Svoboda o nadstavbě: Promyšleným změnám se nebráním. Jedna věc mě ale trápí víc
Byl to on, kdo před sedmi roky stál u zrodu nadstavby ve fotbalové lize. Model s více zápasy kopíroval obdobné snahy v lokálních evropských ligách. Dnes Dušan Svoboda, člen Ligového výboru LFA, připouští, že je čas na revizi. „Nebráním se promyšleným změnám na základě zkušeností a dat, které už máme. Na podzim bychom měli být schopní si říct, jak dál,“ říká na konci tohoto ligového ročníku. A co je podle něj zásadní otázka pro diskuzi o změnách? Jak vnímá kritiku současného herního systému třeba i z úst Jindřicha Trpišovského? Je podle něj reálné hýbat s počtem účastníků v lize? A co v současnosti považuje za ožehavější problém, než je nadstavba?
V poslední době se mezi fotbalovou veřejností řeší současný model Chance Ligy. Část z ní volá po úpravě či zrušení nadstavby. Nedávno se k tomu vyjádřil i slávistický trenér Jindřich Trpišovský. Co si o možných změnách myslíte vy?
„Určitě je možné o nich přemýšlet. A můžeme jistě vymyslet X nových herních modelů, jak nadstavbu upravit nebo změnit. I ten současný byl vybrán asi z osmi variant. Nicméně si myslím, že ta primární a zásadní otázka zní od počátku jinak.“
Jak?
„Jestli je třicet zápasů pro jeden klub dostatečný počet na jednu celou ligovou sezonu. A to zejména pro týmy, které nehrají v evropských pohárech skupinovou fázi - to zdůrazňuji. Protože před těmi několika lety jsme nadstavbu zaváděli právě proto, abychom ten počet zvýšili a prodloužili sezonu. Takže ještě než začneme vymýšlet nové modely soutěže, je potřeba si jasně odpověď právě na toto.“
A vaše odpověď by byla jaká?
„Že je to málo. Chápu, že Jindřich Trpišovský to může vidět jinak, vytížení těch nejlepších hráčů je samozřejmě větší. Jako i v jiných ligách. Ale tady hledáme model pro celou soutěž. A třicet soutěžních zápasů je úplně ta dolní hranice v rámci všech evropských lig. A jestliže bychom chtěli navýšit počet zápasů bez nadstavby, museli bychom sáhnout do počtu týmů v lize.“
Rozhovor pokračuje pod infografikou.
Buď je navýšit jako v Belgii, kde nadstavbu od příští sezony ruší. Anebo počet snížit třeba až o čtyři týmy a hrát vícekolově.
„Přesně tak. Belgie sice ruší nadstavbu, ale tam hráli s nadstavbou 40 zápasů a místo toho zvedají počet účastníků na 18 a budou hrát 34 kol. A rovnou vám také řeknu, že snižovat u nás počet týmů v lize je velmi složitě realizovatelné.“
Proč?
„Protože si to ty kluby pravděpodobně nikdy neodsouhlasí. Na začátku každé sezony máte zhruba pět šest klubů, které jasně deklarují záměr hrát o špici a o evropské poháry. A pak je tam minimálně osm týmů, které především nechtějí mít sestupové starosti. Tak to prostě je. A zkuste těmto klubům říct, že soutěž zúžíme. Navíc mít ligu třeba jen s dvanácti kluby nepovažuji za vhodné ani z pohledu rozvoje fotbalu.“
Padl během debat o systému soutěže na ligové úrovni někdy tento návrh?
„Tak diskutovat můžeme o všem. Ale každému je od samého počátku jasné, že by to byla jen ztráta času. Je to neprosaditelné.“
A co soutěž rozšířit jako v Belgii na 18 účastníků?
„Tahle varianta by byla asi průchozí relativně snadněji. Ale tady se dostaneme do diskuze o tom, co to udělá s úrovní nejvyšší soutěže. Se sportovní kvalitou, s diváckou atraktivitou. A samozřejmě to má i konsekvence na druhou ligu, jejíž úroveň potřebujeme sportovně zvyšovat. A tohle by byl naopak krok přímo proti tomu.“
V osmnáctičlenné lize by se také peníze za práva dělily mezi více účastníků. To by klubům nevadilo?
„To je jednoduchá ekonomická úvaha, kterou jste teď předestřel a samozřejmě by to tak bylo. A především menší kluby by to mohly pocítit. Já ale vnímám ještě jeden negativní aspekt – přibylo by neatraktivních zápasů. Nechci se nikoho dotknout, ale ligu táhnou silné kluby s fanouškovskou základnou. A takto bychom ligu rozmělnili. Zásadně by přibylo zvlášť ke konci soutěže zápasů, v nichž by hrály některé menší kluby prakticky o nic. A to pak nahrává všemožným spekulacím. Žijeme v době, kdy je fotbal stále ohrožovaný sázkařskými mafiemi. A takto bychom ty negativní věci vlastně přiživovali, šli jim trochu naproti.“
Je důležité být s lidmi během roku co nejdéle
Proč je podle vás vůbec důležité mít více než 30 soutěžních utkání za sezonu?
