Když už nebylo pro hráče ve formě kam sáhnout a další posily zatím nedorazily, vytáhl trenér Luboš Kozel překvapivé eso z rukávu. Proti Pardubicím poprvé v sezoně nasadil do hry Carlose De Azeveda, kterého v létě nevzal ani na herní soustředění do Rakouska, a Brazilec mu bilancí 1+1 zařídil premiérové domácí vítězství za dobu jeho devítiměsíčního angažmá v Ostravě. „Byl rozhodujícím faktorem,“ uznal kouč, jehož tým neškodného nováčka pohodlně skolil 3:0. Pak odpovídal i na další dotazy iSportu, třeba na formu zkušených beků, nového asistenta či posily.
Jak si užíváte první domácí výhru po takové době?
„Jsem samozřejmě rád, protože jsme nebyli úplně v lehké situaci a víceméně to pro nás byla povinnost. Vzhledem k tomu, jak soupeř ty předchozí utkání odehrál, vzbuzoval respekt, ale my jsme byli mužstvo, které chtělo vyhrát daleko více. Od první minuty jsme za tím šli a vítězství je naprosto zasloužené.“
Pardubice jste nepustili do jediné šance, do jediné střely na bránu. Pochválíte defenzivu?
„Pochválím celé mužstvo, nebylo to jen o defenzivní linii, ale o práci celého mužstva v defenzivní fázi, agresivitě, pracovitosti ve středu pole, kde Pardubice v předchozích zápasech vynikaly. My jsme je v tom předčili a díky tomu to bylo pro nás jednoznačné utkání.“
Věříte, že vás tento vítězný týden do další části sezony nakopne?
„Každý dobrý výsledek mužstvu pomůže, je to dobré i pro sebevědomí hráčů a psychiku. Bude trochu klid na práci, ale nemůžeme se tím uspokojit. Budeme chtít na to samozřejmě navázat.“
Bylo znát na mužstvu zdravé napětí a koncentrace před zápasem, který byl extrémně důležitý?
„To už bylo cítit i v Jablonci, ale tam jsme neproměnili šance za stavu 0:0 a pak jsme dostali laciný gól ze standardky. Teď bylo důležité, že jsme první gól dali my. Trochu to trvalo, ale výkonu to prospělo.“
Jak se vám líbil výkon Azeveda a jaká je jeho situace ohledně odchodu a smlouvy?
„Samozřejmě se mi líbil. Sledujeme ho, v tréninku byl s námi pořád, i když zhruba před měsícem byl na odchodu, takže se s ním moc nepočítalo. Vzal to za správný konec. Několikrát byl hrát za béčko, a co jsem viděl, vždy tam patřil k nejlepším, takže si řekl o to, abychom s ním počítali. Je to náš hráč, vrátil jsem ho tam, protože si to zasloužil, a jsem rád, že dneska byl možná tím rozhodujícím faktorem.“
Proč jste si ho do kádru vytáhl až nyní, nebylo jeho přeřazení ukvapené, když byla křídla z formy?
„Nikam jsem si ho nevytáhl. On s námi trénuje celou dobu a byl vlastně v situaci, kdy neabsolvoval přípravu od Rakouska, proto byl mimo. Řešilo se, zda odejde, nebo zůstane, takže jsem věděl, že hlavu nemá koncentrovanou. Ale teď, když mu odchod padl, s námi zhruba čtrnáct dní normálně trénoval. Řekl si o šanci, jsem rád, že mu to vyšlo.“
Ukázal Tomáš Zajíc, že může být jedničkou na hrotu?
„Každopádně jeho největší předností je, že je to střelec a v šestnáctce se umí orientovat. Jsou zápasy, kdy takového hráče potřebujete a on to dneska splnil. Jsem rád, že je zdravý a zpátky.“
Na rozdíl od začátku sezony nyní využíváte na krajích Filla a Fleišmana na úkor reprezentantů Jurošky s Potočným, čím vás zkušená dvojice přesvědčila oproti přípravě?
„V přípravě mužstvo nějak vypadalo, někteří hráči zátěž snášejí lépe, jiní hůř. Honza Juroška byl v základu první dvě utkání, neodehrál je dobře, tak došlo ke změně. Martin Fillo to zvládl svou zkušeností a totéž bylo vlevo. Tam jsme spíše nebyli spokojeni s výkony křídel, a proto jsme v Jablonci zkusili Holzera na křídle. Kvůli tomu se Jirka Fleišman vrátil do obrany a obě utkání spolu odehráli dobře.“
Nemohou vám v některých utkáních v útoku chybět centimetry Tomáše Smoly?
„Tijani nám ukázal, že nemusejí.“
Jak do realizačního týmu zapadl Jan Baránek, proč jste jej angažovali a jaká je jeho role?
„Když jsem v zimě přišel, chtěl jsem mít druhého asistenta z řad baníkovské líhně. Tu úlohu měl plnit Radek Slončík, ale během jara se stal šéftrenérem mládeže a trénuje devatenáctku, takže čas pro něj nezbyl. Hledali jsme jinou variantu a rozhodli jsme se pro Honzu, který je baníkovec, je to ještě spoluhráč řady hráčů, i z hlediska vazeb a vztahů s některými jsme po něm sáhli. Dalším důvodem bylo to, že působil u sedmnáctky, s mladými hráči ho baví pracovat. Máme trenéra na individuální tréninky a dovednosti pro mladé hráče, se kterými se musí pracovat, aby se zlepšovali.“
Vyhlížíte ještě nějakou posilu do konce přestupového období, a na jakou pozici?
„Vyhlížím pořád. Otázka je, jestli se něco podaří. Jsou hráči, ale kdybychom někoho chtěli přivést, tak ne na rozšíření kádru, který je dostatečně široký, ale nadstandardního hráče, který by týmu pomohl okamžitě. To by třeba smysl mělo.“
