Čech na Messiho rozlučce: Nepopsatelné. Diego byl větší pankáč, ale sochu postavím oběma
Tohle opravdu není tuctový chlapík. Pořádá festivaly nejtvrdší muziky, po východních Čechách jezdí dodávkou v argentinských barvách, ve stejném stylu vyzdobil rodinný dům, na jehož zahradě má zmenšenou La Bomboneru, stadion legendárních Boca Juniors. Miloslav Urbanec zvaný Čurby, fotbalista a muzikant, do Argentiny vyráží pravidelně, poslední zápas Lionela Messiho za národní mužstvo si nemohl nechat ujít. „Všechno ostatní muselo jít stranou,“ usmívá se v rozhovoru, který vznikl před odletem minivýpravy domů.
Neměl by Leo ještě pokračovat? Má na to?
„Jasně! Co to je za hloupou otázku od takového fotbalového odborníka? (směje se) Poslední zápas, kořenovi je devětatřicet a má dvě asistence a gól. A co mistrovství světa, tam přece vyučoval všechny. Takže tahle otázka je úplně mimo! Ale myslím, že chce dát šanci dalším argentinským talentům vyniknout, třeba jako je Nico Paz, Leonel Flores, Agustin Giay, Franco Mastantuono a nebo Valentin Barco. Tihle kluci mají řádně našlápnuto a on jim prostě už nechce zabírat místo.“
Na Estadio Monumental bylo 85 tisíc fanoušků. Je to klišé, ale můžete popsat atmosféru?
„Byla absolutně nepopsatelná… Nejen na stadionu, ale i v celém městě, v taxíku, na obědě, prostě všude. Všichni byli neskutečně vděční Messimu za vše, co pro ně vykopal. Atmosféra byla tak elektrizující, pozitivní, samozřejmě lidi i brečeli. Neustále běžely chorály, prostě oslava opravdu povedené kariéry.“
Také jste si poplakal?
„Myslel jsem si, že to se mnou nic neudělá, ale když se Leo Messi rozběhl přímo proti nám a když doběhl skoro k nám, začal nám mávat, tak jsem prostě pustil slzy. Nádherný, emoce na max, prostě to na mě dolehlo, všechny ty super zápasy, góly, kličky, finále v Kataru, semifinále na posledním mistrovství s Anglií, všechna ta prohraná finále, nepovedené čtvrtfinále s Německem v Jihoafrické republice, finále v Brazílii s Německem. To ti probleskne hlavou a dojde ti, že to snad ani není možné, co všechno Messi dokázal.“
Z Messiho se nestal „arogantní blb“
Leo není žádný řečník, ale jeho proslov byl prý dojemný.
„Naprosto skvělý, pokorný, vděčný, no úžasný lídr se vším všudy.“
V čem je podle vás jeho velikost?
„Když prohráli, tak říkal: Já jsem nehrál moc dobře. Když vyhráli, tak naopak: My jsme hráli všichni skvěle. Prostě neskutečný borec. Na toho malýho kluka z Rosaria toho bylo naloženého tolik - a on to prostě ustál. Nestal se z něj arogantní blb a opravdu ho vždy a především zajímal fotbal, ta nádherná hra. Vždycky to na něm bylo vidět.“
Co pro vás Lionel Messi znamená?
„Možná nejlepší sportovec všech dob i díky tomu, co jsem zmiňoval v předešlé otázce. Opravdu si myslím, že inspiroval miliony fanoušků po celém světě. Pokora, tvrdá práce, hledání chyb především u sebe a tak dále. K tomu žádné skandály, kontroverze jako třeba u Diega, prostě normální chlap od rodiny, co se rozhodl, že bude hrát co nejlíp a především bavit lidi.“
Takže: Messi, nebo Maradona?
„No, Diego byl rozhodně větší pankáč, haha! Byl na roztrhání i v soukromém životě a jel fakt palby. Každopádně u nás na zahradě budou mít sochu oba, takže řekněme spravedlivá remíza.“
Katar, nebo rozlučka?
Byl jste na finále v Kataru. Vyrovnal se mu tenhle zápas?
„Řadím ho hodně, hodně vysoko. Byl to jen přátelák, ale být tam bylo NĚCO! I moje děti si to budou pamatovat do konce života. Finále v Kataru byl možná jeden z nejlepších zápasů všech dob, neskutečný spektákl s vyvrcholením v podobě penalt. To se přebít asi nedá, ale tady se emoce daly fakt krájet. Nekecám!“
Bylo složité sehnat vstupenky?
„Měli jsme perfektní lístky, hned u plochy. Myslím, že za peníze seženeš vše, takže to jde, ale prostě nemůžeš přepočítávat, to by ses zbláznil a nikdy nikam nejel. V Argentině jsme v zahájení prodeje měli šest počítačů nastartovaných ale za čtyři minuty bylo vše pryč, takže jsme se pak dohodli s jednou agenturou. Tenhle zážitek stál za všechny peníze světa.“
Jak jste výpravu plánovali?
„Samozřejmě to bylo všechno na poslední chvíli. Jenže jsem Messiho chtěl opravdu vidět hrát naposledy za Argentinu, takže všechno ostatní šlo stranou. Okamžitě jsem řekl dětem, lákal ženu, ta mi řekla, že v Argentině byla v únoru a jestli jsme se nezbláznili, že by tam měla jet znova a letět vlastně celý den tam a další den zpátky. Takže nakonec z toho zbyla minivýprava já, moje mladší dcera Agáta a nejmladší synek Quentin.“
Výlet i na Bocu
Co všechno jste stihli?
„Když jsem sehnal letenky, zabookoval náš oblíbený hotel ve čtvrti La Boca, hned vedle stadionu Bombonera, a začal jsem shánět vstupenky, nejen na Lea, ale i na náš oblíbený klub Boca Juniors, kteří hráli v pátek večer s Unionem Santa Fé.“
La Bombonera, to je sen pro každého fandu.
„To jsme si dali mezi baras, tedy ultras a skoro jsme neviděli na plochu, ale na Bomboneře je každé utkání naprostá pecka. Té atmosféře se nic nevyrovná! Krása a ještě jsme vyhráli 3:0 a naše nová hvězda Flores dal dva góly a hned druhý den hrál za reprezentaci proti Burkině Faso, jako fakt… No a Leandro Paredes hrál jak bůh.“
Takže jste zvládli i zápas národního týmu s Burkinou Faso?
„Ano, to se daly lístky sehnat poměrně jednoduše, dokonce jsme seděli v druhé řadě, takže na Nico Paze jsme si mohli doslova sáhnout. Mladí kluci hráli nádherně, šlapalo to a myslím, že i bez Lea bude Argentina silná. Další den jsme konečně potkali mega hvězdu Bocy Juniors a jejich nejlepšího střelce Martina Palerma, který momentálně trénuje Platense. Vyfotil se s námi, podepsal nám dresy a ještě jsem mu ukázal barák a hřiště. Byl docela překvapený, že je takový baráček v Česku. Den poté jsme šli na další ligu Velez Sarsfield proti Platense, kde pracuje i náš kamarád. Zase super zápas, neproměněná penalta, bezva atmosféra. No a pak už přišel den D.“
