Místo rychlořezu pomalá, ale důkladná operace. Jak probíhala přestavba Sparty?
ANALÝZA SPORTU | Osm dovnitř, desítka ven – a to nepočítáme hráče, kteří na jaře hostovali na jiných adresách, nebo Jana Kuchtu, jehož výpůjčka z Midtjyllandu se přerodila v tvrdý přestup. Proměna sparťanského kádru byla (nakonec) během letního přestupového okna, jak by řekl kouč František Straka, totálně důsledná. A když se zeptáte sportovního ředitele Tomáše Rosického, ihned vypálí, že začala vlastně už v zimní pauze.
Je to tak, tehdy do týmu ještě vedeného Larsem Friisem přišla zajímavá jména: z hostování se vrátili Adam Ševínský s Patrikem Vydrou, z Dánska neúspěchem rozladěný Kuchta, z Baníku přišel Emmanuel Uchenna a z Itálie Magnus Kofod Andersen.
Prodeje se prakticky nekonaly, ale to je v této části roku obvyklé.
Jaro pak ukázalo – a to velmi jasně i tvrdě pro všechny sparťany – nutnost hodit do kádru atomovou bombu. Stalo se. I když mnozí čekali, že bude probíhat rychleji, najednou, ne pozvolným tempem.
Vedení však dokončilo transformaci až v září, posledním, kdo přišel, je ligový rutinér Jakub Martinec, posila kvalitativní, mentální i fyzické síly týmu.
Zásadní přeměna je dokončena, přesto zůstávají otázky.
První je jasná – jenže na odpověď se bude muset počkat: Povedla se?
