Umetená cestička ke slávě? Kdepak, fotbalový příběh Petra Ševčíka je pěkně klikatý. Začínal na vesnici v Jeseníkách a po dvacítce mu dlouho trvalo, než se srovnal s tempem velkého fotbalu. Drobný záložník se nevzdal a ve Slavii zažívá nejkrásnější období kariéry: před rokem se blýskl dvěma góly proti Chelsea, poprvé nakouknul do reprezentace a ve středu večer vystřelil červenobílým titul.
Zamotala mu ji trefa muže, jenž góly spíš připravuje, než střílí. „Jasně, moje první myšlenka byla trefit bránu,“ s úsměvem líčil Ševčík.
V šestadvaceti si vychutnával nejsladší chvíle svého fotbalového života. A možná si vzpomněl na svoje dětství v Supíkovicích, obci v Jeseníkách na česko-polském pomezí. Když začínal s fotbalem, jeho táta ho coby trenér nešetřil a ždímal víc než ostatní kluky. „Tenkrát jsem to nechápal,“ vzpomínal Ševčík po letech.
Teď může být otci vděčný.
„Tohle je moje nejlepší sezona v kariéře,“ spokojeně vykládal, když bylo ve středu po všem. Rozjetá Plzeň poprvé na jaře v lize prohrála, titul s předstihem patří Slavii.
Ševčík na něm má zásadní podíl: když jej zrovna nelimitovala svalová zranění, uprostřed zálohy „sešívaných“ zářil po boku Nicolae Stancia. „Petr vedle něj nádherně vyrostl. Není to tuctový hráč, umí oběma nohama a hraje pěkně přímočaře,“ chválí bývalý trenér české jednadvacítky Ivan Kopecký, ligový expert iSport.cz a deníku Sport.
Kdo by to byl býval před pár lety řekl, že se takhle bude o Ševčíkovi mluvit. Ještě ve dvaadvaceti měl na kontě jen třináct ligových zápasů plus hostování v tehdy druholigové Opavě, aby si zvykl na dospělý fotbal. Od té doby výrazně vylepšil kondici a od ligového průměru ho odlišuje dokonalý přehled i jemná technika. Mimochodem, ve statistice předfinálních přihrávek je sedmý v lize.
„Víte, co se mi na něm ještě líbí? Na předchozích štacích v Olomouci a Liberci byl vidět, jenže nedával góly, což ve Slavii změnil,“ zmiňuje Kopecký důležitý detail. Ševčík se v tomto ročníku trefil pětkrát, čili víckrát než za všechny svoje ligové sezony dohromady.
Není náhoda, že tři kola před koncem sezony vede soutěž deníku Sport o Krále ligových trávníků. Možná i proto od slávistického kapitána Jana Bořila na začátku mistrovské noci slyšel: „Jsi prostě nejlepší, brácho!“
Patří k oblíbencům trenéra Trpišovského, jenž v něm vidí moderního fotbalistu. Potkali se v Liberci a teď spolu válčí v Edenu, kam Ševčík přišel loni v zimě. „Ševa je pro mě hráč na bundesligu, na velkou soutěž, chybí mu občas jen klid a ty body. Pamatuju si, kdy jsem ho viděl poprvé. Byl na hostování v Opavě – a od té doby jsem po něm toužil,“ prozradil Trpišovský. „Možná po celých těch čtyřech a půl letech jsem se u něj konečně dočkal toho klidu, který po něm chci, a který leckdy nemá.“
Ve Slavii se nejdřív těžko prokousával do sestavy, před rokem na jaře stihl jen 313 ligových minut. Ale taky dva góly v Evropské lize na Chelsea – a slávističtí fanoušci si ho definitivně zamilovali.
„Baví mě, jak je běhavý a neustále chce míč. Možná víc než já,“ poklonila se slávistická legenda Vladimír Šmicer . Po zlatém gólu Ševčíkovi na tribuně tleskali i herci Vojtěch Kotek s Miroslavem Donutilem a pár zajímavých poznámek si mohl udělat reprezentační trenér Jaroslav Šilhavý .
Loni v listopadu dal Ševčíkovi šanci ve dvou partiích končící kvalifikace na EURO a brzy ho může potřebovat znovu.
Nejen proto, že Slavii vystřelil titul.
