Bednář: Kdyby to nebyl gól, chodil bych v Holešovicích kanálama
Po Tomicově střele se puk odrazil přímo k němu. Jaroslav Bednář měl před sebou na levém kruhu odkrytou půlku brány. Opřel se do puku a střelou pod víko rozhodl pražské derby. „Objevil jsem se tam sám a pak už nebylo těžké to dát,“ popisoval kapitán Slavie jedinou trefu zápasu proti Spartě. Časomíra odpočítávala poslední minutu třetí třetiny, do konce zbývalo 38,4 vteřiny.
Nejlepším slávistou na ledě byl gólman Dominik Furch, ten nejzkušenější ho však jako jediný střelec v čase 59:19 rozhodl. Mezi slávisty propukl gejzír radosti, sparťanům takové rozuzlení muselo připadat jak horrorshow.
Dovedl jste si takový scénář derby vůbec představit?
„To by nikdo nečekal, byl to zápas, jak se patří. Střetli se Goliáš s Hobitem a my si vezeme tři body…“
Jak se zrodila vítězná trefa?
„Předcházela jí výborná práce obou křídel. Celý zápas jsem na ten moment čekal, přišlo to na konci, oni to nahodili na bránu. Sparťani hrají v pěti dole, když to gólman vyrazil, objevil jsem se tam v podstatě sám. Pak už nebylo těžké to dát.“
Rozhodčí pak ještě situaci prověřovali na videu. Vysvětlili proč?
„Říkali, že jde o posunutí času, že o gólu vůbec nebylo pochyb. To by asi byla velká ostuda, kdybych se radoval a šlo to do tyče. To bych mohl chodit po Holešovicích kanálama.“ (směje se)
Čím jste na Spartu vyzráli? Tím, že podlehla vašemu vyčkávacímu způsobu hry?
„Spíš myslím, že odešli fyzicky, my drželi pořád stejné tempo. I když tam ta hokejovost není, stejně jsme bruslili, pak jsme je v posledních dvaceti minutách tlačili a s pomocí Dominika (Furcha) jsme vyhráli. Tentokrát to bylo taky hodně o gólmanovi.“
Taky hrajete ukázněněji, dřív jste dopláceli na častá tresty…
„Vyloučených jsme měli podstatně míň, za celý zápas jich nebylo tolik, co jindy za první třetinu. Pak se to rozjelo a nějakým způsobem jsme to nakonec udloubali. Příliš šancí z naší strany nebylo, moc hezký hokej jsme nepředváděli, ale my nemáme na to, abychom ho hráli. Se Spartou nemůžeme jít do otevřené partie, víme, jak kvalitní mužstvo má. Museli jsme hrát, jak se říká, buzerantský hokej, tohle je hra, jakou si teď můžeme dovolit. A vynesla nám tři body.“
Co se změnilo, že od obratu s Litvínovem tak šlapete?
„Asi jsme si uvědomili, že ve čtyřech to opravdu hrát nejde, že když netáhneme jako jedno mužstvo, výsledek se nedostaví. Otázka je, jak to bude po pauze. Teď jsem spokojený, máme devět bodů z posledních tří zápasů. Do přestávky se jde mnohem líp, než kdybychom hořeli jako před nimi.“
Není tedy naopak škoda, že se extraliga přeruší?
„Jestli můžu mluvit za sebe, tak já si rád odpočinu. Na konci jsem tahal nohy, snažil jsem se spíš bránit, nikam se nehrnout, protože bych se asi nevrátil. A chtěl jsem využít té jediné šance, která mi k našemu štěstí přišla. Povedlo se, jsem spokojenej.“
Více informací z hokejového derby najdete v pondělním vydání deníku Sport
