Točí se kolem něj spousta mýtů, pravdivých i smyšlených historek. Další jistě přibudou i po jeho nuceném odchodu ze Zlína. Co je vlastně zač? Proč rozděluje fotbalové prostředí? Šestapadesátiletý Josef Csaplár je především chlapík, který o fotbale dokáže hodiny poutavě vyprávět. To je jeho velká deviza a zbraň - a často i příčina jeho trenérských konců. Co je za jeho koncem ve Zlíně a jak o něm mluví lidé, kteří ho poznali blíž?
První dojem: sympaťák, na svůj věk fyzicky velmi zachovalý. Druhý dojem: má charizma, umí brilantně komunikovat a bleskově si omotat okolí kolem prstu.
Na vnějších vjemech má Josef Csaplár vystavěnou velkou část pozoruhodné trenérské kariéry. Mnozí ale říkají, že se časem proderou na povrch jeho horší stránky. Patří k němu, neuhlídá je. A to je pak tsunami. Řešení? Rychle s ním pryč.
S Josefem Csaplárem je to jako na horské dráze. Nejdřív se stoupá kamsi do nebes, pohodička, krása. Nakonec se ale jen řítíte střemhlav dolů...
Nechci ho zničit...
Pak už se řeší jen odstupné: zažili to teď i ve Zlíně a předtím v Příbrami. „Když jsme postupovali do ligy, pracoval na sto padesát procent," líčí Jaroslav Starka, příbramský boss.
Letos v půlce března se obě vyčerpané strany rozloučily. „Něco se zlomilo a museli jsme se rozejít.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
