Radek Špryňar
3. prosince 2021 • 16:30

Žolík? To nechceš! Hoftych: U starších je to o timingu, ale i manipulaci

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Češi v zahraničí: GRANDE Barák! Další gól Schicka, Drchalova premiéra
SESTŘIH UFC: Kattar vs. Chikadze. Američan vyhrál bitvu na body
VŠECHNA VIDEA ZDE

V kartách je to terno, žolíka chceš mít v ruce vždycky. To samé platí ve fotbale. Každý trenér by chtěl mít na lavičce hráče, co v druhé fázi utkání přijde na hřiště a rozhodne. Problém je ten, že za chlápka, který nosí na hlavě čepici s rolničkami, být ve sportu nikdo nechce. Tvrzení má samozřejmě své menší odchylky. Nicméně platí, že… „Neznám žolíka, který by chtěl být dlouhodobě žolík,“ směje se kouč Pavel Hoftych.



Zjeví se každou sezonu. V několika mužstvech najednou. Adaptabilní frajer přivyknuvší si okamžitě na tempo hry. S intuicí udeřit v krátkém časovém slotu. Někdo, kdo změní dějovou linku. Pomůže ke správnému výsledku. Prostě žolík.

Otázka ale zní: chceš být zastrčený v takovém šuplíku?

Ne! Samozřejmě, že ne! I když možná ano. Jak se to vezme.

Klíčový faktor je věk. Je něco jiného jako střídající hráč pravidelně vyrážet do utkání ve věku teenagera. V začínající fázi kariéry bereš jakoukoliv šanci na trávníku. Klidně i štěky. A když se opakovaně střelecky zadaří, je to bonus. Ani nemáš potřebu se na sílu hrnout do základní sestavy. Sbíráš zkušenosti. Prožitky. Na trenéra netlačíš. Nejsi kyselý, když den před zápasem nevidíš své jméno mezi základní jedenáctkou.

„Mladej kluk takovou roli přijme lépe. Je rád, že se dostal do áčka. Nevyvádí, když nenastupuje od začátku. Váží si, že může být v elitním týmu. Je s ním snazší práce,“ soudí z vlastní praxe trenér Pavel Hoftych.

Chlap po třicítce? To už je – minimálně pro kouče – vysoká škola psychologie. Být žolíkem v pravém významu slova vydrží jen zlomek zápasů. Ti trpělivější sotva několik týdnů. Jakmile zkušený hráč začne sázet góly z lavičky, okamžitě si nárokuje místo ve startovací sestavě. Vznikají třecí plochy. Dochází k diskusím, nepochopením. Mnohdy je vše potřeba vysvětlit z očí do očí. V kolektivním sportu však zcela běžná věc. Nic výjimečného.

„Je to vždycky o trenérovi. Neznám hráče, který by v pohodě kousal, že je dlouhodobě na lavičce. Jakmile ti starší začnou dávat góly, každý chce být hned v základu. Nikdo nechce nastupovat pravidelně na pětadvacet minut. Je to o timingu kouče, o komunikaci, určitým způsobem i o jisté schopnosti manipulace, což nemyslím nijak zle. Je to psychologie. Všechna rozhodnutí je nutné dělat ve prospěch týmu. Nikdy se vám ale nesmí stát, že ztratíte hráče,“ varuje Hoftych.

Třeba během štace v Liberci měl s nakládáním se žolíky kupu zkušeností. Až v průběhu zápasu vypouštěl do akce matadora Michaela Rabušice. Ve stejné roli se svého času objevil Jakub Pešek, v současnosti základní stavební kámen sparťanské jedenáctky.

Ani jednomu se role jokera nelíbila. Chtěli hrát od začátku. Umístěnku na lavičku nehodlali dlouhodobě akceptovat. „Neznám žolíka, který by chtěl být dlouhodobě žolík. Třeba deset zápasů za sebou. Svého času to v Liberci blbě nesl Péša. V minulé sezoně jsme to dělali s Rambem. Má schopnost udržet míč, vytajmovat herní situace. Nebyl z toho nadšenej. Opakovaně mně říkal, že se cítí na základ. Ale nedalo se nic dělat. Tak mi to vycházelo,“ vzpomíná Pavel Hoftych.

A k dobru přidává historku starou patnáct let.

Tehdy vedl rezervní tým Slovácka. S mužstvem se připravoval na utkání. Z hlavního mužstva dostal posilu. Útočníka Vítězslava Brožíka. Později též hráče Teplic, Plzně, Liberce a Příbrami. Obvykle platí, že „áčkové“ výpomoci automaticky míří do první linie. Ihned na bojiště. Pěkně od začátku. Jenže Hoftych učinil pravý opak. Hráče schoval na lavičku, byť proti jeho naprosto pochopitelné nevoli.

„Byl to typ, který mohl zápas v závěru rozhodnout. Na hřiště šel na posledních pětadvacet minut. Dal gól. Favorita jsme porazili 1:0: Pro mužstvo i pro něj to byl krásný pocit. Víťa byl před zápasem naštvanej, těžko to kousal, ale po utkání za mnou přišel, že je strašně happy. Užili jsme si to všichni,“ vypravuje Hoftych.

V aktuálním ročníku FORTUNA:LIGY se mezi žolíky řadí třeba sparťanský Matěj Pulkrab, Yira Sor z Baníku, slávistická dvojice Ondřej Lingr a Michael Krmenčík, liberecký Júsuf Hilál nebo hromburác ze Slovácka Rigino Cicilia.

Jsou úspěšní. Střelecky efektivní. Pomáhají. Rozhodují. Přispívají k bodům.

Ale pište si, že nikdo z nich není spokojený. Žolíkem prostě být nechcete!

Slovácko - Sparta: Cicilia se opřel do odraženého balonu z voleje

Z V R P Skóre B
1. Slavia 19 15 3 1 51:14 48
2. Plzeň 19 15 2 2 36:13 47
3. Sparta 19 14 3 2 46:22 45
4. Slovácko 19 12 3 4 38:22 39
5. Ostrava 19 10 6 3 41:25 36
6. Ml. Boleslav 19 8 2 9 29:28 26
7. Hr. Králové 19 6 7 6 24:26 25
8. Č. Budějovice 19 7 4 8 26:30 25
9. Liberec 19 7 3 9 17:25 24
10. Olomouc 19 5 7 7 31:28 22
11. Zlín 19 5 4 10 23:37 19
12. Bohemians 19 5 3 11 27:44 18
13. Pardubice 19 4 5 10 24:41 17
14. Jablonec 19 3 7 9 14:34 16
15. Teplice 19 3 2 14 19:37 11
16. Karviná 19 0 5 14 16:36 5
  • Skupina o titul
  • Play-off o umístění
  • Skupina o záchranu

Vstoupit do diskuse
0

FORTUNA:LIGA - první fotbalová liga 2021/2022

Nejvyšší česká fotbalová soutěž FORTUNA:LIGA se v sezoně 2021/2022 vrací k původnímu formátu s nadstavbou.

O čtvrtý titul v řadě usiluje Slavia Praha, nováčkem je Hradec Králové.

Los ligy Tabulka Sestřihy zápasů VIDEO momenty Fantasy liga

Stránky klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Baník Ostrava

Fotbal dnes * Fotbalové vybavení * Fotbalové dresy * Kopačky na Heureka.cz



Články odjinud


Články odjinud