„Dívám se na ligu jako na produkt – a co dělá jakýkoliv obchodník se svým zbožím, pokud je o něj zájem? Snaží se ho nabídnout svým zákazníkům co nejvíc. A fotbal je dnes byznys, takže to platí i pro něj. A koukněte se, co dělají všechny jiné sportovní organizace včetně UEFA a FIFA. Snaží se zvyšovat počty zápasů a přinášet fanouškům více zábavy. A tím, že jsme přidali pět ligových kol, jsme soutěž prodloužili zhruba o měsíc.“
V některých sezonách s velkými akcemi už to je termínově na hraně. Možná i na to kritici narážejí…
„Chápu, že někteří hráči či kluby toho za sezonu odehrají opravdu hodně. Ale podle mě se to stále dá zvládnout. A díky většímu počtu zápasů navíc dál využijete veškerou infrastrukturu kolem celé soutěže. Přijdou lidi, utratí peníze a nejenom, že je utratí na stadionu, utratí je i v jeho okolí. A především – lidé, fanoušci mohou o měsíc déle s tím produktem žít. A to pak samozřejmě zvyšuje jejich afinitu k němu a následně hodnotu produktu pro partnery. Víte, v čem je dnešní svět nemilosrdný?“
Povídejte…
„Lidé mají tisíce možností, čemu věnovat svou pozornost. A buď jim tu zábavu nabídnete vy, anebo někdo jiný. I proto je z pohledu celé soutěže důležité být s těmi lidmi během roku co nejdéle. A také je třeba si říct, že hráči, trenéři, agenti – ti všichni mají rok od roku větší a větší finanční nároky. Logicky to pak vede k tomu, nabízet ten produkt co nejvíc a využít jeho potenciál.“
Nadstavbové zápasy nyní tvoří 13% všech utkání. A pokud nyní do ligy proudí téměř 750 milionů korun za sezonu za televizní a marketingová práva, těch 13% představuje skoro 100 milionů. Přišla by o ně liga, kdyby se nadstavba bez náhrady zrušila? Funguje takhle ta matematika - méně zápasů, méně peněz?
„To je trochu zjednodušení, úplně takhle přesně ta trojčlenka, myslím, nefunguje. Ale v podstatě samozřejmě platí, že méně zápasů znamená i méně peněz z příjmů okolo jednotlivých zápasů. To ano.“
Jde model soutěže zásadně změnit ve chvíli, kdy jsou podepsané smlouvy s držiteli práv?
„Nechci tu zabíhat do podrobností a toho, jak jsou uzavřené kontrakty. To do médií nepatří. Ale jinak – samozřejmě jim řadu věcí garantujete. Obecně si pak myslím, že primárně sponzoři a partneři neřeší až tolik, jaký systém nadstavba má. Pro ně je důležité množství obsahu, který jim dodáte. A také zásah, který ten obsah má směrem k lidem. Můžete vymyslet sto pořadů o tom, v jakých autech fotbalisté jezdí, s jakou miss chodí a do jakých chodí restaurací. Ale nic z toho nenahradí fotbalový zápas, highlighty, sestřihy, které se pak šíří po sociálních sítích. To generuje násobně větší obsah než je ten samotný fotbalový přenos.“
A tím se dostáváme ke třetí možnosti, o které jsme ještě nemluvili. Nadstavbu ponechat, ale upravit jí.
„To samozřejmě možné je.“
Jak často taková debata probíhá na půdě LFA?
„Je to téma od okamžiku, kdy se nadstavba zavedla. Ne že by to byly oficiální body našeho programu, ale skoro není Ligový výbor, kdy by tam někdo toto téma nezvedl a nechtěl se o něm bavit. Fotbal je extrémně konzervativní prostředí, které se velmi těžko smiřuje s jakýmikoliv zásadními novinkami. Takže jak zavedení nadstavby, tak zavedení VAR vzbudilo a vzbuzuje mimořádnou pozornost.“
Prostřední skupina? Mrzí mě, že...
Vy jste stál u zavedení obou těchto věcí…
„… to ano a začátky nebyly snadné. (usměje se) Pamatuji se, jak se tehdy neustále mluvilo o tom, proč ještě není ve fotbale video, když už může být v hokeji, rugby, tenise a v dalších sportech. A když jsme ho zavedli, najednou povstala skupina odborníků a lidí, kteří by ho nejradši zase zrušili. Chápu, že všechno má své mouchy a porodní bolesti. Ale na druhou stranu - celý svět se tak radikálně mění… Na to přece musí reagovat i fotbal.“
Zpět k nadstavbě – pro které kluby je její současná podoba největším problémem, kdo jí nejvíce řeší? Navenek se k ní často vyjadřuje třeba právě Jindřich Trpišovský.
