Jiří Holík dostal k jubileu sedmdesát lahví červeného vína
"S rodinou byla oslava pohodová. Těším se, jak si pochutnám na mém oblíbeném suchém vínu. Dostal jsem různé druhy, ještě jsem nestačil všechny láhve prostudovat. Manželka víno uklidila do sklepa, budeme je vytahovat průběžně," řekl ČTK jeden z nejslavnějších českých hokejistů.
Tvrdí, že žije v denním režimu spokojeného důchodce z Vysočiny. Ráno vyráží na vycházku se psem. "Měli jsme dva labradory, černého a bílého. Zůstal už pouze jeden, kterému je patnáct let," posteskl si trojnásobný mistr světa.
Dopolední kolorit po procházce doplňuje kávička a poklábosení s přáteli. "Chodíme s manželkou pravidelně do kavárny v jednom obchodním řetězci. Na rozdíl od mnoha jiných chlapů chodím společně s manželkou rád. Jako správní kavárenští povaleči probereme všechno možné, od politiky až po sport," usmíval se mladší ze slavné bratrské dvojice.
Hokej sleduje neustále. "Ale už jen ten na vrcholné úrovni, na zápasy v Jihlavě nechodím. Pepík Augusta mně na našich schůzkách referuje o Dukle, abych byl v obraze. Více pozornosti věnuji jiným sportům, chytla mě hlavně atletika, Diamantová liga. A také fotbal," poznamenal Holík.
Odpoledne se věnuje správcovství v golfovém areálu v Přísece u Jihlavy. Golf si i sám zahraje, rád se projede na kole, ještě nedávno patřil k jeho sportovním aktivitám také tenis. "Ten už nehraju. Devadesát procent mých kamarádů a známých má endoprotézu nebo jiné zdravotní problémy. Parťáci na tenis mi nezůstali. A člověk musí vědět, kdy má skončit," poznamenal útočník, který je s 319 reprezentačními starty historickým rekordmanem Česka i Československa. Kondici si podle svých slov drží hlavně na zahradě, nepohrdne ani zednickou prací, stále buduje něco nového.
Před deseti roky při oslavě šedesátin dostal od dcery jako dárek zájezd s manželkou do Amsterodamu. Nyní se nikam nechystá. "Pojedeme do zahraničí až na podzim. Zatím jsme se ale nedomluvili kam. Manželka touží po cestě do Barcelony, kde už byla mockrát. Nevím, co ji tam pořád táhne. Já naopak miluji teplo. Chtěl bych vyrazit na koupání někam k moři," nastínil účastník 12 mistrovství světa a čtyř olympijských turnajů.
Do minulosti se Holík moc neohlíží. "Nemám to ve zvyku. To jen, když do mě někdo šťouchne. Mám totiž všechno slité do jednoho velkého životního zážitku. Bylo to hezké období. Patřili jsme ke zlaté hokejové generaci. Spoustě lidí jsme našimi úspěchy zlepšili náladu, dodali jim sílu a naději. Bylo krásné, když celý národ prožíval naše výsledky," řekl hráč, který velkou část kariéry strávil v Dukle Jihlava a získal s ní sedm mistrovských titulů.
O služby Jiřího Holíka se ucházel i Detroit. Mohl hrát v NHL, emigrovat ale nechtěl a podle tehdejších předpisů směl odejít do zahraničí až na samém sklonku kariéry. V 34 letech zamířil do německého Rosenheimu a kariéru pak uzavřel ve Vídni. "Moje výkonnost už postupně klesala. Ale jsem rád alespoň za těch pár roků v zahraničí, které nám pomohly i trochu finančně. Dnešní generace to má jiné. Musím brát život tak, jak jde," uzavřel Holík.
