Z povinnosti se stává radost. Češi si konečně užívají Euro Hockey Tour
Nevím, jak vy, ale mě dlouho přišly turnaje Euro Hockey Tour jako nutná povinnost. Tak nějak to v klidu zmáknout, neudělat ostudu, ale hlavně se v pořádku vrátit. Jako fanouška mě moc netankovaly a mám trochu dojem, že podobně k nim přistupovali i mnozí tuzemští hráči, i když nechci nikomu sahat do svědomí.
Jenže najednou je k vidění úplně něco jiného. Český tým nejezdí své partie odehrát. Jezdí je vyhrát. Vedle brněnského podniku, který bývá náramný, mě napadá třeba loňský ruský turnaj, kde se hrál perfektní hokej i s přispěním Hadamczikovy družiny. Výkony Čechů na evropské scéně se momentálně dají sledovat s gustem.
Přijde mi, že jejich zápasy už si teď doma nepustíte jen jako příjemnou kulisu k víkendovému obědu, ale sednete k televizi a fandíte. Chuť českých borců vás nakazí. Přesvědčí vás, že o něco jde.
K tomu všemu přidejte možnost vidět, jak se v národním týmu postupně ukazují světu mladíci jako Hertl, Svoboda, Kovář či Krejčík. Ke zkušenému jádru se nabalují ti, kdo budou zářit v příštích letech. Není to krása?
