Co já nedám? To už je moc, hudroval Hertl po porážce s Vítkovicemi
Těch gólů, co mohl dát! A nic. Tomáš Hertl, čerstvě devatenáctiletý reprezentační útočník, symbolizoval ve středu trápení slávistů, kteří nemohli najít způsob, kterak dostat puk za vítkovického brankáře Filipa Šindeláře. Padli 0:1. „Tohle jsme měli vyhrát. Zvlášť tady v Edenu,“ štvalo domácí hvězdu po utkání, které se výjimečně odehrálo na stařičkém stadionu.
V čem vězela vaše střelecká mizérie?
„Celý zápas jsme měli pod kontrolou, Vítkovice jsme tlačili, ale v koncovce jsme jednoduše selhali. Sám jsem měl čtyři jasný góly na lopatě, ale dopadlo to stejně jako minule v Pardubicích. Zase to byly šance do prázdný brány, v tom se nesmím mýlit. Mám to tak každý zápas, už od začátku sezony… Sice mi to chvíli padalo, ale spoustu šancí stejně nevyužívám.“
Co vám v oněch neproměněných šancích schází?
„Těžko říct. Asi chci až moc, měl bych zachovat chladnou hlavu a hlavně si z toho nic nedělat. Já totiž doma pak hodně přemýšlím nad tím, proč jsem co nedal, když to měl být jasný gól. Musím se na tohle všechno vykašlat a zaměřit se na to v tréninku. Hlavně na šance, kdy vyjíždím z rohů, což se mi povede každý zápas několikrát a musí z toho být jasný góly.“
Hrálo se v Edenu, Jaké vy na něj máte vzpomínky?
„Pamatuju se, že když se tu hrávala extraliga, stával jsem nad restaurací, kopal jsem do mantinelu a fandil. (usmívá se) Bývalo to hezký. Škoda, že se zároveň hrál i fotbal, takže fanoušků nedorazilo víc. Ale i tak byla atmosféra super. Byly tu tři tisíce lidí, ale jejich fandění jsme slyšeli až do šatny. To je lepší než v O2 Areně, kde to je sice velké, ale pořádně neslyšíme nic. Jen škoda, že jsme tenhle zápas nezvládli, vytvořili jsme si spoustu šancí i tutovek… Vítkovicím se naproti tomu vydařila jediná přesilovka a pár brejků, jinak neměly nic. Hrálo se furt u nich v pásmu, jenže asi nám chyběl větší důraz.“
Bylo to pro vás v Edenu jako domácí zápas? Sice tu trénujete, jste ale zvyklí na O2 Arenu…
„Jistě, ale tady ve Vršovicích je Slavia doma. Sám tady hraju odmalička, je to tady pro mě víc než v O2 Areně. Jsem rád, že jsem si tu zase mohl zahrát.“
