Děláme zbytečné chyby, musíme víc střílet, hledá nedostatky Erat
Martin Erat má na kontě tři body ze tří zápasů. Pendluje mezi prvními dvěma útoky, přesto o něm nelze říct, že je lídrem české ofenzivy na domácím mistrovství světa. „Sebe hodnotit nebudu. Zhodnotím až to, kam se dostaneme,“ řekl po utkání s Kanadou (3:6).
Jak se ohlížíte za zápasem s Kanadou?
„Myslím, že jsme neodehráli špatný zápas, děláme akorát zbytečné chyby, a to nás stojí hrozně moc sil. I když se dostaneme do zápasu, srazí nás zbytečné chyby.“
Jak hodnotíte své vystoupení na mistrovství světa? Moc se neprosazujete.
„Já sebe nehodnotím. Budu hodnotit až to, kam se dostaneme.“
Jste členem úderné první přesilovkové formace, čím to, že se vám tak daří?
„Jste zvyklí z NHL vědět, co každý kluk hraje, a víme, jak vyplňovat ty svoje prostory, tím se snažíme vytvořit co největší tlak na soupeře.“
Pomáhá vám obránce Jakub Nakládal tím, že je pravá a může pálit bez přípravy?
„Ano. Jediné ale, co musím vytknout, je to, že se málo tlačíme do zakončení, musíme víc střílet, abychom měli ještě větší tlak. Čím víc to budeme honit, tak můžeme chybovat při nahrávce.“
Máte dva dny volna, což na mistrovství světa není obvyklé. Jak vám přijdou vhod? Nepotřebujete si odpočinout i psychicky?
„Fyzicky jsme všichni připravení. Každý hráč, co hraje v NHL, ví, jak se na zápasy připravit. Myslím ale, že to přijde vhod hlavně právě pro hlavu, když budeme mít chvilku klidu a můžeme nabrat energii.“
Jak zatím vnímáte tu atmosféru domácího šampionátu?
„Jsme na to zvyklí z NHL, takový tlak je vždycky a vždycky bude, obzvlášť když hrajeme v Česku. Každý si to udělá podle svého. Jsme už zkušenější hráči, takže si to spíš užíváme, vždyť je krásné hrát v Praze mistrovství světa.“
Vy jako hráči jste naprosto všude – pití, jogurty, billboardy a je to trochu šílenství. Překvapilo vás to?
„(smích) To je spíš sranda do kabiny. Je to hlavně super věc pro fanoušky.“
Takže čokoládu s vaší postavou si nekoupíte?
„Během mistrovství moc čokolády nesním...“
Dokážete se od hokeje odprostit, když je všude kolem vás?
„To ano, kdo má děti, tak se s nimi soustředí úplně na něco jiného než na hokej.“
Čemu přičítáte ten velký počet inkasovaných branek? Je to jen o individuálních chybách nebo i celkově hře v obraně?
„S Kanadou jsme hráli vyrovnaně 2:2, ale dostali jsme zbytečný gól a už jsme se trochu položili. Ve třetí třetině už jsme byli trošku dole a spíš jsme couvli místo toho, abychom šli dopředu.“
Kanada skórovala i v přesilovkách, vyčítal jste si nějaké své fauly, nebo to bylo přísně posouzené?
„Říkáte to správně. Spíš jsem čekal, že to byl faul na mě. Ale takový je hokej a musíme se s tím vyrovnat, a když jde někdo na trestnou lavici, tak to musíme ubránit a jít dál.“
Za Kanadu chytal váš spoluhráč z Arizony Mike Smith, prohodili jste pár slov?
„Taky má tři děti a jsme si docela blízcí, takže jsem rád, že přiletěl.“
Říkal, že jak jste skóroval, že vás to jenom trefilo. Jaká je vaše odpověď?
„Každý gól se počítá a na konci sezony se vás nikdo nebude ptát jak, ale kolik.“
Nepřekvapilo vás, že zámořské týmy nemají žádný problém s větším kluzištěm?
„Když se podíváte na posledních deset let, tak ti kluci jsou úplně někde jinde. Už to není kanadský a americký hokej, ti kluci jsou vývojově hrozně dopředu a je to vidět i na mladých Švédech, kteří v 21letech tu hrají výborný hokej.“
