Koukal si chce v reprezentaci vybojovat ještě další šampionát
"Já jsem hrál opravdu pořádně jen dvě MS - 2010 a 2015. V Bratislavě jsem jen trénoval, potom mě ve Stockholmu až dopisovali, takže pro mě je motivací to ještě někdy zkusit. V hlavě mám, že se o šampionát porvu," řekl Koukal novinářům. "Proto jsem tady, abych si pak jednou nevyčítal, že jsem tomu nedal, co to chtělo. Když mě trenér vyndá a řekne: 'Nejdeš', tak to asi bude konec."
Na listopadovém turnaji Karjala chyběl a v pražské O2 areně si ve čtvrtek připomněl atmosféru květnového domácího mistrovství světa. "Všechno se mi vybavilo. Kde měly sektor manželky a rodiny i kudy jsme chodili po zápase do šatny, protože to bylo jinak než při běžném provozu haly," zavzpomínal 177 centimetrů měřící bojovník.
Přetrvává v něm zklamání, že český tým s velkou podporou fanoušků v zádech doma nedotáhl turnaj k medailovému úspěchu a skončil čtvrtý. "Zase mě i znovu napadlo, jaká byla škoda, že jsme po tom báječném čtvrtfinále s Finy neudělali medaili. Vlastně mám s tou halou spojený svůj nejsmutnější hokejový zážitek," uvedl Koukal.
Majitel bronzu z mistrovství světa v roce 2012 ve Stockholmu a Helsinkách doufá, že pozitivní momenty ještě v národním týmu prožije. Moc času na to ale podle svého názoru nemá. I na klubové scéně pozoruje trend, že ve světovém hokeji dostávají přednost mladí hráči. "I štace v Jekatěrinburgu mě jenom utvrzuje v tom, že čtyřicetiletí útočníci kromě Jardy Jágra, ale i obránci, už budou za tři roky úplný science fiction," podotkl Koukal.
Taková je podle něj strategie klubů NHL a podobná se projevuje i v Evropě. "V NHL nepodepsali starší hráče a zjistili, že to můžou hrát s mladšími. U nás trenér říká, že komu je sedmadvacet, tak už je u nás starý. Mně už řekl, že je mi devětatřicet. A několikrát se pak ptal, kolik mi je," prohlásil Koukal s tím, že v Avtomobilistu je hodně mladíků, kteří hráli v minulé sezoně Vyšší ligu.
Jekatěrinburgu se povedl start do sezony, ale v poslední době po prohrách zavládla v klubu nervozita. "Před posledním zápasem v Novokuzněcku řekl trenér, že musíme vyhrát za každou cenu. Naštěstí se to povedlo. My jsme letěli na východ, odehráli jsme ze čtyř zápasů tři dobré a z těch jsme měli nula bodů. A z toho po šíleném výkonu jsme uhráli tři body. Samozřejmě to ještě skončilo tak, že tam trenér všechny, kteří hráli blbě, seřval a jelo se domů," usmíval se Koukal.
Do Ruska, kde hrál už dvě sezony za Nižněkamsk, se bývalý kapitán Pardubic vrátil po roce stráveném také v KHL v dresu Jokeritu Helsinky. "Jekatěrinburg je velké město asi jako Praha. Po životní stránce je to tam na Rusko hezký. Oproti Helsinkám je to ale velká změna spíše v otázce servisu. V Jokeritu bylo všechno od prvního dne zařízené. V Rusku se to vleče - dva měsíce domlouvání a čekání. Když jsem v létě říkal, že mi už přijede rodina, tak říkají: 'Jo, to stihneme.' To ale asi patří k Rusku," popsal Koukal.
Oproti Jokeritu má pozitivum v tom, že v týmu hraje s českými spoluhráči - brankářem Jakubem Kovářem a útočníkem Ondřejem Romanem. "Je to ale hokej, a kdyby tam kluci nebyli, tak tam budu samozřejmě hrát. Ale je to po všech stránkách dobrý. Člověk může pokecat, zanadávat krásně, jak je všechno blbě a jak by všechno změnil," dodal Koukal s úsměvem.
