PŘÍMO Z TURECKA | Do šesti reproduktorů napálí rockový nářez AC/DC nebo Pink Floyd a vyráží poznávat Evropu. Silné i rychlé motorky k Romanu Pivarníkovi patří stejně jako fotbal. V Plzni a v Brně končil podivně, ve Zlíně to chce znova nakopnout podobně jako muziku na svých mašinách. „Nepídím se po tom, proč mě vyhodili. Stejně se úplnou pravdu nedozvíte,“ říká kouč na prvotřídním hotelu Kaya Palazzo v Beleku, kam se utíká se svými svěřenci schovat před deštěm.
Na soustředění v Turecku vám pořád prší. Štve vás to?
„Byl jsem tady čtrnáctkrát nebo patnáctkrát a takové počasí jsem ještě nezažil. Předpověď se bohužel naplnila. Soustředění už bylo naplánované, nedalo se s tím nic dělat. Pěkně bylo jeden den.“
Pět měsíců jste byl bez fotbalu. Zvládl jste během trenérské pauzy oblíbené výjezdy na silné motorce?
„Něco jsem stihl. Byli jsme ve třech v Chorvatsku, projeli jsme celé pobřeží. Navštívili jsme Plitvická jezera, kde se natáčel Vinnetou. Byl konec září, mimo sezonu. Počasí fantastické a provoz malý. Byl jsem i v Polsku, v Košicích, s Martinem Vaniakem a se synem jsme zajeli do Budapešti. Martin s ježděním teprve začíná.“
Je to relax, co?
„Autem jedete tam, abyste co nejdřív dojeli do daného bodu. Na motorce jste mimo dálnice. Vidíte to, co jinde ne. Naplánujete si trasu tak, abyste měli po cestě památky.“
Spali jste ve stanu?
„To ne, na to už jsem starý. Přes booking jsme si objednali hotel, dali dobré jídlo, vyspali se a jeli dál. Před dvěma lety jsem byl v Rakousku na největším srazu motorkářů, kam jezdí sto tisíc lidí. Spal jsem ve stanu, abych byl v centru dění a mohl si dát něco dát na pití a nemusel jet na motorce kilometry do penzionu. Ale na spaní je to tvrdé, prší tam. Už bych do toho nešel.“
Vaše poslední dvě štace neskončily dobře. Odvolali vás v Plzni, kde se chystal comeback Pavla Vrby, i v Brně. Co jste si z toho vzal?
„Když Pivarníka odvolají, výsledky by měly být lepší, ne? Ale nebyly ani po mně. Brno je dál sedmé. V Olomouci jsem skončil čtyři kola před koncem, když jsme byli čtvrtí a stáli na pohárovém místě. Nakonec byla Sigma pátá, bez pohárů a za rok sestoupila. V Plzni jsme vedli tabulku, z posledních čtyř zápasů jsme tři vyhráli a jeden remizovali. Přesto mě odvolali a Viktoria byla druhá.“
Nějak to přitahujete.
„Vezměte si, že předloňský podzim měla Plzeň famózní a jaro pak katastrofální. Prohrávala, dostávala nakládačky, byla kritizovaná. A nic se nedělo. Je to o štěstí, o vztazích. Vedení pak něco do novin prezentuje, musí vysvětlit vyhazov trenéra. Ale celou pravdu se stejně nikdy nedozvíte.“
Proč myslíte?
„Spoustu věcí kluby tají, do médií řeknou jen to, co se hodí. Věci se kamuflují, máloco vyjde ven.“
Proč vám to nevyšlo na podzim se Zbrojovkou ve druhé lize?
„Soupeři to proti nám zabetonovali, hráli jsme do plných. S tím jsme počítali. Možná jsme až moc chtěli hrát kombinační fotbal. Našli jsme střelce Mageru, ale propadali jsme v defenzivě po rychlých brejcích. Zápasy jsme většinou dovedly do remízy a byl problém. Odvolali mě po utkání v Prostějově, kde proti nám rozhodčí odpískal dvě neuvěřitelné penalty. Sám Kroupa řekl do televize, že skočil do šestnáctky rybičku. Hráli jsme jednu bránu a utkání jsme ztratili v 90. minutě. Další den jsem skončil. Druhá liga je hodně zvláštní, možné je tam všechno.“
Nepomohlo ani krytí od sportovního manažera Tomáše Požára, kterého jste do klubu přivedl?
