Hledá pro Slovácko trenéra na delší dobu. Taky se snaží narovnat zaseklou komunikaci mezi hráči a realizačním týmem, nabudit kabinu před dnešní klíčovou bitvou s Teplicemi. A do budoucna víc otevřít provinční klub světu. Veliče Šumulikoski (37) se naplno položil do nové role sportovního manažera, už stihl jednání se Svatoplukem Habancem či Martinem Svědíkem.
Na začátku týdne nahradil ve Slovácku, kde dávno zakořenil, sportovního ředitele Stanislava Levého a zčásti i kouče Michala Kordulu. Bývalý záložník Veliče Šumulikoski se snaží být hráčům co nejblíže, napumpovat do nich po šesti porážkách novou energii. „Bylo to psychikou. Ne tím, že hráči neumí,“ tvrdí vitální Makedonec v rozhovoru pro Sport.
Potvrdíte, že jste jednali se Svatoplukem Habancem?
„Vybíráme trenéra na delší dobu, takže pečlivě. Ne abychom to zase za dva měsíce řešili. Hráči potřebují vědět, na čem jsou. Pár tipů máme. Je pravda, že jsem se Sváťou osobně mluvil. Zatím nemám moc, abych trenéra vybral já. To jméno jsem předal dál, třeba mu pak zavolají. Kandidátů bylo víc, mezi nimi i Martin Svědík. Trošku se to zúžilo.“
Nyní je vaše zvažování různých možností v jaké fázi?
„Jednáme, jsme na půli cesty. Teď se snažíme vyjít z toho, co máme. Nového trenéra hledáme, ale nakonec možná ani nemusí žádný přijít. Probereme to a uvidíme. Myslím, že na výsledku utkání s Teplicemi ani nezáleží. V klubu je to od mládeže nějak nastavené a všichni trenéři jsou skoro stejní. Nemáme se čeho bát, kdyby náhodou nikdo jiný nebyl.“
Dá se říct, že jste teď trenérem i vy?
„To ne. Já trenér nikdy nebudu. Chci dělat něco jiného. Momentálně se snažím pomoct klukům, aby se zvedli psychicky. Komunikace mezi lidmi z klubu a hráči byla zanedbaná. Bohužel to odnesl Michal (kouč Kordula). Pokusím se, aby se to neopakovalo. Tohle nepotřebujeme. Jsme malinký klub a budu makat, abychom byli rodinný. Na rodinné atmosféře chceme všechno postavit. Tohle je můj plán. Teď mám ale na starosti hlavně áčko. Musíme to zvládnout.“
Budete zasahovat mladému kouči Vlachovskému do sestavy?
„To nikdy. (důrazně) Možná něco k sestavě řeknu, stejně jako k taktice. Ale nebudu na svém názoru trvat. Máme tady trenéry s licencí. Už dva měsíce chodím na všechny tréninky, nejenom áčka. I žáků, občas jsem byl i na tréninku holek.“
Cítil jste, že změna na trenérské pozici byla po šesti porážkách potřeba?
„Jak už jsem říkal, z mého pohledu hlavně vázla komunikace. Hráči už z toho byli psychicky unavení. Kdyby nebylo jich, nebyli bychom tady ani my. Hráči pro mě budou vždycky důležití. Nedovolím, aby s nimi někdo manipuloval. Poslední zápasy se nedařilo, dostávali jsme moc gólů a nedávali jsme je. Nebylo to tím, že kluci neumí. Myslím, že šlo o psychickou záležitost.“
Jak by se měla proměnit hra?
„Já jsem rád hrál s balonem. Měl jsem ho rád. Ale chybí nám přímočarost. Myslím, že víc nepotřebujeme. Michal (Kordula) věřil svému systému, který nastavil. A pořád to tvrdí. Je dobře, že si stojí za svým. Byla to jeho zodpovědnost, nikdo mu do toho nezasahoval. Měl volné ruce.“
Ale co váš pohled na věc?
„Když prohráváte, je jedno, jestli to skončí 0:1 nebo 0:4. V pravý čas by měla přijít ve hře nějaká změna. Třeba vytáhnout stopera, hrát vzadu na tři. Prostě se snažit vybojovat aspoň vyrovnávací gól. Já nejsem trenér, ale určitě bych během zápasu něco měnil. Každý den si beru bokem pár hráčů a otevřeně s nimi mluvím. O tom, jak to vidím já. Doufám, že je to ta správná cesta. Přemýšlíme, kde budu během zápasu s Teplicemi. Chci být co nejblíže týmu a povzbuzovat ho.“
Jakou máte vizi do budoucna?
„Mám hodně známých. Chci klubu pomáhat, aby se za pár let dostal výš a nehrálo se každý rok o záchranu. Jsme malý klub, na vše potřebujete peníze. Ale posunovat se můžeme. Rád bych se domluvil s nějakým velkým klubem ze zahraničí na spolupráci. Můžeme poslat nějakého mladého hráče k nim a oni zase někoho na hostování k nám. Ale momentálně se musíme soustředit na naši ligu. Věřím, že to kluci zvládnou. Pár týdnů asi bude trvat, než si všechno dohromady sedne.“
