Zklamání, že není z MS medaile. S výkony biatlonistů ale ne
Není to příjemné, ale je potřeba si to přiznat. V sezoně, kdy získali patnáct pódií a v posledních osmnácti podnicích vždy stanuli na stupních vítězů, je medailová abstinence českých biatlonistů na MS v Oslu zklamáním. Upřímně, věřil jsem, že alespoň jedna medaile bude. Spletl jsem se.
Záměrně ale píšu slovo zklamání, nikoliv průšvih nebo propadák. Ač vrchol roku Čechům nevyšel a medailí to necinklo, neznamená to, že by se na MS prezentovali špatnými výkony, nebo by snad vyklízeli pozice. Něco takového by bylo k nim neuctivé a nespravedlivé.
Každý, kdo šampionát sledoval, potvrdí, že Gabriela Soukalová s Veronikou Vítkovou obtesávaly bednu prakticky každý závod a i čeští muži se v nabité konkurenci rvali o své místo a naději. Z osmi individuálních závodů byli Češi osmkrát v top 10, což ukazuje, že jsou stále součástí elity.
Paušalizovat proto hodnocení medaile = úspěch, bez ní = katastrofa a pád, tak zde není na místě. O to víc zrovna v biatlonu, kde je právě nevyzpytatelnost a jedna rána rozdílem mezi prvním a dvacátým místem, jedním z hlavních taháků, proč se všem tak tento sport líbí.
Úspěch sezony navíc není letos spjatý nutně jen s MS, ale i s tím, co nastane tento týden. Myslím tím boj Gabriely Soukalové o Velký křišťálový globus ve finále v SP v Chanty Mansijsku, který je teprve pravým ukazatelem výkonnosti celé sezony.
