Zuzana Hejnová po návratu: Soupeřky obdivně koukaly, že jsem zpět
Po pohádkové sezoně bez porážky si Zuzana Hejnová znovu vyzkoušela, jaké to je dívat se soupeřkám na záda. V závodě na 400 metrů překážek na Diamantové lize v Monaku jich celkem šest a čas 55,86 sekund by za normálních podmínek také nesplňoval kritéria světové šampionky. Pro Hejnovou ale bylo důležitější, že se opět postavila na dráhu a v cíli vydržela zdravá.
Jste ráda, že jste navzdory bolavé patě závod zvládla?
„To byl asi hlavní cíl, doběhnout do cíle a být zdravá. To se povedlo. Myslela jsem si, že budu o něco lepší. Ale tím, že jsem byla dlouho zraněná, jsem si to asi moc malovala. Jsem na tom, jak na tom jsem. Neberu to jako tragédii. Chybí mi několik tréninků na rychlost a rychlostní vytrvalost. Když to dotrénuju, mohlo by to jít poměrně rychle nahoru. S tímhle spokojená nejsem, uvidíme další závody.“
Jaké pro vás bylo stát po jedenácti měsících znovu na dráze?
„Hrozně jsem si to užívala. Myslela, jsem si, že budu nervozní mnohem víc. Užívala jsem si, že můžu stát na dráze a závodit. Pauza byla poměrně dlouhá. Zranění, i když nevypadalo, bylo celkem vážné. Jsem ráda, že jsem mohla závodit.“
Jak vás přivítaly soupeřky?
„Hrozně mě překvapily. Vešchny za mnou po závodě chodily a gratulovaly, že jsem zpátky na dráze. Říkaly, že slyšely, že jsem zraněná. A obdivně koukaly, že jsem se dokázala vrátit.“
Co vám závod ukázal směrem k srpnovému mistrovství Evropy?
„Určitě mi to ukázalo, že mi chybí hlavně rychlost. Jsem pomalá. Myslím, že na je docela čas to dotrénovat. Trenér se nad tím zamyslí a půjde s tím něco udělat. Podle následujících závodů se rozhodne, jestli se stihne mistrovství Evropy. S takovým časem tam jet nechci. Ale pokud se zlepším o vteřinu a půl, tak by to za to stálo.“
Kdy se rozhodnete?
„Po mistrovství republiky (první víkend v srpnu – pozn. red.) budeme určitě moudřejší. Když tam poběžím líp, není důvod na Evropu nejet.“
