Přestože příbramský útočník Tomáš Wágner, který se postavil na hrot, splnil úkol a vstřelil dva góly, příliš nejásal. Uvědomoval si, že nakonec k postupu bylo docela blízko, neboť si český tým vytvořil hodně příležitostí. „Nerad to říkám, ale chybělo nám trochu i štěstíčko,“ posteskl si.
Vstřelil jste dva góly, které ovšem k postupu nevedly. Jaký pocit převažuje?
„Je to smutek. My potřebovali dát dva góly a věřili jsme, že by nám to mohlo stačit. Mohli jsme jich dát i pět a nikdo by se nedivil. Dva však byly nakonec málo. Bohužel. Šli jsme do toho s cílem neinkasovat moc brzy, ale to se nepovedlo. Penalta… No, nebudu ji komentovat. Pak už nám nezbylo nic jiného než se vrhnout do útoku. Hrát vabank.“
Vaše zásahy vypadaly až moc snadno, byly to jen dorážky. Jak jste je viděl?
„Ale od toho jsem hrotový útočník, abych do toho chodil. První padl po střílené ráně, dostal jsem to do sítě skluzem. Ten druhý byla klasická dorážka, ale musel jsem jít důrazně přes dva obránce, jinak by to odkopli. Musím však pochválit, jak jsme sehráli standardku. Kalas si tam naběhl výborně, přesně, jak jsme chtěli. Už jen to provedení mě nesmírně těší a mám z něj radost. I když to nakonec nebylo nic platné.“
Co podle vás chybělo, abyste postoupili na mistrovství Evropy vy?
„Šancí jsme si vypracovali skutečně hodně, až neuvěřitelně. Rusové toho tolik rozhodně neměli. Chyběla asi lepší koncovka. A také trocha štěstí. Tohle říkám docela nerad, ale tentokrát nám vůbec nepomohlo.“
Utkání mělo báječnou atmosféru. Vychutnal jste si ji, nebo vyřazení všechno přehlušilo?
„Mám takovou myšlenku: postup jsme si po takovém výkonu zasloužili, ale když jsem viděl ty ochozy a lidi, jak je to bralo a žili tím celý den, tak o tom i pochybuju. Nám fanoušci do Jablonce nepřišli ani na tak důležité utkání. Proto to Rusům přeju, mají výborné fanoušky a byl to pro nás zážitek. Na další takový si asi dlouho počkám.“
