Za Jablonec příliš šancí nedostal, v Opavě naopak dostává potřebný prostor. Jakub Janetzký (21) obdržel od Severočechů zelenou a proti mateřskému klubu mohl nastoupit. Klub pod taktovkou Petra Rady mohl nakonec udělení povolení litovat, šikovný záložník se totiž prosadil a výrazně pomohl Slezanům k remíze 2:2.
Nastoupil jste proti svému mateřskému klubu a skóroval jste. Jaký je to pocit?
„Jde celkově o hodně specifickou situaci. Každopádně aktuálně jsem hráč Opavy, takže se soustředím jen a jen na ni.“
Nebývá úplně zvykem, že by hráči na hostováních hráli proti mateřským klubům.
„To je pravda. Jsem určitě rád, že jsem mohl nastoupit. Ve smlouvě jsem žádnou stopku zanesenou neměl, takže jsem celý den věděl, že budu moct hrát. Dokonce jsem se i normálně připravoval s týmem.“
Bavil jste se s bývalými spoluhráči? Asi proběhlo nějaké popichování, že?
„Přesně tak, nějaké popichování proběhlo, ale jinak jsme se o ničem nebavili. Dokonce ani o gólu žádné slovo nepadlo.“
Jak vašima očima gólová situace vypadala?
„Skvěle odcentroval kapitán Jan Žídek. Tomáš Smola mi výborně balón sklepl a mně už jen stačilo z voleje vystřelit. Měl jsem úlohu v podstatě celkem jednoduchou.“
Trefu jste ani moc neslavil.
„Máte pravdu, nijak výrazně jsem ani gól nechtěl slavit. Přišlo mi to lepší, než kdybych se radoval a běhal kolem tribun.“
Byla vaše motivace o to větší, že se hrálo proti Jablonci a ještě na Střelnici?
„Asi ani ne. Byl to pro mě v podstatě normální zápas jako každý jiný. Navíc jsem toho na jabloneckém stadionu moc neodehrál. Vlastně jen druhý poločas v utkání proti Jihlavě… Ale hrálo se mi tu docela dobře a to i přesto, že hřiště nebylo v dobrém stavu.“
Jablonec vám příliš šancí nedal. Berete gól jako zadostiučinění?
„Asi se to tak nějak dá říct. V první řadě jsem ale rád, že mohu hostovat v Opavě a pravidelně nastupovat. Jak jste říkal, v Jablonci jsem moc šancí nedostával… Určitě bych chtěl v budoucnu zabojovat o základní sestavu v Jablonci, ale aktuálně hraji v Opavě, takže to nijak neřeším. A jestli mi vstřelený gól pomůže v očích vedení? To opravdu netuším (úsměv).“
