Švýcarskou ligu zvedli výborní cizinci, takoví v extralize nejsou, srovnává Rosa z Bernu

Patří k útlé skupince českých trenérů s džobem ve velkých zahraničních soutěžích. Pavel Rosa se po letech práce pro Fribourg-Gottéron vydal do kultovního města evropského hokeje. SC Bern patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější arény na kontinentu, 48letý kouč s kolegou Heinzem Ehlersem dostali za úkol vytáhnout nyní soužící se tým z podpalubí elitní švýcarské ligy, kde září i Češi. V rozhovoru pro iSport Premium Rosa otevřeně probírá český a švýcarský hokej. Má i jasnou odpověď na otázku, proč už světu nedáváme špičkové hokejisty jako dříve.
Švýcarský hokej dávno prorazil mezi světovou špičku, a byť na zlatou odměnu z MS stále čeká, ve sběru medailí je na tom líp než český a tamní National League vábí vynikající zahraniční hráče. Na rozdíl od extraligy. Češi by podle Pavla Rosy měli pracovat jinak. „Máme hromadu hráčů, kteří dají občas gól, občas někoho dohrají, ale všechno je to v průměru, nikdo nevybočí. Tohle musíme změnit,“ soudí útočník z někdejší litvínovské školy, jenž prošel týmy Los Angeles Kings, Avangardu Omsk, Kärpatu Oulu či Fribourgu.
Máte za sebou měsíc práce v jednom z největších evropských klubů, jaká je to práce?
„Pro mě skvělá. Mohl jsem se vrátit do práce, zpátky do dění, které miluju, takže super. Pět měsíců jsem strávil doma s rodinou, teď už jsem zase v dennodenním zápřahu. Situace klubu a pro lidi okolo není příjemná, ale já to beru jako super challenge. Sice nejsem v pozici hlavního, takže nemám na triku finální rozhodnutí, svůj prostor však mám.“
Po konci smlouvy ve Fribourgu jste rád vyskočil z kolotoče, anebo to s vámi doma už šilo?
„Volno mi už bylo nepříjemné, protože já jsem člověk, který má rád rutinu, daný koloběh věcí. V uvozovkách sedět doma mě po nějaké době nebavilo, ale zase to bylo perfektní v tom, že jsem měl spoustu času na sledování hokeje. Při trénování se soustředíš jen na své věci, na svůj tým, maximálně na příštího soupeře. Takhle jsem si rozebral celé mistrovství světa, švýcarskou NLA i další utkání. Profesně mě to hodně posunulo.“
Na co nejcennějšího jste při svém průzkumu přišel?
„Z globálního hlediska se hokej tolik nemění, přesto si najdete zajímavé a důležité detaily. Třeba rozestavení hráčů v ofenzivní zóně v době, kdy mají puk pod kontrolou. Způsob atakování soupeře. To měli Švédi a Američani jiné oproti ostatním. Nevšiml jsem si toho jen já,













