Sotva ukončil kariéru slalomáře, už Štěpánek staví závodní tratě

A trať prý postavil dobře, byť na ní nedokázali postoupit do finále C2 jeho svěřenci Ondřej Karlovský s Jakubem Jáněm ani Jonáš Kašpar s Markem Šindlerem, považovaní za medailové kandidáty. "Trať byla dobrá, neměli jsme s ní problém, pracovala hlava, nervy jsme dneska neukočírovali," přiznali Karlovský s Jáněm.

Česká republika Štěpánka nominovala do losování, které rozhoduje o staviteli tratě. Svůj podíl na tom měl i Volf, který je šéftrenérem Dukly Brandýs nad Labem a jméno svého bývalého parťáka prosadil na svazové trenérské radě. "Nebránil jsem se tomu, i když se do toho moc lidem nechce, protože to je nevděčná role a většinou moc chválení nejsme," uvedl se smíchem Štěpánek.

Těžko se totiž může zavděčit všem. I dvojnásobný mistr Evropy kajakář Jiří Prskavec zpočátku láteřil, že se mu ani jedna branka nelíbí. I deblkanoisté, jeho svěřenci, nebyli úplně nadšení, když zjistili, že jejich trenér bude tvořit trasu. "Ale kvalifikaci sjeli dobře, prý to je plynulé," řekl Štěpánek.

Ve Vídni se nakonec losovali dva stavitelé ze tří adeptů. "Takže nakonec byla velká pravděpodobnost, že to klapne," podotkl s úsměvem Štěpánek. Celou trať na závody nikdy nestavěl. "Pravda, radši bych si to nejdřív vyzkoušel někde v Čechách než rovnou na mistrovství Evropy, ale dopadlo to dobře, ne?" řekl v narážce na sobotní úspěchy české výpravy.

Štěpánek se společně s Němcem Michaelem Seibertem trochu přetahovali o to, jak trať vytýčit. "On to chtěl lehčí, já těžší, takže z toho vznikl takovej paskvil," líčil český kouč. Postavit trať ale museli rychle. Kvůli televizní animaci museli mít vše na papíře namalované za hodinu.

"Ale věděl jsem, co bych chtěl postavit, chodil jsem kolem břehu a představoval si, jak bych to jel. Ale není to snadné udělat jednu trasu pro kanoistky, které s tím mají problémy, i pro kajakáře, pro které to je snadné," upozornil.

Navíc Evropská kanoistická unie má v pravidlech, že trať zůstává stejná na všechna tři soutěžní kola. Na světových soutěžích se pro semifinále a finále branky mění. "To se mi moc nelíbí," uznal Štěpánek. Může alespoň upravovat výšku branek nad vodou. "To jsem párkrát udělal," řekl.

S nikým podobu trati raději nekonzultoval, protože by se mu prý těžko dostalo slov uznání. "Byla to zvláštní zkušenost, ale zvykl bych si. Ale jak říkám, je to nevděčná práce, strávil jsem s tím spoustu času a nikdo mě za to nepochválí," dodal s úsměvem.