Ondřej Kuchař
16. prosince 2017 • 18:34

Další český sudí blízko NHL: Pískám i ženy. Za měsíc stihnu 60 zápasů

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Sekl s hokejem, sbalil si tašku a odletěl do Ameriky. Petr Hejna měl jako hráč za cíl prosadit se v NHL. Nepovedlo se. Snu se však odmítl vzdát. Přehodil výhybku a nejlepší lize světa nyní klepe na dveře jako rozhodčí. „Myslím si, že to bude rychlé. Cítím, jak mě všichni ženou dopředu. Za dva roky tam snad budu,“ říká čtyřiadvacetiletý čárový sudí. O krušných začátcích za mořem, o svém platu i šedesáti utkáních měsíčně mluvil v rozhovoru pro iSport.



Po Liboru Suchánkovi se další český rozhodčí dere do NHL. Tuzemská rozhodcovská škola boduje, mohl by si někdo myslet. Ovšem ne tak docela. Petr Hejna v Česku neodpískal jediné utkání. Kariéru v pruhovaném dresu odjel začít rovnou do Ameriky. Start však nebyl jednoduchý. „Skoro rok jsem pracoval jako stěhovák. Načerno, bez papírů, pro nějakého Afghánce. Nějak jsem to přežil a v dalším roce jsem začal,“ popisuje. Ve své třetí sezoně už pravidelně píská farmářskou AHL, od brány NHL není daleko.

Až do devatenácti let jste hrál za juniorku Slavie. Proč jste skončil?
„Po letní přípravě si mě zavolal do kabiny pan Růžička a řekl mi, že pro mě nemá místo. Ať prý hraju za nějakou Kobru, Hvězdu nebo něco takového. To jsem nechtěl. V tu chvíli jsem si sbalil igelitku a skončil. Bylo to hrozně rychlé, nečekané. Takhle to řekl asi pěti klukům.“

Jak na to zpětně vzpomínáte? Štve vás to, nebo jste za to paradoxně rád?
„Jsem hlavně rád, že mě táta přivedl k hokeji. Z těch hráčských zkušeností ohromně těžím a let ve Slavii nelituji. Moc rád vzpomínám na svého kouče Pepu Beránka, který byl vždycky výborný chlap. Měl k nám ohromně lidský přístup.“

Kde se pak ale vzala myšlenka vyměnit hokejku za píšťalku?
„Dva roky po konci jsem měl nějaké práce v Praze. Hokej mi ale chyběl. Když byl pak jednou v Česku turnaj EHT, pomáhal jsem v Praze jako tzv. runner. Roznášel jsem po hale soupisky a zápisy o utkání mezi časomírou, novináři a taky rozhodčími. Tam jsem si pomyslel, že je to vlastně docela dobrá práce. Od té chvíle, když jsem šel na hokej, jsem vůbec nesledoval hru, ale jen rozhodčí. Tak jsem se rozhodl, že to chci dělat.“

Jaká jsou největší úskalí přerodu hráče v rozhodčího?
„Jako hráč pořád hledáte puk, chcete ho. Jako rozhodčí se mu naopak musíte vyhýbat. To byla asi největší změna. Abych nejezdil za pukem, ale jezdil od něj a snažil se, ať mě netrefí.“

Aniž byste odřídil byť jen jediný zápas kterékoli české soutěže, jste rovnou odcestoval pískat do USA. Proč?
„Bylo to uprostřed sezony a v Česku nebyly v té době vypsané žádné kurzy ani nábory. Tak jsem si řekl, proč to nezkusit rovnou v Americe. NHL byla mým cílem, ještě když jsem hrál, takže jsem vlastně jen přeskočil na jinou cestu.“

Jaké byly začátky?
„Až nečekaně jednoduché. Přijel jsem, vyplnil žádost, udělal pravidlové zkoušky a začal jsem. V Česku je ten proces mnohem složitější. Taky jsem ale musel počkat na novou sezonu. Takže jsem skoro rok pracoval jako stěhovák. Načerno, bez papírů, pro nějakého Afghánce. Nějak jsem to přežil a v dalším roce pak začal.“

Vzpomenete si na první odřízený zápas nějaké profesionální soutěže?
„Bylo to v nejnižší americké profilize, která se jmenuje Federal Hockey League. Je tam absolutně nejvíc rvaček. Já měl při premiéře i bitku gólmanů, rvalo se to neskutečně. Pro čárového sudího je ale tohle super na naučení, skvělá škola.“

