+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Zdeněk Janda
1. června 2017 • 17:55

Vokoun vzpomíná na Pittsburgh a Nashville: Lidé úplně blázní!

TOP VIDEA
NEJ zákroky Premier League: Sok předčil Čecha, Ederson zachránil City NEJ zákroky Premier League: Sok předčil Čecha, Ederson zachránil City
Klukům v Plzni se snad daří ještě líp beze mě, směje se Kubalík Klukům v Plzni se snad daří ještě líp beze mě, směje se Kubalík
VŠECHNA VIDEA ZDE

V klubu Predators strávil téměř deset let, pomohl mu v úplných začátcích si vybudovat v NHL kredit. Na konci kariéry si zachytal i v Pittsburghu, v sezoně 2012/13 mu pomohl až do finále konference. Bývalý gólman Tomáš Vokoun má tedy k oběma protagonistům boje o Stanley Cup blízko. „V Nashvillu je hokejová horečka,“ tvrdí dvojnásobný mistr světa.



Město country dobře zná. Působil v něm od jeho vstupu do NHL (v roce 1998) až do sezony 2006/07. „Vždycky tam bylo rodinné prostředí,“ vzpomíná Tomáš Vokoun na organizaci, která mu přirostla k srdci. Dodnes je v ní celebritou, když ho klub nedávno pozval na oslavu v rámci stoletého výročí NHL, fanoušci ho stále brali za svého… „To bylo opravdu hodně příjemné,“ tvrdí 40letý někdejší brankář, jenž úspěšné tažení po nejslavnější lize světa završil právě u Penguins. Rozhovor vznikal ještě před druhým finálovým zápasem. Ten vyhrál Pittsburgh 4:1 a vede 2:0 na zápasy.

Takže to pro vás není tuctové finále, že?
„To tedy ne, docela to prožívám.“

Padla na vás nostalgie?
„Dá se říct, že jo. Nedávno jsem v Nashvillu byl, takže to na mě znovu dýchlo. No, a i v Pittsburghu znám hodně hráčů, takže si finále užívám.“

Jak to Nashville prožívá?
„Je tam hokejová euforie, lidi opravdu blázní. Celé město se rozrostlo, klub udělal i na poli marketingu spoustu práce. Propojili to s country muzikou, na hokeje chodí spousta zpěváků, což ještě popularitu Predators zvyšuje. Stejně jako to, že manželka kapitána Mika Fishera je vůbec jedna z nejslavnějších zpěvaček country.“

Carrie Underwoodová dokonce zpívala během play off i americkou hymnu.
„I ona byla součástí velké show. Lidi si to opravdu užívají. Až jsem byl sám překvapený, jak moc se to tam změnilo od doby, co jsem odcházel.“

V čem nejvíc?
„Všechno je propracovanější, zápasy jsou vyprodané. A to nejenom díky tomu, že jsou ve finále, ale plné haly byly i v sezoně. Umí s lidmi pracovat. Pomáhá i to, že Nashville je aktuálně druhé nejvíce se rozvíjející město v Americe, přichází tam tedy spousta mladých lidí, kteří si nacházejí cestu do arény. A pokud jde o hráčskou kvalitu, klubu se daří lákat velká jména.“

Na Nashville rád vzpomínám, byli jsme nové mužstvo

Jak moc vás těší, že jste to byl právě vy, kdo pomáhal budovat identitu klubu?
„Určitě na to rád vzpomínám. Byli jsme nové mužstvo, všechno, co se nám tehdy povedlo nebo i nepovedlo, bylo poprvé v historii. Asi by to bylo jiné, kdybych deset let chytal za Montreal nebo Toronto, tedy mužstva s osmdesátiletou tradicí, ale i tak to bylo moc příjemný. Kdekoliv člověk v NHL hraje, stane se součástí historie, zvou ho na nejrůznější akce. Na Nashville mám krásné vzpomínky.“

