Miroslav Horák
7. září 2015 • 04:57

Hvězdu Hradce trápí záda. Hledám, kdo mě vyléčí, říká Bednář

Jaroslav Bednář by se potřeboval dostat do zdravotní pohody.
TOP VIDEA
Brno - Karviná: Michal Škoda chtěl napodobit bráchu, ale jeho lob mířil vedle Brno - Karviná: Michal Škoda chtěl napodobit bráchu, ale jeho lob mířil vedle
Sparta - Teplice: Michal Kadlec hlavičkou překonal chybujícího Grigara a poslal domácí do vedení Sparta - Teplice: Michal Kadlec hlavičkou překonal chybujícího Grigara a poslal domácí do vedení
VŠECHNA VIDEA ZDE

Záda zatracená, nedají pokoj. Jaroslav Bednář v 38 letech zjišťuje, jaké to je oběhávat doktory a trávit týdny na marodce. Příští pátek vypálí extraliga prvním kolem a přestupový hit léta pořád není zcela fit. „Zatím jsem nenašel léčbu, která by zabrala,“ hlásí lehce znepokojeně nové eso v sestavě hradeckého Mountfi eldu.



Pod Bílou věží stoupá hokejová horečka, vydatnými letními nákupy vylepšená hradecká sestava se stala adeptem na medaile, což od ní očekávají i fanoušci.

Pronikavější pohled do týmového štábu však nabádá k obezřetnosti, vedle Bednáře dlouho stonal i další letní úlovek Adam Courchaine. „Je to teď spíš o psychice,“ netají renomovaný exslávista, že do další sezony nevkročí zrovna fanfarónsky.

Co ta vaše záda?
„Pořád to není optimální, ale nehorší se to. Ve čtvrtek jsem to vyzkoušel ve Znojmě a necítil se hůř než předtím. Zatím jsem nenašel léčbu, která by zabrala.“

V minulosti vás nic takového netrápilo?
„Já neměl nikdy nic, mě nebolel ani zub… Tohle je úplně něco nového. Mělo by jít o zánět sedacího nervu, bolest mi střílí až do kotníku.“

Znervózňuje vás nejistota?
„Je to teď spíš o psychice. Člověk neví, jak se dát do kupy, to je nepříjemný. Nejhorší na tom je, že se pár měsíců připravujete, kondici dostanete do nějakého stavu, dolaďujete finální fázi přípravy a přijde zranění, které vás na měsíc a půl vyřadí.“

Co si myslíte o své fyzičce nyní?
„Jakou fyzičku asi můžu mít po měsíci a půl nicnedělání… Bude chvíli trvat, než se do toho dostanu.“

Uměl byste převést do procent, do jaké míry jste v provozuschopném stavu?
„Těžko říct. V pátek jsem připravený nastoupit, musím ale ještě dotrénovat. A je otázkou, jak se záda zachovají poslední týden před ligou. Nemohl jsem cvičit, posilovat, nic. Budu jen bruslit.“

Takže ani netušíte, jak se dál kurýrovat?
„Fakt nevím. V klubu mi sehnali různé doktory, včetně Pavla Koláře, byl jsem u specialistů. Injekcí jsem do sebe dostal mraky, ale zatím žádná odezva, žádná zlepšení.“

Je částečně na vině i změna přípravy, kterou si vzal v Hradci na starosti Marián Voda?
„Neřekl bych. V podstatě všechny ty věci jsem už dělal dřív. Jenže pak jsme jednou o dovolené šli s Mariánem na schody a já zátěž asi přepálil. Jeli jsme skoro hodinu v kuse bez pauzy a druhý den už jsem nevstal. To je jen únava, říkal jsem si. Ale pak se to zhoršovalo.“

V Hradci panuje velké očekávání, spousta lidí se půjde v pátek podívat hlavně na vás. Nejste z toho kvůli zranění v rozpacích?
„Nejsem, štve mě jen kondiční manko. To musím co nejrychleji dohnat. Jinak jsem v klidu. Nevěřím tomu, že během jednoho léta zapomenu hrát hokej. U mě je to o fyzičce, pokud jsem dobře připravenej, hraju dobrej hokej.“

V kabině jste zabydlený, jak vám přijde život v ní po letech strávených v cizině a ve Slavii?
„Výborná parta, musím říct. Akorát by u toho mohlo být víc žertíků. Kluci v Hradci mají spíš výraz velkých profesionálů, moc humorných průpovídek se neděje. Člověk býval zvyklý ze Slavie přijít do kabiny a hned si kontrolovat výstroj, tady se žádných nástrah obávat nemusíte. Ale hlavní je parta a ta je fakt výborná. Věděl jsem, do čeho jdu.“

Jaký máte pocit ze své formace s Brianem Ihnacakem a Adamem Courchainem? V ní byste měl naskočit do sezony, ale moc jste toho spolu neodehráli…
„Právě z těchto důvodů nemám pocit žádnej. Uvidí se až v průběhu prvního kola. Vždycky je to buď, anebo. Buď si to sedne, vznikne mezi námi chemie, nebo to trenér rozhází.“

Téma dojíždění z Prahy a přebývání v Hradci máte vyřešené?
„V den zápasu budu po zápase v Hradci spát, jinak budu dojíždět z Prahy. Manželka se stará o dvě d ě t i, občas t a k y potřeb u j e pomoci. Nebylo by dobrý, kdyby celou dobu zůstávala sama.“

Cíle vašeho nového klubu jsou hodně vysoké, to vám ovšem vyhovuje, že?
„Jasně! Proti poslední sezoně ve Slavii čekám proměnu. Mělo by se hrát nahoře. O to větší bude tlak, ale všichni víme, o co jde. Vzhledem k tomu, jaké máme podmínky k práci, musíme na ledě nechat všechno. Mužstvo je poskládané dobře.“

Ve Slavii jste býval zvyklý šéfovat, v Hradci velí mužstvu Jiří Šimánek. Jaký to je kapitán vašima očima?
„Dělá si ze mě pořád srandu, hlavně je to filmovej historik, druhý Karel Čáslavský… Zná všechny úryvky z filmů, texty písniček, zároveň je to náš DJ. Sedíme vedle sebe v rohu, máme docela srandu. Párkrát už jsem mu zamotal hokejku, máme pohodu.“

Svoji jednadvacítku na dresu jste musel oželet, v Hradci ji nosí Jaroslav Kudrna. Volba padla na číslo 26. Je vám to jedno, anebo patříte k těm, co změna numera lehce vykolejí?
„Rozhodl respekt vůči staršímu. Nechal jsem ji našemu dědečkovi šedivýmu. (usmívá se) Neměl jsem s tím problém. Chtěli po mně, ať jim rychle řeknu svoje nový, a napadla mě šestadvacítka, tu jsem kdysi nosil.“

Jak si vůbec představujete novou sezonu, kdo bude nahoře?
„Třinec, Sparta, Liberec, Brno. Ti budou nahoře a já bych si přál, abychom mezi nimi byli i my. Společně s námi by to mohla být nejsilnější pětka. Třinec je jasnej, Sparta je kvalitní vždycky, Liberec hodně posílil a Brno zůstává na svým.“

Co Růžičkův Chomutov?
„Nevím… Vím, co dokáže Růža, možná ty kluky zblázní a vyblbne, ale je to jejich první společná sezona. Nahoře je nevidím.“

Jak moc vás budou zajímat výsledky nyní už prvoligové Slavie?
„Samozřejmě se podívám, budu ji sledovat.“