Umí se rozvášnit, být zlý. Nesnáší odfláknutou práci. Zároveň bere hráče jako své děti, které chrání i před majitelem klubu. V Liberci to má Zsolt HornyaK (45) pod svérázným bossem Ludvíkem Karlem těžké, vnímá od něj enormní tlak na okamžité výsledky. „On je seriózní a férový. Ale velmi těžko se s ním pracuje,“ přiznává kouč upřímně v rozhovoru pro Sport.
Se svou vizáží si nemusí respekt vynucovat silou. Prostě ho má. Emocemi Zsolt Hornyák nešetří, vždyť je Slovák s maďarskou krví. Do Česka dorazil v létě, aby vrátil Liberec mezi elitu FORTUNA:LIGY. Zatím to úplně nevychází. „Máme mladé a nové mužstvo. Nepovede se to sladit za měsíc,“ vysvětluje kouč. Přesto dál myslí na evropské poháry.
Jaká je česká liga?
„Velmi vyrovnaná. Od Zlína až po konec tabulky může každý porazit každého. Byl jsem překvapený, jak je ta soutěž kvalitní. Je z čeho vybírat. Hraje se v dost vysokém tempu, v tomto směru je liga náročná. Slyším kolem sebe negativní slova o reprezentaci a vůbec o tom, kolik je tady problémů. Ale ty jsou všude.“
Je specifická? Několik cizinců se slušným renomé se v ní nechytlo.
„Ti opravdu dobří, které má Sparta nebo Slavia, se prosadí. Platí to i o našem Kamsovi Marovi, což byl velmi vydařený nákup. Bohužel se zranil. Hodně cizinců přijde a myslí si, že je česká liga slabá. To mě mrzí, nepodceňoval bych ji. Pak jsou hráči zaskočení. Působil jsem ve druhé ruské lize, na Slovensku. A můžu říct, že Česko je pořád o krok vpředu. Neměli bychom být tak negativní.“
Vnímáte, že je trio Plzeň, Sparta a Slavia odskočené od ostatních?
„Dlouhodobě všechny tři kluby podávají solidní výkony, kvalitativně i finančně jsou jinde než zbytek ligy. Tomu odpovídají i nákupy hráčů. Je jejich povinnost, aby byly nahoře. Jsou to slušná evropská mužstva. Ze zápasů, co jsme hráli, na mě nejvíc zapůsobila Sparta. Bylo vidět, v jaké je teď pohodě. Předtím to vůbec neměla sladěné, hrála velmi špatně. Až poslední zápasy dala do pořádku kabinu a potvrzuje kvalitu, kterou by měla mít. Slavia hraje stabilně. Teď je hodně kritiky na Plzeň, podle mě nezasloužené.“
Co chybí Liberci na špičku?
„Stále hledáme střelce. Možná jsme si zasloužili vyhrát v Brně nad Opavou a s Teplicemi. Poztráceli jsme body na Dukle, s Bohemkou. Bohužel jsme v úvodu zaváhali hlavně střelecky. Mohli jsme být dnes v jiné pozici, někde na čtvrtém pátém místě. To jsme si přáli a je to dál v plánu. Máme úplně nové mužstvo. Budujeme ho, je těžké to sladit. Někteří přišli z druhé ligy, další první nikdy nehráli. Nejde to zvládnout za měsíc. Doufám, že to bude co nejdřív.“
Má trpělivost náročný majitel Ludvík Karl?
„Jsme často v kontaktu. On je seriózní, férový člověk. Ví, co chce. Má nějaké představy. Ale velmi těžko se s ním pracuje. Všichni si musíme uvědomit, jak rychle můžeme vybudovat dobré mužstvo. Jak musím mít trpělivost já, musí ji mít směrem k týmu i on. Doufám, že šanci dostaneme. Musím říct, že hráči dělají vše pro to, abychom dostali Liberec zpátky tam, kam patří. Na přední příčky, do pohárové Evropy. Když se kádr v zimě citlivě doplní, bude mít svou sílu a dlouhodobě bude klub v české lize v pohodě. Jsme mladé mužstvo, hladové po výsledcích.“
Prošel jste Ruskem, Arménií, Maltou. Máte sen usadit se někde déle a budovat tým?
„Samozřejmě, to si přeje každý kouč. I do Liberce jsem s tímto přáním šel. Ale víte, jak náročný je trenérský chlebíček. Člověk má nějaké ambice, motivaci, cíle. A málokdy dostanete doma tu správnou práci. Každé angažmá v zahraničí je pro mě výzvou. Působil jsem v Rusku, s jazykem nemám problém. Domluvím se i anglicky. Doufám, že se budu nadále vyvíjet.“
Vy budete hodně emotivní kouč, co?
„Jsem. Nemám rád, když někdo na hřišti odpočívá, odchodí zápas. Prožívám to s hráči, chci jim od lajny pomoct a pozitivně je naladit. Myslím, že chemie mezi námi funguje. Jsme na jedné lodi. Ale ještě to musíme doladit. Každý z nás má jiné zvyky.“
