Štěpán Filípek
Premium
22. ledna 2022 • 04:40

Brabec o konci v Bohemians, poměrech ve fotbale i inspiraci Jarolímem

Vstoupit do diskuse
2
TOP VIDEA
Mistři Fantasy s Michalem Kvasnicou: poslední kolo podzimu, pozor na Šína
Agent Volek o Pastovi v pasti či (ne)nominaci dvacítky. Jak se získával Červenka do Pardubic?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zpráva, že dá sbohem Ďolíčku, vyvolala rozruch, i když byl „jen“ asistentem Luďka Klusáčka. Jméno Erich Brabec (44) zkrátka pozornost přitahuje. „Věděl jsem, že jestli se chci v trenérské kariéře někam posunout, musím tenhle krok udělat. Byť hodně těžký,“ vysvětluje poprvé od svého odchodu z Bohemians. Ve velkém rozhovoru pro server iSport.cz přemítá, co dál, ale hovoří také o nevydařeném podzimu „klokanů“ i stavu českého fotbalu. V placené části rovněž najdete speciální text o něm a Karlu Jarolímovi i pohled na tři vybrané hráče zelenobílých.



Jindy by se mořil za mrazivého počasí na hřišti. Teď si mohl dovolit vyrazit na čtyři dny na lyže, před chvílí mu skončila lekce angličtiny. „Kdo chce dneska pracovat, musí ji mít perfektní,“ říká. Erich Brabec poznává život bez fotbalu. „Zažívám radovánky, které bych si dovolit nemohl, mám víc času na sebe,“ usmívá se bývalý stoper, jenž se vydal na trenérskou dráhu.

ERICH BRABEC
Narozen: 24. února 1977 v Českém Krumlově (44 let)
Pozice: trenér
Hráčská kariéra: České Budějovice (1992–1998), Chrudim (1995), Poštorná (1997), Drnovice (1999–2001), Dynamo Moskva (2002–2004), Alanija Vladikavkaz (2004–2005), Kayserispor (2005), SV Pasching (2005–2006), FC Aarau (2006–2007), Slavia Praha (2007–2009), Ankaraspor (2009), Ankaragücü (2009), Sparta Praha (2010–2012), Senica (2012–2013), Bohemians Praha 1905 (2014–15), Slovan Liberec (2015)
Trenérská kariéra: Sparta – mládež (2015–2018), FC Sellier & Bellot Vlašim (2018–2019), Bohemians Praha 1905 – asistent (2019–2021)
Úspěchy: 3x mistr české ligy se Slavií (2008 a 2009) a Spartou (2010), vítěz českého Superpoháru (2010), vítěz Českého poháru s Libercem (2015), účastník Ligy mistrů 2007/2008, vicemistr Evropy U21 (2000), účastník LOH 2000

Jak dlouho jste se k odchodu z Bohemians odhodlával?
„Už loni na jaře jsem si s myšlenkou, že skončím, pohrával. Cítil jsem, že čas dozrál k tomu zkusit něco jiného. A na nějakou dobu i zůstat doma, věnovat se rodině, sám sobě. Někdy v dubnu ale ve mně ještě vyhrálo, že chci v Bohemce pokračovat. Ještě jsem viděl světlo, které asi každého žene dál.“

Co se dělo pak?
„Přes léto a na podzim u mě začal převládat názor, že se vracím zpět a nechci opakovat to samé a zase řešit všechna proč. V září jsem se v něm utvrdil a své rozhodnutí oznámil Bohemce – bylo to pro mě nejzazší možné datum. Přišlo mi fér, aby o tom věděl hlavní trenér a všichni kolegové, hráči i vedení, aby měli čas najít nového asistenta. Luděk Klusáček má rád lidi, které zná, to se mu v podobě Jardy Veselého splnilo. Byl jsem překvapený, že se nám to povedlo držet dlouho pod pokličkou, asi až čtrnáct dní před koncem podzimu to někdo propálil.“

Neobával jste se, že se hráči začnou chovat do konce podzimu jinak? A neprojevilo se to?
„Shodou okolností jsem to v šatně řekl po nějakém nezvládnutém a prohraném zápase, aniž bych chtěl. Některým možná mé rozhodnutí přišlo líto, jiní ho třeba kvitovali, jak to ve fotbale bývá, ale respektovali ho. Nějaké narážky padly, ale spíš srandovního rázu: že budu chodit na golfy a podobně. Ale nic neprofesionálního. Ta otázka by asi měla směřovat na ně, já žádný problém nevnímal. Plnili si své povinnosti, stejně jako já. Fotbal miluju, svou práci vždycky dělám na sto procent. Hráči i Luděk viděli, že to tak bylo do posledního dne i v Bohemce.“

Neovlivnila vás frustrace z porážek a inkasovaných gólů? Byť jich nejvíc přibývalo až poté.
„Sice jsme nějaký nášup dostali, ale pořád jsme na tom bodově byli relativně dobře a v klidném středu tabulky. Nepovedené zápasy přicházely až potom. S realizačním týmem, s hráči, a hlavně s fanoušky to dělalo velké věci. Za celou tu dobu v Bohemce jsem cítil první velký tlak. Že se něco děje, že nejsou výsledky a že vše by se mělo ubírat jiným směrem. Frustraci jsem ale určitě necítil, naopak jsem nechtěl končit tak, že budeme dostávat čtyřky, pětky a bojovat o záchranu. O to víc jsem byl zabejčenej a snažil se hráče motivovat, přesvědčovat.“