I fanoušci vás neustále musí mít rádi…
„Prožil jsem tam při mé poslední návštěvě i krásné příhody.“

Jaké?
„Třeba jeden vousatý chlap na mě zavolal s tím, že když jsem tam hrával, chodil se na mě dívat ještě jako malé děcko… To bylo až úsměvný, v tu chvíli mi došlo, jak stárnu a všechno letí… I když si až tak starý nepřipadám. Fanoušky tam mají výborné, skvělí byli už v době, kdy jsem tam hrával já. Atmosféra také byla skvělá. Musím říct, že Nashville je opravdu příjemná destinace, je to jedno z měst, kam se člověk rád vrací i jako soupeř.“

Tomáš Vokoun
Tomáš Vokoun

Co stojí za rozmachem Predators?
„Určitě je na prvním místě třeba zmínit Davida Poila (generálního manažera), který je v klubu od začátku. Vždycky chtěl, aby tam vládla rodinná atmosféra, což se mu daří. Největší změna přišla v době, kdy jsem odcházel. Tehdejší majitel klub prodal. On nebyl místní, navíc s celou tamní komunitou až tak dobře nevycházel. Potom to pořídili lidé, kteří pocházejí přímo z Nashvillu, získali na svou stranu lidi z byznysu, všechno se posunulo ještě dopředu. Byl to významný krok kupředu.“

V čem je největší přínos dlouholetého klubového šéfa Davida Poila?
„Je to výborný chlap, o hokeji neustále přemýšlí, generálního manažera celkově dělá přes pětatřicet let. 99 procent hráčů, kteří v Nashvillu hráli, na něj nedají dopustit, moc se jim tam líbilo. Měli s ním dobrou zkušenost, což o lecčems svědčí. I já na něj vzpomínám moc rád, byl to on, kdo mi dal šanci.“

Dřív se do Nashvillu nikomu nechtělo, dnes je to naopak

Vnímáte, že celkově letí kredit Predators nahoru?
„Ano. Bavil jsem se o tom třeba s Jamesem Nealem. Byl to hráč, který přišel z Pittsburghu, a přitom z toho byl nadšený. Kdyby se to stalo mnohem dřív, že by někdo musel do Nashvillu z klubu jako Penguins, Boston nebo Philadelphia, moc by se nikomu nechtělo. Kdežto dneska je to naopak. Mají tam mladé progresivní mužstvo s dobrým trenérem, mají jasnou vizi, jak chtějí hrát a čeho chtějí dosáhnout. V dnešní době nemají problém přilákat i velké osobnosti, které si mohou vybírat.“

Těží tedy momentálně Predators z koncepční práce a trpělivosti?
„Ano. Když se podíváte na soupisku, tak většina hráčů je draftovaných Nashvillem. Klub si je vychoval, navíc je nechal, aby se vyhráli a vyzráli na farmě. Málokterý kluk, i když sebevýš draftovaný, šel rovnou do NHL. Oni jsou v tomhle trpěliví, přivedou je až v době, kdy cítí, že jsou na to kluci připraveni. A hlavně v obraně vždycky měli super jména. Suter, Weber, Timonen. Z toho by se dal sestavit All Star Team.“

I aktuální defenziva je výtečná, že?
„Mají daleko nejlepší beky v lize. Kdyby hráli v Torontu nebo v Rangers, jsou ještě známější, ale i tak jsou to TOP zadáci. Mají čtyři kluky, kteří by v každém jiném týmu byli tím nejlepším zadákem. Ekholm, Ellis, Josi nebo Subban. A ani ti další nejsou špatní. Takže co se týče obrany, je to nejlepší tým v lize.“

Hodně emocí vzbudil přesun dlouholeté modly Shea Webera do Montrealu za kontroverzního P. K. Subbana. Očekával jste, že do Nashvillu zapadne?
„Abych se přiznal, měl jsem z toho trochu obavy. Zezačátku to nebylo úplně nejlepší, ale postupem času si všechno sedlo. Začalo se mu více dařit, Predators jsou ve finále, jsou nejdál v historii, takže pokud to budeme hodnotit takhle, byl to úspěšný přesun. Na druhé straně si nemyslím, že pokud by Weber zůstal, že by finále nehráli.“

