Když jde o esport, sotva byste našli někoho povolanějšího, než je Wim Stocks. Americký byznysmen byl viceprezidentem firmy Atari, jednoho z největších herních vývojářů, už deset let se ale úspěšně věnuje tomu, aby se svou firmou WorldGaming etabloval kompetitivní hraní videoher mezi regulérní sporty. Při své první návštěvě Prahy se několik hodin před konferencí Sillicon Valley Insights, kterou pořádá společnost STRV, rozpovídal pro deník Sport o budoucnosti esportu, o tom, zda patří na olympiádu, a jak se příprava hráčů podobá té, kterou podstupují tradiční sportovci.
Jak se změnil váš pohled na herní průmysl poté, co jste přešel z vývojářské firmy k esportu?
„Esport je poddruhem gamingu, když si představíte velikost celého videoherního průmyslu, je to pořád jen malá část. Ale je to naprosto odlišné od mých dlouholetých zkušeností z vydavatelské firmy. V Atari jsme dělali spoustu her, a naší výzvou bylo, abychom je všechny dostali na trh. Měli jsme střílečky, hry pro děti… Všechny z nich měly zajímat velké publikum, zatímco esport je velmi úzce cílený, protože když se někdo rozhodne, že chce být profesionálním hráčem, věnuje se jen jedné hře. Když jste dobrý v Counter Striku, nehrajete FIFU nebo Dotu. Ze snahy zaujmout co největší prostředí se tak stala cílená aktivita pomoci hráčům, aby byli co nejlepší ve svých jednotlivých hrách. Takových her máme asi deset až patnáct, a u nich pomáháme hráčům skrze naše eventy a podobně iniciativy. Jedna věc ale zůstala společná – když hrajete hru, chcete vyhrát, jste soutěživí. Esport tu soutěživost ještě pozvedne a snaží se z vás udělat nejlepšího hráče, jakým můžete být.“
Máte dva projekty, WorldGaming a Collegiate Star League. Jak byste čtenářům představil, co dělají?
„Abych to uvedl do kontextu: Rok 2018 byl pro esport velmi důležitý, protože objasnil mnoho aspektů médiím a široké veřejnosti. Stojí za tím spuštění velkých lig v Overwatch, League of Legends, NBA 2K a dalších hrách. Všechny z nich začínají připomínat tradiční soutěže jako Premier League nebo NFL – tým z nějakého města je součástí ligy a hraje proti týmům z jiných měst, má předsezonní přípravu, základní část, play off, trofeje… I když třeba nevíte, co je Overwatch nebo League of Legends, dobře znáte tuhle strukturu z tradičních sportů. To je profesionální část, hodně to ale pomohlo i amatérské části, které se věnujeme my ve WorldGaming a CSL. Pomáháme hráčům, aby se zlepšili v hraní a lépe porozuměli hře, kterou si vybrali, skrze naše eventy, které jsou ve velmi otevřené, přátelské atmosféře. Vývojáři a vydavatelé her nás podporují, protože jsou tak zaměření na profesionální stránku esportu, že nemohou stíhat korigovat amatérskou základnu. To je naše mise.“
Zmínil jste podobnosti ve struktuře ligových soutěží, jak se podle vás podobá příprava sportovce s tím, čemu se věnuje hráč esportu?
„Dlouho se vede debata o tom, zda profesionální hráči esportu jsou sportovci, nebo ne. A podle mě jsou. Esport je jako zrychlené šachy. Musíte dělat klíčová rozhodnutí ve zlomku vteřiny, mnohem častěji než v tradičním sportu. To z vás dělá sportovce, možná ne po fyzické stránce věci, ale rozhodně po té psychické. Trénink je v mnohém odlišný, zatímco hráč NBA se zaměřuje na fyzično, hráč esportu zase na soustředění, duševní klid a výdrž.“
Takže jde především o mentální trénink?
„Přesně tak. Kupříkladu, sezona Overwatch ligy, kde spoluvlastním tým New York Excelsior, v minulém roce měla 40 zápasů, a ke konci sezony už jsme na hráčích viděli, že jsou vyčerpaní a vyhořelí. Teď to stáhli na 28, což je pořád hodně, když trénujete 8 až 10 hodin denně, ale je to krok kupředu. V lize Overwatch či League of Legends mají všechny týmu nutriční poradce, trenéry, mentální kouče, trénink je tam stejně důležitý jako v tradičních sportech.“
Co právě vás osobně přitáhlo k podnikání esportu?
