Výzkum na myších, který provedli vědci na univerzitě v Oslu, v budoucnu může prodloužit dobu dopingových trestů. Výsledky naznačují, že některé zakázané látky mohou mít na sportovce pozitivní vliv i poté, co jejich tresty vyprší.
Velký comeback má letos za sebou americký sprinter Justin Gatlin, dvakrát usvědčený z pozitivního dopingového testu. Atlet, kterému hrozilo doživotí, se díky spolupráci s antidopingovými úřady vrátil do hry. A letos, kdy místo nejrychlejšího sprintera uvolnil zraněný Usain Bolt, zakončil rok jako světová jednička na stovce i na dvoustovce.
Mnohým se takový vývoj zrovna nelíbí a třeba německý diskař Robert Harting se odmítl zúčastnit vyhlašování nejlepších světových atletů, protože mu Gatlin vadí v nominaci. Vědci z univerzity v Oslu ale dávají Gatlinovu úspěchu další rozměr. Podle nich mohou dopingové látky ovlivňovat sportovcovu výkonnost, ukázal jim to výzkum na myších.
„Potřebujeme důkaz, že můžete takový výsledek transformovat na lidi,“ uvedl Olivier Rabin, šéf světové antidopingové agentury WADA pro vědu, pro BBC.
V současnosti se za doping udělují nejčastěji tresty na dva až čtyři roky. Ve výjimečných případech ale můžou být i kratší.
„Pokud se výsledky v budoucnu potvrdí, předáme to našim komisím,“ uvedl Rabin. „S myšmi můžeme dělat hodně věcí, které nemůžeme dělat s lidmi. U myší dovedeme vyléčit spoustu onemocnění, které u lidí vyléčit ještě nedokážeme.“