Pro Predators to muselo být hrozně těžké rozhodnutí…
„To ano. Jednalo se o srdce klubu, Weber tam byl obrovsky populární. Oni to brali z dlouhodobého hlediska, protože Subban je asi o tři roky mladší, potřebovali někoho, kdo zapadne do koncepce a bude hrát další roky. Naopak Montreal nutně sháněl lídra, Predators až tolik ne. Takže to nakonec byl dobrý trejd pro obě strany.“

Kdyby Washington vyhrál pohár, příchod Erata by lidé hodnotili jinak

Pro Predators se jeví jako majstrštyk rovněž trejd, v jehož rámci v roce 2013 poslali do Washingtonu útočníka Martina Erata a získali Filipa Forsberga, dnešní hvězdu první velikosti. Kdežto pro Capitals to byl podle některých odborníků nejhorší přesun v historii…
„Ono je ale trochu nevděčné to teď hodnotit, bez znalosti tehdejších reálií. Když se na to dívá někdo teď, jasně si může říct, jak to vypadá blbě… Jenže v době, kdy se výměna dělala, Forsberg nestál v NHL jedinkrát na ledě, nebyla žádná záruka, že bude zářit. Martin (Erat) tehdy v Capitals nějak nezapadl. Ale kdyby jo a oni vyhráli Stanley Cup, hodnotilo by se to jinak.“

Je pravda, že Washington sháněl hotovou oporu, obětoval nejistou budoucnost.
„Vždycky, když se mění zkušený hráč za prospekta, je to ošemetné. Teď je každý chytrý. Jenže tehdy to Capitals dělali s tím, že je zajímá stávající rok. Nebo maximálně ten další. Protože chtěli Pohár. Hned! Kdežto Nashville do toho šel s tím, že ho zajímá výhled na několik let dopředu. O Forsbergovi se vědělo, že byl draftovaný vysoko, že může mít před sebou velkou budoucnost, ale nikdo tohle nezaručí. Takže vůči Martinovi (Eratovi) i manažerům je trochu nefér to teď takhle negativně hodnotit. Washington podobných prospektů jako Forsberg měl víc, takže to brali tak, že potřebují někoho zkušeného, kdo jim aktuálně pomůže v bitvě o Pohár. Že už to nevyšlo, to je věc druhá…“

Z Vokouna je trenér. Podívejte se, jak vychovává naděje na Floridě

Když se vrátíme k Predators, jak hodnotíte finského gólmana Pekku Rinneho?
„Když nebudeme brát v úvahu první finále, které mu až tolik nevyšlo, tak mě překvapilo, jak výborně chytá v play off. Měl trochu zdravotní problémy, ale pomohlo mu, že v základní části toho neodchytal až tolik, mohl si trochu odpočinout, což je u gólmana jeho věku (34) potřeba. Na klíčovou fázi sezony ušetřil nějaké síly.“

Zařadil byste ho mezi absolutní špičku v NHL?
„Pokud jde o výkonnost v základní části v posledních letech, tak to asi ne. Ale v play off je opravdu skvělý, hlavně v sérii s Anaheimem kraloval. Má všechno, co brankář potřebuje. Je velký, mrštný, má rychlost. A je jedním z klíčových důvodů, proč Nashville ještě bojuje o Stanley Cup.“

Jak naopak podle vás zvládá Marc-Andre Fleury, někdejší stálice brankoviště v Pittsburghu, že se čím dál více musí dělat o pozici s Mattem Murraym? Fleuryho dobře znáte, s ním jste se setkal i vy.
„Všem dokázal, že je to stále výborný brankář. Je zkušený, dobře ví, že některé věci neovlivní. Murray je brankář budoucnosti, Penguins vychytal Pohár loni.“