Jaké soutěže teď pískáte?
„Snad úplně všechny, které se v Americe hrají. Tedy kromě NHL, zatím. Ráno odpískám zápas šestiletých dětí a večer jdu třeba na AHL. Do toho taky chodím na utkání Men’s League, což je taková pivní liga chlápků, kteří hrají hokej pro zábavu. Tyhle zápasy pak začínají třeba před půlnocí, takže mám občas úplně převrácený denní režim.“

Asi jde o ceny pronájmu ledu, že?
„Přesně tak. Všechno je tady fakt šíleně drahé. Před pár dny jsem pískal s Rusem Jevgenijem Romaskem, který je hlavní sudí v NHL. Říkal, že má děti, rodinu a musí se hodně otáčet. Za zápas v NHL dostane třeba 800 dolarů, což je ale nic. To je částka, která je hned pryč. Proto i já pískám od rána do noci všechno, co jde, abych se solidně uživil.“

Český čárový sudí Libor Suchnek na kontě tři zápasy v nejlepší lize světa a chce další.
Český čárový sudí Libor Suchnek na kontě tři zápasy v nejlepší lize světa a chce další.

Takže to není z pověření komise rozhodčích, nýbrž vaší vlastní iniciativy?
„Ano. Nikdo mi nic nenařizuje. Třeba zítra jedu pískat děcka z Manhattanu. Beru fakt všechno. Někteří kolegové kroutí hlavou, že by toho tolik nechtěli, ale já prostě musím. Mám byt v New Yorku, v Queensu. Bez toho bych ho neutáhl. Nemám uzavřený žádný kontrakt, jako má třeba Libor Suchánek. On ale píská od patnácti let. Já začal hodně pozdě.“

Překážka to ovšem pro vás evidentně nebyla.
„To ne. Ale musím se otáčet. Pískat všechno možné. Dokonce občas mám i zápasy ženské NWHL.“

Jaké to je pískat ženy?
(smích) „Občas velká sranda! Chtějí mít ženskou obdobu NHL, ale absolutně nemají peníze. Platí strašně pozdě. Za březnové zápasy nám přišly peníze v září. Nikdo tu ligu nechce pískat. Pro rozhodčího je to navíc taky těžké. Ten hokej je šíleně pomalý, o to víc ale holky řvou. Stát před střídačkou je za trest, to pak večer odjíždím úplně hluchý.“

Na internetu jsem dohledal, že jste pískal i přípravný zápas NHL. Je to pravda?
„Jo, už loni po mé první plné sezoně jsem byl na utkání Flyers s Islanders. Letos jsem byl v Buffalu na kempu nováčků Prospect Challenge. Tam byl i šéf rozhodčích NHL Al Kimmel, kterému jsem se zalíbil. Nakonec poslali moje dresy do AHL a ECHL.“

V kontaktu s českým hokejovým svazem nejsem

Tak rychlý posun vzhůru se mi zdá až neuvěřitelný. Čím si to vysvětlujete?
„Mám v životě obrovské štěstí. V Americe mám navíc pocit, že mě všichni okolo jako by tlačí nahoru. Nesetkávám se tu se závistí, ale naopak podporou. Vedení navíc vidí, jak dřu a kolik jsem toho schopný obětovat. Mojí výhodou je taky postava, mám přes 190 centimetrů, ale i tak jsem dobrý bruslař.“

Berete jako svou výhodu, že jste se všechno od píky učil v USA a nemusel se nic přeučovat?
„Určitě, bylo by to složitější. Celkově mi pískání i kvalita rozhodčích přijde tady a v Česku jiná. Nechci se nikoho dotknout, ale loni o Vánocích jsem viděl několik zápasů extraligy a byla to hrůza. Možná jsem měl smůlu na utkání, kde jim to zrovna nevyšlo, ale ti chlapi si nepomohli, dělali chyby… Působilo to hrozně amatérsky.“

Jste v nějakém kontaktu s Českým svazem ledního hokeje?
„Vůbec. Žádal jsem je akorát o mezinárodní licenci. Je mi čtyřiadvacet let a teď vlastně pískám třetím rokem. Hrozně rychle jsem se posunul nahoru a říkal jsem si, že bych třeba mohl dostat šanci na nějakých mezinárodních reprezentačních turnajích mládeže a takhle začít. Bylo mi však řečeno, že mi ji dát nemůžou, protože nepískám v Česku. Příští rok si to udělám tady v Americe, pak už budu jako rozhodčí z USA. Bohužel.“

