12°C
Česká kráska Fernstädtová: Místo těšení na olympiádu krutá rána!
Organizátoři her v Miláně a Cortině řeší velké komplikace! Plány na obnovu historické ledové dráhy Eugena Montiho zkrachovaly, proto budou bobisté, sáňkaři a skeletonisté závodit na největší akci sezóny mimo Itálii. Z toho ale pochopitelně nejsou vůbec nadšení, protože se tak připraví o nezaměnitelnou atmosféru olympijské vesnice a plných stadionů.
Italští pořadatelé zimních olympijských her 2026 se snaží využít stávající sportoviště, aby co nejvíce eliminovali finanční náklady a dopady na životní prostředí. Z těchto důvodů se budou veškeré soutěže konat na mnoha odlehlých místech, které jsou od sebe vzdálené až stovky kilometrů, což s sebou přináší celou řadu problémů. Asi nejvíc vrásek na tváři organizátorů pak působí ledové koryto pro bobování, sáňkování a skeletování. Kde vězí jádro pudla?
Původně se počítalo s rekonstrukcí historické a dnes již nefunkční dráhy Eugenia Montiho v Cortině d'Ampezzo, která posloužila při hrách v roce 1956. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) byl ale vůči tomuto projektu od začátku značně skeptický, poněvadž toto koryto bylo postaveno již před 100 lety. Po posledních 15 letech soustavného chátrání se tak náklady na zprovoznění areálu vyšplhaly vysoko nad očekávaných 50 milionů eur (v přepočtu 1,23 miliardy korun). Navíc italská vláda odmítla projekt zafinancovat i kvůli nejasné geopolitické situaci, která trápí celý svět v poslední době.
Pořadatelé tak přispěchali s alternativním řešení, ale ani to nakonec nenabízí žádné východisko. Do výše uvedeného ekologického konceptu přesně zapadala uvažovaná tyrolská spolupráce s využitím rakouské bobové dráhy v Iglsu, jenže i ta vyžadovala modernizaci pro potřeby ZOH. Ve výsledku vycházela na stejnou částku, jako tomu bylo u rekonstrukce zmíněné dráhy Eugenia Montiho. Začalo se tedy spekulovat o přeložení závodů v bobových sportech do Švýcarska či Francie, 100% jasno ale stále není.
Četné protesty sportovců
Tyto pořadatelské švíky se pochopitelně vůbec nepozdávají samotným účastníkům her. Proti tomuto prapodivnému rozhodnutí veřejně vystupují snad všichni špičkoví bobisté, sáňkaři a skeletonisté z různých koutů planety. „Smutný den pro náš sport, je to oficiální. Zatímco ZOH 2026 proběhnou v Miláně a Cortině, my bobisté, stejně tak sáňkaři a skeletonisté NEBUDEME startovat v Itálii. Proč? Protože bobová dráha na místě nebyla přestavěna,“ ozvala se olympijská vítězka Laura Nolteová (26) na svém Instagramu jako jedna z prvních.
„Při předávání olympiády bylo podmínkou, aby se tamní bobová dráha přestavěla. Ale protože se to dodnes nestalo, tak naše 3 sporty budou muset probíhat jinde. Kde? To ještě nevíme. Rakousko nebo Francie by asi mohla být alternativa. Zatímco všichni ostatní sportovci budou v Itálii bojovat o medaile, my budeme v úplně jiné zemi. To se ještě nikdy v 102leté historii her nestalo. Nemohu najít slova,“ upozornila dále na nesplnění závazků a velice kuriózní situaci, která by mohla nastat.
„Naprosto souhlasím, je to smutný den pro bobové soutěže a pro nás všechny sportovce, kteří nebudeme součástí skutečného olympijského zážitku. Dokonce i fanoušci / diváci zažijí hry a »olympijského ducha« více než kdokoliv ze soutěžících v bobech, sáňkách a skeletonu. Prostě budeme mít velké mistrovství světa někde jinde, jaj,“ smutnila bezradná česká skeletonistka Anna Fernstädtová (26) ve svém příběhu, že příští olympiáda nebude mít tu »pravou« atmosféru, na kterou se všichni tolik těšili.
Rozšíření olympiády mimo hranice pořadatelské země je velice unikátní, avšak není úplně ojedinělé. Navzdory prohlášení německé bobistky k jednomu přesunu kdysi opravdu došlo. LOH 1956 v Melbourne přinesly stejnou kontroverzi, neboť jezdecké soutěže byly kvůli australským zákonům a povinné půlroční karanténě pro zahraniční koně přesunuty až do švédského Stockholmu, který je přes 15 tisíc kilometrů vzdálený. MOV tak poprvé souhlasil s nedodržením zásady jednoty místa a času konání, čehož budeme zřejmě svědky podruhé v historii.
