Slávistický fanoušek je zvláštní druh. Výjimečný. Myslím, že příznivci žádného jiného klubu nekladou tak výrazně důraz na to, jak si zakládají na historii, morálce, smyslu pro spravedlnost či hodnotách. Je to chvályhodné a vzácné – jen se často tenhle nevšední exemplář chytne do pasti.
Vzrušené debaty nad návrhem nového dresu s hvězdou čínské provenience jsou testem toho, zda proklamovaná zásadovost obstojí v konfrontaci s realitou, nebo se umaže – pokrytectvím.
Slávisté si za to „mohou“ sami. Klub z Edenu (a kdysi z Letné) je dějinami hrubě zkoušen, byť ne pořád. Zvlášť za komunistického režimu dostal tolik ran, že by bylo s podivem, kdyby se to do duše vyznavače červenobílé víry nevrylo. Ať v dobrém či špatném. Obojí přitom formuje jeho identitu.
Přednosti, které to přináší, už byly jmenovány. Připomeňme konkrétně třeba jen unikátní projekt Univerzita Slavia. Pochopitelné jsou u značné části slávistů i negativní důsledky strádání. V první řadě něco, co rivalové s gustem nazývají „ubrečeností“.
Zkusme to ale jinak. Šířeji, v několika bodech, formulovaných s větší či menší nadsázkou, kterou, prosím, berme v potaz. Navíc vůbec netvrdím, že se to týká každého slávisty. Takže:
1. Všichni jsou proti nám.
2. Když je ve Slavii něco špatně, mluvme o Spartě.
3. Za naše chyby může někdo jiný.
4. Ať Slavii zachrání kdokoli, třeba čert, buďme mu vděční, výhrady stranou.
5. O Slavii se píše málo.
6. O Slavii se píše moc…
Poslední dobou je nejožehavější bod 4. Pokud přijde nový vlastník a odvrátí krach, zhusta se zásadový fanoušek ocitne v „prekérce“. Výsledek? Třeba proti tomu, že se hrdého klubu ujal Aleš Řebíček, expolitik se strašlivou pověstí, nikdo výrazněji neprotestoval. Místo zděšení, které by bylo alespoň dílem na místě, se to vzalo přes povinnou vděčnost a slova o tom, že má dostat šanci. Taková klička z nutnosti.
Vstup čínského kolosu CEFC nachystal vedle přítomnosti jeho zástupce Jaroslava Tvrdíka jinou nástrahu. Ač jsou investice z mocné východní země v Evropě běžné, jak právě Tvrdík argumentuje proti pochybnostem, může se najít dost ale. Tedy pro toho, kdo řeší vedle spásných peněz i to, z čí peněženky jsou a co všechno za to stojí. Jakkoli se výhrady vůči režimu v Číně už tolik nenosí, právě kvůli čilé ekonomické spolupráci, stejně jako upozorňování na rizika s ní spjatá.
Konkrétní kroky CEFC dosud přinesly Slavii záchranu, investice do posil a naději vzestupu, na druhé straně vcelku fascinuje masová ztráta ostražitosti, opatrnosti, jistého odstupu či kladení si otázek. Vše přebije již zmíněná zavázanost a nadšení nad příslibem starých časů. V tomhle vytržení se snadno z toho, kdo se jen zamýšlí do větší hloubky, nepřítel.
Pravý test loajality ke (spolu) zachránci Slavie a zásadovosti přišel teprve ve chvíli, kdy Tvrdík uspořádal na Twitteru svérázný průzkum veřejného slávistického mínění a nadhodil verzi dresu s logem CEFC – a „komunistickou“ hvězdou. Tedy úplně jinou, než tou „správnou“, tradiční, symbolizující soubor ctností, postavenou na jednom cípu. A teď se, slávisto, ukaž!
Jednolitý červenobílý lid se rozdělil. Jedni považovali nápad za projev neúcty ke klubové historii i fanouškům. Některé reakce byly dokonce tak podrážděné i vulgární, že už přišlo pokárání, že Slavii poškodily, a upozornění, že za to dotčení nesou odpovědnost. Časté však byly i jiné ohlasy: Vždyť nám dali peníze, kupují posily, tak si mohou dělat, co chtějí. Vy byste to nevzali?! Nebo: Je to jen takový malý ústupek, nedělejme hned problémy. Popřípadě: V čele klubu přece stojí Jiří Šimáně.
První přístup je mi z principu bližší, a je jedno, se kterým klubem jsou spjaty. Druhý neodsuzuju, je vcelku běžný. Ale pak úplně nesouzní s autoportrétem, který slávisté tak rádi vystavují (nebo je obecně vžitý) a zavání licoměrností. Možná jsou i obětí tohoto obrazu a nezaslouží si soudit někým, kdo neřešil existenční otázku. Zároveň se však obávám, že stát se to v jiném klubu, budou to mezi prvními kritizovat nebo ironizovat.
Jedna dobrá zpráva je, že se mezi slávisty našlo dost lidí, kterým není vše jedno a kteří mají hranice, smysl pro význam symbolů a jejich sílu. Slavia opravdu nemusí mít každou hvězdu… Druhá dobrá zvěst je, že to ve Slavii pochopili a Tvrdík střelhbitě vybral jinou variantu dresu. Že „hvězdná“ varianta nebyla neodvolatelnou podmínkou CEFC. Dopadlo to kultivovaným řešením.
Řekl bych však, že přijdou další zkoušky a bude o čem mluvit. Otázkou je, jestli to ještě bude o něčem rozhodovat…
Související články
