Znovu předvedl, že i devítka tradičního ražení má v moderním fotbale své místo. Pavel Černý na hrotu pardubického útoku skvěle pracoval pro mužstvo a navíc k výhře 3:0 nad Plzní přispěl jedním gólem. „Konečně se balon po dvaatřiceti kolech odrazil jednou ve vápně ke mně,“ ulevil si šestatřicetiletý veterán.
Dvě kola před koncem jste reálně ve hře o poháry. Co tomu říkáte?
„Upřímně jsem to nečekal. Ale jsem rád, kde se pohybujeme, chceme skončit v horní polovině tabulky, což už se nám asi podaří. Ale je tam ještě malý cíl – získat padesát bodů. Chybí nám ještě jeden.“
Na hrotu útoku jste sám zaměstnával celou obranu Plzně. Jak se vám hrálo?
„Úplně osamocený jsem tam nebyl, měl jsem výbornou podporu spoluhráčů, kteří mě výborně doplňovali. Co jsme chtěli hrát, nám fungovalo.“
Jak velký vliv na výsledek mělo vyloučení Filipa Kaši těsně před přestávkou?
„Bylo to už za stavu 1:0 pro nás, takže nás trošku uklidnilo. Ve druhém poločase to bylo jen o tom, jestli dokážeme vstřelit druhou branku, nebo ne. Když se mi to povedlo, věřil jsem, že utkání už dovedeme do zdárného konce. Nakonec z toho byl výsledek 3:0.“
Jak jste svůj gól viděl?
„Tomáš Solil potáhl balon po levé straně, vystřelil, gólman Staněk to vyrazil. Byl jsem v souboji s jedním z plzeňských obránců, skočil jsem rybičku a konečně se balon po dvaatřiceti kolech odrazil jednou ve vápně ke mně.“
Oslavu vleže jste nějak trénoval?
„Měl jsem toho už plné zuby, takže jsem byl rád, že jsem skončil zrovna na zemi a už jsem nemusel padat znova.“
Proti Plzni zářili i Brazilci Ewerton a Cadu. Jak se vám s nimi spolupracuje?
„Jsou to hračičkou, silní na míči. Ewe teď navíc začíná i poctivě bránit. Jsou silní dopředu a začínají být silní i dozadu, pro nás je jen plus, že se takhle chytli. Když je to baví, jsou k nezastavení.“