„Nerozebíral jsem to s ním. Ani jsem se po tom nepídil, nemá to smysl. Vedení rozhodlo a hotovo.“
Nebyly narušené vztahy s hráči?
„Žádnou takovou zpětnou vazbu jsem neměl. Nevím, že by něco nefungovalo v kabině. Já mám filozofii, že hráče v médiích nekritizuju. Když už k tomu dojde, musí to být vážné. Udělám to jen v případě, když to hráči nejprve několikrát řeknu a on se nepoučí. Pak volím tuhle metodu, ať mu to dám trošku pocítit a zamyslí se nad sebou. Člověk to jinak nechá radši na sobě.“
I v Plzni jste s hráči vycházel?
„Zeptejte se Hubníka, Limberského, Bakoše. V kabině nebyl sebemenší problém. Nebyl to o špatných vztazích. Ale ani to pořádně nezanalyzují a stejně vás odvolají. Podívejte se na Pavla Hapala. Přišel do Sparty a oni pak z něho udělali hlavního viníka.“
Má Zlín lepší hráče než Brno?
„Určitě. Když jsme hráli se Zlínem naposledy v lize, dokázali jsme remizovat, ale na každé pozici měl soupeř kvalitu úplně jinde. Mezi první a druhou ligou je obrovský rozdíl. V play off by měly prvoligové týmy uspět, zvládnout to. Stejně jako St. Pölten v Rakousku, kde se rozšiřovala soutěž z deseti na dvanáct účastníků. V tabulce byl beznadějně poslední, ale koncentroval se na play off a pak ho dokázal vyhrát. Teď je dole třeba Sigma, která je o kvalitativně hodně výš než Hradec nebo Budějovice.“
Mohlo by to ve Fastavu fungovat?
„Snad ano. Je tady taky úzký okruh lidí, jako v Plzni. Věci se řeší v trojúhelníku. V Brně byl zpočátku jen majitel pan Bartoněk, mezičlánek v podobě sportovního ředitele chyběl. Pak jsme nebyli v přestupovém období tak aktivní. Jsem rád, že se Zdeňkové Červenka a Grygera chtějí o fotbale bavit, je to důležité. Člověk se potřebuje radit, aby poznal myšlenkové pochody toho druhého a bylo vše sjednocené. Pan majitel je v klubu hodně dlouho, Zlín je stabilizovaný. Po delší době s sebou nemám svůj realizační tým, takže mám teď víc práce, než se to všechno zajede. Musíte vědět, co od sebe můžete vzájemně čekat.“
Už jste viděl v akci Gruzínce Vachtanga Čanturišviliho, posilu z Trnavy?
„Ještě ne. Ještě nemůže naplno trénovat s týmem, možná v pátek nebo v sobotu. Sval už snad drží. Pro první kolo s ním určitě nepočítám. Musíme si uvědomit, že na jaře čeká hodně zápasů. Začíná se dřív, ve špatném počasí a na horších terénech. Hráči mají z podzimu nasbírané karty, a když přijdou zranění, máme hodně úzký kádr. Není to komfortní. Na druhou stranu chápu, že když někdo vyskočí, je pro Zlín jako klub na periferii těžké ho udržet.“
Tak jako Jeana-Davida Beauguela.
„Ano. Na podzim dal devět gólů. Tým pracoval výborně, ale někdo prostě musí tu práci všech zúročit a zefektivnit. A to dělal Beauguel. Máme čtyři útočníky, doufám, že ho někdo nahradí. Železníka znám dobře, Poznara z Plzně ještě líp a Vyhnal je gólový. Jakubova trápí zranění. Ti hráči kvalitu mají.“
Jenže proti dánskému Sonderjyske jste neskórovali a předtím s Nižným Novgorodem jen jednou. Proč?
„V obou zápasech jsme měli spoustu šancí. Víc než, když jsem tady byl dřív s jinými týmy. Některé byly tisíciprocentní, nedali jsme ani penaltu. Ale důležité v tuto chvíli je, jak hrajeme a jak často pouštíme soupeře do šancí.“