Cítil jste v sobě větší odpovědnost za to, jak často a jakým způsobem mužstvo inkasuje? Navenek jste byl považován za asistenta odpovědného za defenzivu...
„Rovnou do toho vstoupím. Když při jednom televizním záběru zaznělo, že spřádám defenzivní plány, protože to v obraně nevychází, musel jsem se smát. Komentátoři i lidé, kteří si to mysleli, nemají ánunk, jak se fotbal dělá. Byl jsem článkem realizačního týmu a největší odpovědnost měl hlavní trenér. To, že se nám nedařilo, byla kolektivní vina, realizačního týmu i hráčů.“

Ocenil jste, když to tak Luděk Klusáček na konci podzimu sám prezentoval?
„Bavili jsme se o tom. Tyhle věci vyšly až potom, co bylo známé, že končím. Nevím, jestli se s tím někdo chtěl svézt… Luděk mi říkal, ať to pustím z hlavy. Vůbec se ale nezříkám odpovědnosti, měl jsem ji také. Stejně jako ostatní. Přímo odpovědný jsem byl za standardní situace, jak ofenzivní, tak defenzivní. Dostávali jsme góly, které předtím nepadaly, to je pravda. V tomhle ohledu je můj díl viny větší. Obranná fáze byla celkově šílená a nás to provázelo celým podzimem.“ 

Erich Brabec u sparťanské mládeže
Erich Brabec u sparťanské mládeže

Inkasovali jste čtyřiačtyřicet gólů, nejvíc v lize. Jednoduše řečeno: proč?
„Sešlo se víc faktorů. Jedním z nejdůležitějších bylo, že když jsme udělali chybu, okamžitě jsme přidali druhou, třetí, čtvrtou, pátou. Takové hrubky jsme dřív nedělali. Měli jsme třeba výborné první poločasy, ale místo toho, abychom soupeře dorazili, šli jsme do druhé půle se strachem o výsledek. Viděl jsem na hráčích, že se začínají v krizových situacích chovat jinak. Zprvu jsme za to nebyli tak potrestáni, třeba jsme remizovali, jenže pak jsme najednou dostali gól, pak další, a bylo po zápase. Na Spartě, v Plzni, se Slavií, v Boleslavi, bylo jich strašně moc. To zamává s každým mančaftem, a ten náš to neustál. Na hřišti nebyl nikdo, kdo by tým zklidnil a pomohl zamezit dalším gólům. Zkoušeli jsme veškeré techniky, jak to změnit, různá rozestavení, samotné obsazení, ale nesedlo si to. A do toho všeho zasáhl i covid. Nicméně to byl podružný důvod.“

Proč to v předchozích sezonách vypadalo na hřišti jinak? Kdo vám chyběl?
„Je to dané i výsledky. Najednou hráči byli pod větším tlakem. Když jsme s Luďkem přišli, nějak jsme dojeli podzim a pak měli neskutečné jaro. Promítlo se to i do další sezony. Teď jsme začali těžkým losem, i tak jsme odehráli skvělé zápasy, ale už jsem necítil z týmu tu sílu.“

Dost nečitelně působilo, jak často jste střídali brankáře. Nemělo i to značný vliv?
„Patrik Le Giang i Hugo Bačkovský byli velmi kvalitní, vytvářeli na sebe tlak, oba chtěli stát v bráně. Bylo na nás, jak je udržet v zápasové zátěži. Nicméně přicházely takové příděly, že jsme do toho museli vstupovat víc. Bylo na nich vidět, že neměli jistotu jako na jaře. Vliv měly různé faktory. Očividně se nám to nepodařilo vybalancovat, aby tým šlapal a měli jsme lepší výsledky.“  

Už jsem se o to chtěl poprat sám

Když jste hovořil o světlu, které jste přestal vidět, můžete to přiblížit?
„Myslím tím mé nastavení dělat dál fotbal, svou vášeň. Vnímal jsem, že ze mě vyprchává. Že bych chtěl určité věci dělat jinak a že bude lepší, když skončím. Vždy záleží na vnitřním nastavení lidí, pak toho lze i ve skromnějších podmínkách dosáhnout víc. Bohemce jsem vděčný, že mi dala šanci u prvoligového týmu. Měl jsem dva osobní cíle: dodělat si profilicenci a učit se vedle Luďka Klusáčka. Licenci jsem dokončil a od Luďka jsem se učil každým dnem. Měl jsem ale v sobě, že už se chci o to poprat sám, posunout se do role hlavního trenéra.“

V jakém ohledu jste měl jiné představy?
„Cítil jsem, že chci přivádět odlišné hráče, vést tým trošku jinak. A to jsem nemohl. Na druhé straně jsem pozici asistenta plně respektoval. Byl jsem k Luďkovi stoprocentně loajální, je férový chlap a vždy jsme si mohli všechno říct. Měl jsem hodně prostoru, abych mohl vést tréninkový proces.“

Kteří hráči by podle vás do Bohemians měli přicházet?
„Za prvé skladba kádru byla celkově ovlivněna covidem. Všechny týmy si držely víc hráčů, protože věděly, co může nastat. Nám se stalo, že v Budějovicích jsme měli na lavičce připravené, myslím, jen dva gólmany, prvního do brány, druhého do hry, a pouze jednoho dalšího hráče. Na druhé straně by měl být kádr v Bohemce užší, byť musím říct, že ke všem klukům mám velký respekt. Někteří v něm ale být neměli.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
2

Chance Liga - první fotbalová liga 2024/2025

Nejvyšší česká fotbalová soutěž mění v sezoně 2024/2025 oficiální název na Chance Ligu. Titul obhajuje Sparta Praha.

iSport Fantasy Sestřihy zápasů VIDEO momenty

Stránky klubů: Viktoria Plzeň * Slavia Praha * Sparta Praha * Bohemians 1905

Fotbal dnes * Liga mistrů * Evropská liga * Konferenční liga





Články odjinud


Články odjinud