Doležal tyč, Doležal břevno… Jabloneckému útočníkovi číslo jedna se stále lepí smůla na paty, do šancí se tentokrát sice probil, tři tutovky však v gól nepřetavil. Nakonec našel zastoupení, asi to nejméně pravděpodobné. Bod domácím vystřelil zkušený záložník a kapitán Tomáš Hübschman (38), který si opět splnil svou kvótu jedné ligové branky za sezonu.
V zápase jste dlouho prohrávali, během první půle byl aktivnější soupeř, po pauze jste ale přidali. Co říkáte na průběh?
„Nedávno jsme se s Libercem utkali a prohráli jsme. Měli jsme materiál a věděli jsme, jak budou hrát. Stejně jsme udělali chybu. První půle u nás byla sterilní dopředu a naopak zběsilá v rozehrávce, během druhé půle už jsme vytvořili na soupeře tlak. Agresivitou jsme míč nedokázali dostat do brány, trefili jsme tyč a břevno, nakonec naštěstí krásně Tomáš Pilík kopl standardku, která mě trefila do hlavy. Remíza je asi zasloužená.“
Hned 12 hráčů dostalo žluté karty. Jak vypadal emotivní zápas z hřiště?
„Utkání mělo náboj i emoce, přišly také ostřejší zákroky. Patří to k tomu, hrálo se o hodně. Zbývají tři zápasy a máme pořád jen dva body náskoku na Liberec, což bylo cítit z atmosféry na hřišti. Rozhodčí se snažil emoce krotit kartami, bohužel se to úplně nepovedlo… Bylo jich vážně hodně. Ale asi mu nic jiného nezbývalo, hra se mohla chýlit někam, kam by nikdo nechtěl. Ale nebylo to nic kriminálního, přemotivovaného...“
Nakonec jste si splnil kvótu gólu na sezonu a udržel jste Jablonci čtvrté místo. Branka přišla v pravý čas, ne?
„V české lize možná můj první gól hlavou (směje se). Ale nemám moc rád rozebírání gólů, svých i někoho jiného. Koukám na výsledek, výkon a umístění týmu. Jsem rád, že jsem se prosadil, každopádně mám větší radost z toho, že nás Liberec nepřeskočil v tabulce.“
Trochu to, s nadsázkou, vypadalo jako kdybyste si při střelecké smůle Martina Doležala řekl, že musíte vzít ofenzivu na sebe.
„Jsem rád, že gól pomohl k bodu. U mě to ale zůstane stejné jako před zápasem. Každý gól, který přinese body, je důležitý. Nechtěl bych to brát, že jsem se trefil já a je to super. Mám větší radost, když dá branku někdo jiný, ale jsou z toho tři body. A Martin měl problémy a tréninkové manko, což se na něm promítá. V rychlém sledu utkání neměl prostor na dotrénování a šel rovnou do zápasů. Snaží se, rve se… To, že mu tam nepadají góly, potká každého útočníka. Tím, jak se rve o balony, nám hodně pomáhá. Je pro nás důležitý a je jen otázka času, než se prosadí.“
Očima Tomáše Malinského
„Jsou tam situace, to je pořád dokola… Mrzí mě jen, že rozhodčí zvolí takový metr. Fotbal je o emocích. Vyjádřím se ke své žluté kartě. Na Spartě jsem dostal nesmyslnou žlutou, to nebyl faul na žlutou. A teď proti Jablonci? Byla směšná, je mi z toho zle. Fotbal je o emocích, jestli mě míč trefí do břicha místo ruky a já řeknu, že to bylo do břicha a dostanu žlutou… Nechápu to. Jsou to jasné karté. Dělají si tam chtějí, podívejte se na zákrok na Balutu. Má naražený kotník, krev mu z něj teče a rozhodčí to pustí. Štve mě to. Kontrolují (VAR) každý gól, snad jsou na hřišti čtyři, aby uměli situace posoudit. Pak se nastavuje osm minut, v Příbrami se nastavovali tři. Nechápu ten metr. Neznám poměr, kolik žlutých měli domácí a kolik my. Myslím, že je poměr jednoznačný. Metr žlutých karet je zvláštní, nemyslím, že bychom komunikovali s rozhodčím tak, abychom je měli dostat.“
