápasů mi ještě chybí (přesně 18), abych jich měl 300 v Liberci a byl bych spokojený. I když to není tak, že bych odehrál třístý zápas a skončil. Chtěl bych hrát co nejdéle.“
Narozen: 17. září 1973 v Příbrami
Výška/váha: 174 cm/69 kg
Post: obránce, defenzivní záložník
Kariéra: UD Příbram (1984 -1992), Tábor (1992-1993), FC Příbram (1993 -1996), Dukla Praha (1996 -1998), Liberec (1998-2010), Ústí nad Labem (2010), Liberec (2011-?)
Ligová bilance: 321 zápasů/3 góly
Největší úspěchy: mistr české ligy 2002 a 2006, vítěz Poháru ČMFS 2000, čtvrtfinále Poháru UEFA
Nejstarší hráči v lize: 1. Jaromír Blažek (Sparta, brankář, 29. prosince 1972), 2. Zbyněk Hauzr (Liberec, brankář, 20. dubna 1973), 3. Tomáš Janů (Liberec, záložník, 17. září 1973).