Fleury je dobrý parťák, vždycky bude ve městě ikonou

Jak to soupeření Fleury bere?
„Je v klidu, vnímá, jak to v NHL chodí. Je to součást byznysu. Všichni dobře vědí, že je hlavně jeho zásluha, kam se Penguins letos dostali. Když ještě chytal, párkrát jsem s ním mluvil, a říkal, že si to moc užívá. Teď je to trošku jiný, ale nikdy nevíte, co se stane. Trénuje, maká, aby byl stoprocentně nachystaný na dobu, kdy bude muset jít zpátky do brány.“

Takže je to ideální parťák?
„Je povahově velice silný, je to opravdu dobrý spoluhráč. Když nehraje, přeje druhým. Fandí. V tomhle není žádný problém. Ať to dopadne jakkoliv, vždycky bude ve městě ikonou. Má dva Stanley Cupy, kraluje ve všech gólmanských statistikách v historii klubu, měl štěstí na to, jaký tým se před ním sešel v době, kdy chytal nejvíc.“

Když jste v Pittsburghu působil v sezoně 2012/13, v play off jste před ním dostal příležitost právě vy. A dařilo se vám báječně, přesto tým skončil ve finále konference. Co vám tehdy chybělo?
(ihned zareaguje) „Góly!“

1080p 720p 480p 480p 360p 240p
Celá hala v Pittsburghu aplaudovala Tomáši Vokounovi, který kvůli problémům s krevní sraženinou nesmí chytat

Je pravda, že jste jich Bostonu moc nedali…
„Prohráli jsme 0:4 na zápasy, ale hráli jsme díky prodloužení ještě o dvě třetiny víc. No, a za celou tu dobu jsme dali dva góly. Víc nic. Takže s tím se opravdu nedalo uspět. Rask nás tehdy jednoznačně vychytal. Zní to až nepochopitelně, když si člověk uvědomí, jaké jsme tehdy měli hráče. Vedle Crosbyho a Malkina ještě třeba Iginlu, Morrowa, Neala. Ale sport je někdy takový, že ať se snažíte sebevíc, prostě to nejde.“

Nekoukáte trochu s lítostí na to, že jste v Pittsburghu netrefil úspěšnější éru?
„Ne, takhle na to nekoukám. Nikde není psáno, že kdybych tam byl jindy, že by se Pohár vyhrál. Prostě je to sport, dělal jsem tehdy maximum. Když člověk udělá, co může, tak potom v klidu žije s výsledky, které má. Kdybych cítil, že jsem něco ošidil nebo jsem neudělal, co bylo v mých silách, tak by mě to asi mrzelo. Ale vím, že víc jsem udělat nemohl. A je to sport, vyhrát může jenom jeden. Vyhrát Pohár v NHL, to je obrovsky těžké. Vždyť v posledních deseti letech vyhrávají jenom tři týmy – Los Angeles, Chicago a Pittsburgh. Jenom Boston do toho jednou vletěl.“

Když se vrátíme k letošnímu finále, kdo podle vás vyhraje?
„Hrozně těžká otázka, nevím. Tady bych si radši na nikoho nevsadil.“

Hrát proti Pittsburghu u nich doma není žádná sranda

Mluvíme spolu v době, kdy ještě není známý výsledek druhého finále. Ale i tak – co bude sérii podle vás rozhodovat?
„Jak se Rinne oklepe z prvního zápasu, který se mu nepovedl. Znám to z vlastní zkušenosti, takové utkání s brankářem otřese. Nejde na vás žádná střela, vedete, potom najednou bum a soupeř vyhraje… Navíc jdou zápasy hrozně rychle za sebou. Dobře vím, že hrát proti Pittsburghu u nich doma, to není žádná sranda. Pokud není gólman opravdu na špičce výkonnosti, tak ho většinou Penguins nakonec rozstřílejí.“