„WorldGaming jsme založili v roce 2009, dlouho předtím, než slovo „esport“ vůbec existovalo. Bylo to pro nás přirozené, protože jak jsem řekl, věděli jsme, že lidé hrají hry, protože chtějí soutěžit a vyhrát. Viděli jsme, že děcka ve Spojených státech, ač žijí stovky kilometrů od sebe, se sjíždějí na jeden hotel se svými Xboxy, všechny je propojí a hrají turnaj v Madden NFL proti sobě. Každý přihodil sto dolarů za účast, ze kterých se vybraly peníze pro vítěze. Cítili jsme, že něco takového můžeme udělat lépe, s online turnajovou platformou, která dovolila hráčům hrát proti sobě o peníze. To byl náš vstup do kompetitivního hraní, vzali jsme již existující fenomén a trochu jsme ho vylepšili, zorganizovali a zjednodušili. To nám pomohlo stát se důležitou součástí růstu esportu.“
Esport by jen z peněz od sponzorů měl příští rok vydělat 650 milionů dolarů (14,9 miliard korun). Pro srovnání, NHL, tradiční velká sportovní liga, vydělala loni 559 milionů dolarů (12,8 miliard korun). Jak je možné, že tak nové odvětví láká sponzory takhle rychle a v ohromné míře?
„Je to skvělý způsob, jak oslovit mileniály a Generaci Z. Tahle věková skupina nemá ráda, když je jí nabízeno něco ke koupi. Když marketing pro ně není autentický, nebude fungovat a poškodí vaši značku. Společnosti proto zjišťují, že esport je nejlepší způsob, jak je oslovit. Když se to udělá dobře, je to efektivní a vyplatí se to. Oslovují tak diváckou skupinu, která nekouká na televizi, moc nechodí do kina, protože když se chtějí zabavit, jsou online a hrají hry. Chytré značky jako Geico nebo Intel se zapojily velmi brzy a hluboce, a teď se přidávají mnohé další. Není těžké poznat, jak vzestup esportu pomáhá těmto společnostem oslovit nové publikum.“
Jak myslíte, že esport může oslovit starší generaci?
„Na jednu stranu se dá říct, že starší lidi nemusí vůbec oslovovat, protože má tolik zájmu ze strany mileniálů a generace Z. Některé hry ale už teď mají starší demografickou skupinu. Vezměte si Clash Royale, kde 30 % hráčů jsou ženy nad 35 let. Dost záleží na druhu hry, a také na platformě – hry na mobilním telefonu oslovují širší množství starších lidí, protože telefon má každý. Starší lidé jsou v nevýhodě, že některým hrám nerozumí, proto pro ně není zajímavé se na ně dívat. Čím víc se hry budou dostávat do středního proudu zábavy, tím širší skupina lidí se o ně bude zajímat. Minulý víkend jeden z našich eventů na univerzitě přenášela ESPN, největší sportovní televizní stanice v USA, vysílají i ligu v Overwatch. Přinášejí esport do mainstreamu a tím přinesou i větší počet diváků.“
Jak může esport růst v menších trzích, jako je například právě Česká republika?
„Vše záleží na organizaci. Vy děláte ligu ve FIFĚ, což je v téhle zemi skvělá příležitost. Je to simulátor sportu, fotbalu, a tomu tady rozumí každý, proto k tomu mohou lehce přilnout. Možná tolik nevědí, jaké to je být skvělým hráčem FIFA nebo NBA 2K, ale tomu sportu rozumí. Předpokládám, že jsou tu populární i hry jako Counter Strike nebo Dota 2. Esport k růstu potřebuje kvalitní organizaci turnajů, online i živých eventů, tím se stanou mediálními událostmi, které jej mohou popularizovat i v menších trzích jako Česká republika.“
Dlouho se mluví o tom, že esport by mohl být součástí olympiády v roce 2024. Proč tam podle vás patří?
„Tohle je možná trochu rázné tvrzení, ale myslím si, že olympiáda potřebuje esport víc, než esport potřebuje olympiádu. Jistě, účast na Hrách by jej představila ještě širšímu publiku, ale jak vidíte, esportu se daří velmi dobře i bez mainstreamu. Olympiáda je o dostupnosti, inkluzi a soutěžení na velké úrovni. V tom smyslu se tam bezpochyby hodí, dává to smysl. Na LOH v Riu jsme pomáhali Velké Británii představit exhibiční esportový turnaj, v jednom krásném paláci, ve kterém sídlili. Prošlo to britským parlamentem, který uznal esport jako centrum excelence. V malém měřítku to ukázao, jaké by to bylo mít esport na olympiádě. A fungovalo to velmi dobře, přineslo to velký zájem. Věřím, že v roce 2024 bude esport uveden jako exhibiční sport, stejně, jako začínají všechny sporty. A pak bude skutečně olympijskou disciplínou. Nemyslím si, že turnaj bude postavení na Counter Striku nebo Call of Duty, to jsou násilné hry, za kterými olympijský výbor nebude stát. Ale strategické hry jako League of Legends nebo Dota 2, o které je celosvětový zájem, by mohly být představeny v olympijském formátu, stejně jako Rocket League nebo sportovní simulátory.„
Související články
