Perun a Dave? Kluci začínali od nuly, zlato je satisfakce. A Paříž hlavní cíl
KOMENTÁŘ MARTINA LÉBLA | Titul mistrů světa je neskutečný úspěch. Ondřej Perušič a David Schweiner se zapsali do historie nejen českého volejbalu, ale i českého sportu. Vše doceníme až s odstupem času. Cesta turnajem byla složitá, trnitá a o to je sladší výsledek, který znamená jistotu kvalifikace na olympijské hry. V tomhle ohledu to dává dobrý čas na přípravu specificky na Hry, což je důležité.
Kluci už dva tři roky patří do úzké světové špičky, vyhrávali různé turnaje světové série. Na velkých mistrovstvích Evropy a světa nebo olympijských hrách se jim zlato dosud vyhýbalo, ale teď to zaklaplo a kontinuita psychická i fyzická se stoprocentně projevila na tomhle výsledku.
Před mistrovstvím světa v Mexiku jsme měli trochu pochyby či obavy, protože příprava na turnaj nebyla ideální. Kluci museli z důvodu olympijské kvalifikace odehrát i turnaj v Paříži, který naštěstí také vyhráli, ale dostali kratší čas na aklimatizaci. Měli jsme z toho obavy, což se v základní skupině potvrdilo, ale potom předvedli zápas snů ve čtvrtfinále proti Norům a tam se to celé obrátilo.
Ve finále kluci oplatili Švédům porážku z finále mistrovství Evropy v Mnichově. Nakonec to byly nervy, určitě jsme ale na téhle úrovni nemohli předpokládat, že by je porazili 2:0 při skóre setů 21:15. Že ve druhé sadě Švédové přijdou zpátky a něco ukážou, se dalo čekat. Nejdůležitější byla dobrá reakce v tiebreaku, vydařený začátek a relativně výrazné vedení, které se potom teda trošku zmenšilo… Ale i tam hrálo roli velké množství odehraných finálových zápasů. V takových chvílích není jednoduché ustát tlak, ale kluci to zvládli na výbornou.
Z pohledu marketingového i z mého pohledu volejbalisty udělala Česká televize naprosto správnou věc, že zařadila přímý přenos od začátku na úkor závěru zápasu v ragby. Tady se psala historie českého sportu… Pro nás teď začala velká práce. V podstatě po posledním balonu jsme začali pracovat. Jedeme od rána a připravujeme olympijskou sezonu. Ohlasy jsou fantastické, jednáme se současnými partnery i s potenciálně novými.
Titul mistrů světa vnímám jako satisfakci a vyvrcholení jejich i naší sedmileté společné práce. Je to dlouhá doba a začátky byly strašně těžké. Kluci opravdu začínali od nuly, nebyla tady pro ně vytvořená žádná struktura. Strašně moc si to zaslouží. Co se týká technických a taktických záležitostí, největší podíl na tom má trenér Andrea Tomatis, kterého bych rád vyzdvihl. K týmu přišel společně se mnou v roce 2016. Důležitá je i nátura kluků, není jednoduché spolu být osm let v kuse, hráči spolu tráví enormní spoustu času a musí tam být velká dávka tolerance a společného úsilí.
Co může přijít dál? Každý beachvolejbalista má jako hlavní cíl olympiádu, která nás teď čeká. Kluci jsou v úzké světové špičce a turnaj může dopadnout jakkoliv. Určitě budou patřit mezi týmy, které by měly příští rok v Paříži bojovat o nejvyšší příčky.
Autor je bývalý český reprezentant a šéf agentury Sportfin, která zastupuje Ondřeje Perušice a Davida Schweinera
