Do dneška poslední ligový gól dal Jan Rezek (39) loni v srpnu za Příbram v 1. kole proti Teplicím. Poslední zápas odehrál letos na konci května…proti Teplicím. První trefu této sezony zapsal při premiéře na Slovácku... za Teplice. Veterán je zpátky, v nouzové situaci povýšil z béčka. K bodům však nepomohl.
Honzo, popište vaši cestu z rezervy do áčka.
„Už to hrozilo minulý týden, kdy jsme hráli doma s Olomoucí. Trenér Kučera se mě zeptal, jestli se na to cítím. Pořád máme hodně zraněných hráčů a situace není jednoduchá. Samozřejmě, že jsem mu řekl, že k dispozici jsem. Nechtěl jsem z toho utéct. V Teplicích jsem dostal první ligovou šanci. Pořád to beru tak, že klubu hodně dlužím. Chci pomoct, své statistiky neřeším.“
Chytil jste hned zápasové tempo?
„Prášek (Ondřej Prášil, trenér Teplice U-19) se mě ptal, jestli to vůbec zvládnu. Odpověděl jsem mu, že jsem sám zvědavý. Naskočit v devětatřiceti ze třetí ligy do prvoligové sezony není jednoduché. Sám jsem nevěděl, co od toho čekat. Během pěti minut jsem se ale rozkoukal. Tempo je samozřejmě vyšší, ale myslím, že to bylo celkem v pohodě.“
Pomohl vám rychlý gól?
„Premiéry v nových klubech jsem měl vždycky dobré. Ale ten gól je v podstatě k ničemu, protože si nevezeme ani bod. Co bude se mnou dál, na to teď nedokážu odpovědět. Během repre pauzy se snad kluci začnou uzdravovat. Mari (Jakub Mareš) už začne trénovat.“
Nebyli jste pak moc pasivní?
„To ano. Na druhou stranu se k nám domácí dostávali jen dlouhými balony. Kromě dvou tří situací nás nijak moc nepřehráli. Slovácko má výborný tým, je dlouho pohromadě. Uprostřed velmi dobře rotovalo. Kdybychom udrželi vedení aspoň do konce poločasu, mohli jsme se poprat o tři body. Po gólu na 2:1 už nás zavřeli a bylo to těžké.“
Přesto jste nebyli daleko od bodu, co?
„Věděli jsme, že nějaká okénka přijdou, což se potvrdilo. Dvě jsme využili. Bohužel jsme inkasovali třikrát. Dvě branky byly dost laciné.“
Zachrání se Teplice?
„Samozřejmě, že v to věřím. Rozhodně tady není špatný tým. Za ty dva dny, co s klukama trénuju, jsem viděl, že jsou tu velmi talentovaní hráči. Mužstvo není špatně poskládané. Určitě vidíte, že nám chybí střední generace. Ale pokud se do kluků nabuší buldočí povaha, že se nebudou vzdávat za žádného stavu, může se to rozjet. Je to otázka jednoho, dvou zápasů. Dvakrát po sobě vyhrajete a může se něco nového nastartovat. Musíme tomu věřit všichni a tvrdě pracovat. Pokud dáme hlavy dolů a budeme hledat vinu někde jinde než sami v sobě, je to cesta do pekla.“