Liší se nějak přístup hráčů k sudím v Česku a v USA?
„Je to diametrální rozdíl. Léta jsem pozoroval, jak se hráči chovali k rozhodčím v Česku. To v Americe vůbec není. Tady nás berou jako součást hry, bez které se neobejdou. Nikdo se na to nedívá tak, že jim to jdeš v pátek zkazit. Jsou rádi, že tam jsem, a podle toho se i chovají. Všem českým rozhodčím bych přál, aby zažili tohle férové a kamarádské jednání.“

Zpátky k vám. V AHL jste odpískal už pět zápasů. Co vás čeká dál?
„V lednu jich bude dalších pět a taky pojedu poprvé na ECHL, o které mi všichni říkají hrozné věci. Těžko ale může být horší než FHL. Těším se na to.“

Nejvíc času vám ale seberou utkání univerzitních lig, že?
„Rozhodně. V Americe jsou hrozně vážené a sledované. Lidi to žerou, což já zas tak úplně nechápu. Pro mě to jsou prostě jen zápasy studentů. Hokej se tam ale hraje slušný. Nikdo vás netrefí pukem, jsou šikovní. Není to ovšem nic, co bych chtěl v dalších letech pískat. I když hodně rozhodčích to má přesně naopak.“

Proč?
„Asi se budete divit, ale ony jsou tyhle zápasy školáků placené lépe než třeba profesionální AHL. Je to divné.“

Můžu se tedy zeptat, kolik si vy za měsíc pískáním vyděláte?
„Snažím se mít minimálně 1700 dolarů (asi 36 tisíc korun) týdně. Takže zhruba šest, sedm tisíc dolarů měsíčně.“

To je v přepočtu 150 tisíc korun. S tím se asi dá vyžít i při amerických cenách, ne?
„Dá, nemám se špatně. Nestěžuju si. Ale je to daň za to, že nemám žádný další život. Nemám jediný den volna. Není to správně, nejsem tím nadšený, ale beru to prostě jako součást cesty k dosažení cíle.“

Jak se dá do jednoho dne narvat několik zápasů?
„Třeba když jsem teď pískal večer AHL, vyjel jsem už brzo ráno. V New Yorku jsem odpískal děti, pak po cestě zápas dorostenců, o kus dál univerzity. Po cestě posbírám, co můžu.“

Až budete mít kontrakt s nějakou soutěží, už tohle nepůjde, že?
„Přesně tak. Zatím jsem na volné noze. Třeba Libor Suchánek, který už má kontrakt s NHL, tohle dělat nemůže.“

NHL? Rád bych tam byl do dvou let

Nevyděláte si tím pádem teď víc než sudí v NHL?
„Myslím, že asi jo. Navenek to vypadá, že mají slušné peníze, ale není to tak úplně pravda. Ti kluci jezdí starými oprýskanými auty. Game fee je slabota, víc si vydělají na cestovném.“

Kolik máte vůbec jako čárový rozhodčí za zápas v AHL?
„Je to 170 dolarů plus cesťák. Hlavní má 350. Je to nic. Za ujetou míli se pak platí 49 centů. Vezměte si, že když pískám děti na Mannhatanu, mám za to 115 dolarů, a to jsem za tři čtvrtě hodiny hotový se vším všudy. Je to paradox, ale pokud bych jednou pískal NHL, musel bych se uskromnit a asi si najít bydlení jinde.“

Jak se dá kousat, že v podstatě nemáte žádný volný čas? Neštve vás už někdy hokej?
„Občas jo. Rychle to ale přejde. Vzpomenu si, jak jsem dělal pro stěhováky, jak se ke mně lidi chovali… Pak jsem hned zase vděčný za to, co mám teď, a užívám si to.“

Kolik tedy zvládnete v měsíci celkem zápasů?
„Za měsíc v sezoně průměrně takových 55 až 60. Mimo sezonu přes léto zhruba dvacet.“

Neuvěřitelné.
„Je potřeba odnaučit se říkat ne. Na nic se nevymlouvat. Oni to pak ocení. I když jsem třeba nemocný, raději si někoho seženu místo sebe sám a zaplatím ho ze svého, než abych se omlouval vedoucímu.“

Teď tedy ta hlavní věc: jak daleko máte do NHL?
(úsměv) „Doufám, že to bude brzo. Jsem mladý, všichni mi tu říkají bejby. Myslím si, že to bude rychlé. Cítím, jak mě všichni ženou dopředu.“

Takže třeba první zápas do nějakých dvou let?
„Ano. Kdybych dostal nějaké utkání třeba koncem přespříští sezony, což je za dva a půl roku, byl bych nadšený.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud