„Honza není člověk, Honza je bůh!“ Tenhle pokřik se v 80. letech pravidelně linul pražskou Letnou. Patřil Janu Bergerovi. Fotbalové ikoně, která vždy kašlala na autority, zajeté pořádky, zákony a nyní i na věk. „Na 70 let si fakt nepřipadám!“ hlásí oslavenec.
Z LETNÉ HNED UTEKL
Do balonu začal kopat na pražském Břevnově mezi břízami. Odtud se v patnácti dostal na Letnou, jenže ze Sparty hned utekl. „Říkal jsem si, co já tady vůbec dělám. Necítil jsem, že bych tam patřil. Takže po tréninku jsem se sebral a už jsem tam nepřišel,“ popsal Berger v knize Národ Sparta, že se srdcem řídil odmala.
- Přes Plzeň a Duklu se v roce 1980 konečně naplno vrátil do rudého dresu. Podmanil si v něm nejen tuzemské trávníky, ale vlastně celý svět. Vždyť ho za milion dolarů chtěl klofnout dokonce Real Madrid! „Je to nejlepší klub na světě. S ohledem na rodinu jsem ho ale musel odmítnout. Neměl jsem věk, aby mě komunisti pustili. Kdybych emigroval, rok bych nehrál a o dvě děti bych musel žádat přes Červený kříž,“ vysvětluje.
REALU DAL VALE
- S ničím se nikdy nemazal, ani za »komárů«. Když si při nečinnosti obsluhy v hospodě dlouho čekal na pivo, prostě si ho sám načepoval. Jenže vrchní zavolal na opilého Bergra veřejnou bezpečnost! Odvezli ho na služebnu, kde si Honza všiml obrazu s prezidentem Husákem a nenapadlo ho nic lepšího, než říct, že ho klidně pomočí... Odseděl si za to 35 dní ve vazbě na Ruzyni, než dostal čtyřletou podmínku. „Být obyčejný chlap z fabriky, seděl bych asi až do revoluce,“ přiznával upřímně.
POMOČIT HUSÁKA...
- Mříže rychle vyměnil za protialkoholní léčebnu, kde to pro Bergra bylo snad ještě větší peklo. U Apolináře si totiž tamní profesor Mareček potrpěl na tzv. blinkačky. Pacientům podal antabus a pak do nich klopil pivo, víno, vodku, rum... Až se každý pozvracel! „A pořád dokola,“ ošívá se dodnes fotbalový mág. Pití mu to ale neznechutilo, »jedno orosené« si dá vždy rád.
»BLINKAČKY« V LÉČEBNĚ
- Trenéři si s ním zažili své, vždyť měl větší autoritu než oni! Za kouče Rubáše, který nařídil trénink v bahně, prostě Berger zařval a celý tým se odporoučel do šatny. „Rubáš mě prosil na kolenou, abychom pokračovali. Ale my jsme ho stejně neposlechli,“ vzpomíná Honza s tím, že obdobná situace proběhla i za trenéra Zachara. Nabubřelého plejera srovnal až slavný Václav Ježek. „Zavolal si mě stranou a řekl, že to bylo naposledy. Vzal jsem to, vždyť měl pravdu,“ uznal Berger.
KOUČŮM UTNUL TRÉNINK
- Vyučil se malířem a lakýrníkem. A na rozdíl od mnoha mu řemeslo voní dodnes. Jak navíc s úsměvem prohlašuje, s manželkou už jsou spolu padesát let, takže si potřebují od sebe občas odpočinout! A tak si ho na vymalování bytů volají jeho bývalí parťáci, ale také běžní lidé, kteří jsou pak v šoku, jaká legenda to k nim domů dorazila. „Mají radost, že si můžou udělat fotku. To mě nabíjí,“ tvrdí vždy pozitivně naladěný Berger.
DODNES VÁM VYMALUJE
Související články
Témata:
blesksport, Plzeň, Real Madrid, Letná, Jan Berger, Václav Ježek, Červený kříž, Dukla, Břevnov