Přitom Nashville hrál opravdu výtečně v první partii.
„Zasloužil si vyhrát, o tom žádná. Jenže na to se nehraje. Jedna z nejsilnějších stránek Pittsburghu je to, že opravdu nemusí hrát dobře na to, aby vyhrál. Potence útočníků je taková, hlavně při přesilovkách, že si tým věří, že za jakýchkoliv okolností tam aspoň něco spadne. Někdy na to spoléhají až moc, k vlastní škodě. Prostě vědí, že jsou schopni z minima vytěžit maximum. Až si člověk někdy říká, jak je možné, že takový tým hraje tak bídně? Ale i tak vyhraje…“

V čem je z vaší zkušenosti největší vůdcovská síla Sidney Crosbyho?
„Prostě je to v něm. Je to nejlepší hráč na světě, nebo aspoň ten nejlepší, s kterým jsem mohl já hrát. A dokud se s ním člověk nepotká v jedné kabině, nedokáže to docenit. Je to správný kapitán, nejlepší hráč týmu. Na ledě hraje pro mužstvo, navíc má všechno. Obrovskou výhodou Pittsburghu je i to, že má dva skvělé střední útočníky.“

Vedle něj ještě Jevgenije Malkina.
„A je hrozně těžké je pokrýt. Na druhý tým je hrozný tlak. Protože když na ledě není Crosby, je tam Malkin. Soupeři většinou mají jenom jednu vyloženě defenzivní pětku, která eliminuje ty TOP útoky, jenže když hrajete proti Penguins, potřebovali byste dvě… No, a to má kouč ještě možnost, že Crosbyho s Malkinem dá k sobě, protože i oni jsou schopni si vyhovět. Takže celkově je hrozně těžké je pokrýt. Ruský útočník sice nemá takové vůdcovské schopnosti, ale na ledě válí. S Crosbym tvoří obrovsky nebezpečnou dvojku.“

Vše o zimních olympijských hrách 2018 najdete zde >>

 

Východní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  Tampa 29 17 4 2 6 110:74 44
2.  Toronto 31 14 6 1 10 106:88 41
3.  Columbus 30 11 8 1 10 86:73 39
4.  Islanders 30 13 4 3 10 108:100 37
5.  Washington 31 14 4 1 12 95:91 37
6.  Devils 29 11 5 4 9 89:91 36
7.  Rangers 30 12 4 3 11 99:89 35
8.  Pittsburgh 32 10 6 3 13 94:104 35
9.  Boston 27 13 1 4 9 78:75 32
10.  Montreal 31 10 3 4 14 85:99 30
11.  Flyers 29 10 1 7 11 83:86 29
12.  Carolina 29 8 3 7 11 80:91 29
13.  Florida 30 9 3 4 14 90:105 28
14.  Detroit 30 9 2 6 13 81:99 28
15.  Ottawa 28 7 2 7 12 77:98 25
16.  Buffalo 30 6 1 6 17 64:102 20

Západní konference

Z V VP PP P Skóre B
1.  St. Louis 31 16 5 2 8 104:78 44
2.  Kings 31 14 6 3 8 97:68 43
3.  Winnipeg 31 17 1 5 8 107:87 41
4.  Nashville 29 14 4 4 7 95:84 40
5.  Vegas 29 12 7 1 9 103:91 39
6.  San Jose 29 14 2 3 10 79:69 35
7.  Dallas 31 13 4 1 13 91:90 35
8.  Calgary 30 10 6 2 12 88:94 34
9.  Chicago 30 11 3 5 11 90:82 33
10.  Minnesota 29 11 4 3 11 87:87 33
11.  Anaheim 31 11 2 7 11 83:91 33
12.  Vancouver 31 14 0 4 13 82:90 32
13.  Colorado 29 11 3 2 13 92:95 30
14.  Edmonton 30 8 4 2 16 86:99 26
15.  Arizona 33 3 4 5 21 75:114 19







Klasická verze
Mobilní verze