„Já ho chápu – kdybych si měl vybrat, jestli se budu na lavičce nervovat třicetkrát, nebo pětatřicetkrát za sezonu, také si vyberu tu první možnost… (směje se) Ale vážně - vnímám, že pro některé kluby je to opravdu silné téma. A vedle Slavie bych do této skupiny zařadil třeba i ostravský Baník nebo Hradec Králové.“
Pojďme si tedy zkusit rozebrat ty dvě nejčastější kritické výtky vůči současné nadstavbě. První - prostřední skupina se teď hraje skoro zbytečně. Druhá zmiňovaná i Jindřichem Trpišovským - jednokolová nadstavba s nevyrovnaným počtem zápasů doma a venku je sportovně nespravedlivá.
„Začnu odzadu. Při vymýšlení nadstavby nám šlo hodně o spravedlivý systém, který co nejvíc akcentuje základní část. A právě v ní si kluby mohou drobnou výhodu do nadstavby zařídit, mají na to 30 zápasů. Kluby to takzvaně mají ve svých rukou. A stoprocentní spravedlnost? Nezlobte se, ale vždyť ve fotbale dávno neexistuje. Kdybyste to chtěli brát takto, tak co je spravedlivého na tom, že kluby jako Slavia nebo Sparta s rozpočty blížícími se miliardě hrají stejnou soutěž proti týmům, jejichž rozpočet je sotva čtvrtinový?“
To je pravda – panu Trpišovskému ale šlo podle mě o ty nevyrovnané zápasy doma venku.
„Tak samozřejmě mohli bychom systém upravit a říct: nadstavbu budou hrát třeba jen první čtyři mužstva systémem doma - venku. Jen tím nevyřešíme ten základní problém, že chceme rozšířit a prodloužit sezonu všem. A ne jen těm, kteří to vlastně potřebují nejméně, protože hrají další zápasy v evropských pohárech.“
A co ta výtka k prostřední skupině? Zápasy v ní jsou nyní opravdu něco jako přáteláky…
„Tam mě osobně mrzí, že se kluby bály toho původního systému, kdy vítěz prostřední skupiny vyzýval čtvrtý či pátý tým z finálové části a hrál s ním zápas o účast v Evropě. Klubům to přišlo nespravedlivé, měly obavy. A tak si odhlasovaly změnu, pro kterou jsem osobně nebyl, ale musím jí samozřejmě akceptovat.“
Nyní se v prostřední skupině hraje o finanční bonus a výhodnější nasazení do domácího poháru.
„Ten bonus jsme i zvýšili. Význam té prostřední skupiny, který se hledá opravdu nejsložitěji, se přesto oslabil. Samozřejmě je do budoucna možná varianta, že prostřední skupina nemusí hrát v nadstavbě žádné zápasy. A týmy mohou mít o měsíc dovolené navíc. Jen nevím, jestli budou hráči raději ten měsíc trénovat, oproti tomu že by hráli zápasy. A třeba dostali od klubů víc šancí mladí kluci. To přece má svou hodnotu.“
Na závěr to zásadní – jak reálné podle vás je, že liga herní model v dohledné době nějak upraví? Ať už kosmeticky, nebo zásadně?
„Možné to je a promyšleným změnám se nebráním. Na ligovém výboru jsme pověřili obchodní a marketingový úsek, aby se touto otázkou zaobíral z komerčního pohledu. Nadstavba měla na začátku smůlu, že nedlouho po jejím zavedení přišel covid a dvě sezony významně poznamenal. Nyní ale za sebou už téměř máme tři plnohodnotné ročníky. A to je spousta dat i zkušeností, na základě kterých musíme být schopní vyhodnotit co dál. Nejenom sportovní hledisko, musí to být komplexní pohled. I třeba ve vazbě na celkový absolutní počet diváků za celou sezonu. V průběhu letošního podzimu bychom tento pohled měli mít, a pak se rozhodneme. Jak už jsem ale říkal – ta zásadní otázka zní, zda chceme více než 30 soutěžních zápasů a mít o měsíc delší sezonu. Za mě ano, ale počkám si na výsledky analýzy.“
Bude její součástí i druhá liga?
„Samozřejmě. Tam je jedno z velkých témat například zastoupení béček v této soutěži. Je jasné, že B týmy mají své velké opodstatnění, bez nich se hrát nedá. A když jsou ve druhé lize dvě tři béčka, ještě to ničemu nevadí. Naopak si myslím, že to soutěž zatraktivní. Na druhou stranu se nám ale nesmí stát, že druhá liga bude plná béček a dalších mančaftů, které o postup do nejvyšší soutěže vlastně neusilují. Třeba i z důvodu financí nebo infrastruktury. To by tu soutěž zásadně degradovalo. Osobně považuji rozvoj druhé ligy a budování zdravého konkurenčního prostředí v ní za daleko palčivější téma než je nadstavba. Protože bez dobře fungující druhé ligy začne mít problém i ta první.“
