Dva tituly, celkem šest medailí. Úspěšná slávistická éra je zapomenutá, klub teď bojuje o holé přežití mezi elitou. Na desítku pro play off ztrácí devět bodů a poprvé pod Vladimírem Růžičkou bude s největší pravděpodobností hrát o záchranu. „Jestli mám strach z baráže? Pro všechny kluby dole to může být realita,“ uvědomuje si.

Situace je pro Slavii vážně nepříjemná. Roky je klub z Vršovic zvyklý hrát o přední příčky celé soutěže a teď náhle přišel boj o extraligové přežití. „Jsou hezčí věci na světě, když se vyhrává. Ale ono je umění se čelem postavit i k tomu, když jste dole. Tak přece najednou nepřestanu zvedat telefony.“ (usměje se)

Související články

Souhrn kola: Slavia prohrála doma s Kladnem, Sparta nestačila na Vary

Slavia padla v Plzni, Litvínov s Boleslaví. Zaváhala však i Kometa

Slavia potvrdila, že skupinu o udržení nebude hrát v O2 areně

Sparta vzdá poctu Janu Markovi, věnuje mu mládežnický turnaj

Odvolaný Kučera: Co se upeče v kabině, to tam musí zůstat

„My jsme předtím bývali nahoře, teď se nám nedaří, jsme dole. A nezbývá než makat, abychom se z toho dostali,“ říká jednoznačný recept Růžička.

Pracovat s týmem ve spodních patrech tabulky není nejjednodušší, ale přesto trenér Slavie zvýšenou potřebu odreagování nepociťuje. „Pořád připravuju tréninky, projíždím si minulé zápasy. Všechno si analyzuju. A pátrám, proč v té naší situaci jsme.“

Finanční problémy slávistický tým trápí už několik let, klub nedokáže zaplatit kvalitní hráče. „Ale podívejte se na hráče, které jsme měli v posledních dvou letech. A taky jsme se do předkola s odřenýma ušima pokaždé dostali... Teď se nám nedaří udělat delší šňůru výher, hlavně doma hrajeme špatně.“

Růžička si ve své trenérské kariéře zkusil už leccos. Kromě různých extraligových zápasů stál také na střídačce při olympijském turnaji, světovém poháru nebo několika mistrovstvích světa. Teď ho ale může potkat nová zkušenost, baráž. „Musíme počítat se vším, nemá cenu si něco namlouvat.“

Ale i když měl v předchozích letech lukrativní nabídky (především z Ruska), toho, že zůstal věrný Slavii, rozhodně nelituje. "Možná bych měl teď klid.
Nebo bych ale už v tuhle chvíli seděl doma v obýváku. Ale já ničeho nelituju," zdůrazňuje.

„My si to teď asi prostě vyžereme až do konce, ale i takové věci k hokeji patří. I jako trenér si tím procházím poprvé, ale budu bojovat. Zůstal jsem ve Slavii také proto, abych tady pomohl znovu zase něco nastartovat. A za několik let vrátit klub nahoru tam, kam patří. To je můj cíl.“