Hejda zpovídal spoluhráče: Mým snem bylo hrát s tebou

Hejda zpovídá spoluhráče
Hejda zpovídá spoluhráčeZdroj: Reprogoto
NHL
Začít diskusi (0)
Až jednou pověsí výstroj na hřebík, o další zaměstnání se nemusí bát. O Jana Hejdu se budou jistě prát televizní stanice. Klíčový zadák Colorada si s mikrofonem a před kamerou podal spoluhráče na denverském charitativním galavečeru. A rozjel solidní estrádu.

Na to, že si vede skvěle coby hlídač obranného pásma Avalanche, už jsou fanoušci zvyklí. Že mu pusa jede stejně, jako umí s kdekým praštit o mantinel, se taky ví. Tentokrát však Jan Hejda ukázal, že zvládne být i suverénním bavičem před kamerou.

Na coloradském klubovém webu v desetiminutovém videu zpovídá kolegy z týmu, což rozhodně neskončilo sérií suchých interview. Nesmělý švýcarský brankář Reto Berra na rozjezd sice ještě nesrší vtipem, další kumpáni pod palbou Hejdových otázek, to už je ale nálož.

Ze srandisty Maxima Talbota si vytrvale utahuje, že s movembrovským knírkem vypadá jako Mexičan, aniž by ho v podstatě nechal cokoliv odpovědět. „Co je tvoje oblíbené jídlo? OK, tortilla,“ vpálí mu třeba.

Kvůli neslušivé listopadové ozdobě obličeje to schytává i útočník Marc-Andre Cliche. „Jsem překvapen, že máš pořád přítelkyni,“ rýpe Hejda. Ruský brankář Semjon Varlamov představí svého obrovitého kamaráda Timofeje, devatenáctiletá hvězdička Nathan MacKinnon zase dostane zabrat kvůli svému věku, Hejdu totiž zajímá, jestli někdy hrál s dřevěnou hokejkou nebo ve staré helmě Jofa. „Kolik ti bylo v roce 2003, když jsem byl na svém prvním mistrovství světa?“ ptá se český šampion. „A měli jste tehdy barevnou televizi? U nás totiž ještě nebyla.“ Když se Hejda dozví, že svůj první mobil dostal MacKinnon ve čtrnácti, odvětí, že on sám ve třiceti…

Zásadní jsou ovšem dotazy na nejoblíbenějšího spoluhráče z obrany. Třeba Nick Holden, kolega už z let v Columbusu, s odpovědí neváhá. „Jan Hejda! Žiju svůj sen, když s ním můžu teď hrát. Vyrůstal jsem s nadějí, že tě jednou potkám!“ vylíčí zvídavému „reportérovi“. „Jo jo, říkáš často, že jsem byl tvá inspirace, to kvůli mně hraješ hokej, že jo,“ nenechá se vyvést z míry Hejda. „Jasně, byl jsem velký Hejdův fanoušek,“ pokývá Holden.

Od mladíka Dennise Everberga, kterého si dobírá kvůli divokým vlasům, chce slyšet to samé a dočká se. Ovšem s dovětkem. „Hraješ už tak dlouho, že už si říkám, kdy bys tak mohl skončit,“ vpálí mu Švéd.

Jen naoko vykulený Erik Johnson, někdejší jednička draftu, o němž se teď díky Hejdovi už ví, že je milovníkem psů a koní, má jiné favority. „Hejdiče“ mezi nimi neuvedl, ani když ten ho žádal vybrat parťáka z defenzivy zhruba s číslem mezi 7 a 9. Nosí totiž osmičku… „Ne ne, střihni to,“ gestikuloval dvakrát Hejda na kameramana při „špatné“ odpovědi, než oznámil, že na tohle už se ptát radši nebude.

V zámoří se zkrátka zrodilo nečekané reportérské eso.

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů