Sobota 12. února 2022 může být pro Josefa Jindřiška historická. Pokud kapitán Bohemians zasáhne do partie se Zlínem, 295. ligovým startem za „klokany“ vymaže letitý rekord Zdeňka Prokeše. „Komu jinému by se to mělo povést, když ne právě Pepovi?“ říká bývalý gólman vršovického týmu Radek Sňozík, jenž před třinácti lety zažil Jindřiškovy začátky v Ďolíčku.
Sestava Bohemians bez nich byla nemyslitelná. Radek Sňozík v brance, Josef Jindřišek před ním – jako defenzivní záložník či krajní bek. A současnost? Šestačtyřicetiletý Sňozík už je ve fotbalovém důchodu, o šest roků mladší Jindřišek pořád baví v lize. A dnes může zahýbat s dějinami zelenobílého klubu. „Upřímně, zrovna u Pepy mě to ani moc nepřekvapuje,“ poví Sňozík o dávném parťákovi.
Proč vás to nepřekvapuje?
„Protože spojení Bohemka a Pepa k sobě báječně pasuje. V Ďolíčku se nikdy moc nekoukalo na věk, ale spíš na výkony. Máš formu, hraješ. Stejně jako záložník Honza Morávek kdysi pravidelně nastupoval za áčko už jako teenager, tak teď Pepa stabilně hraje ligu i po čtyřicítce.“
Stabilně hraje ligu a před týdnem vyrovnal dávný rekord Zdeňka Prokeše. Co vy na to?
„Odehrát skoro tři sta ligových zápasů není až tak obr číslo, ovšem zvládnout takovou porci v jednom klubu je dneska docela rarita. Osmý div světa. Na druhou stranu, málokdo se o sebe stará tak poctivě jako Pepa. Je to přírodňák a dobře ví, co potřebuje k tomu, aby se udržel ve formě. Vyhýbala se mu zranění a k dlouhé kariéře mu taky pomohlo, že není slavicí typ.“
Vzpomenete si na jeho nástup do Bohemians v zimě 2009?
„Já ho zaregistroval už předtím v Jablonci, když začínal v první lize. Potkávali jsme se i ve druhé, nebylo to pro mě neznámé jméno. Když k nám přišel, brzy jsem zjistil, že je to super kluk do kabiny. Zapadl bez problémů.“
Skamarádili jste se?
„Jasně, voláme si dodneška. Tenkrát jsem mu sehnal byt na Řitce, bydlel vedle mě. Jezdili jsme spolu do Prahy a zpátky, trvalo to asi rok. Pak se vrátil domů na sever pod Jizerské hory, což je jeho srdcovka.“
Jak se jako nováček projevoval v kabině?
„Pepa je pořád stejný. Nepatří k hlučným extrovertům, v kabině nikdy nehejkal. Kliďas, pohodář, v dobrém slova smyslu vesnickej kluk. Za něj odjakživa mluvily výkony, takhle je nastavený.“
Takže jste se na něj od začátku mohl spolehnout?
„Vždycky. Pepa je poctivec: technické nedostatky dohání obrovskou bojovností. Nic nevypustí a je ochotný strčit hlavu do jakékoliv mlýnice. Proto Pepu fanoušci v Ďolíčku milují, na stadion chodí i kvůli němu.“
Přitom původně přicházel jen na půlroční hostování z Olomouce, aby si ho trenér Pavel Hoftych okoukl. Paradoxní, viďte?
„Jsem přesvědčený, že Pepa by nikde neměl problém zapadnout. Rodinný typ, pejskař, zlatej kluk. Takových moc nenajdete. Než aby jel do obchoďáku nakupovat hadry, hodí brašnu přes rameno a jde kámošovi spravit umyvadlo.“
Pravda, je vyhlášený instalatér. Taky u vás někdy měl fušku?
„Jsem lempl a nic bych si neopravil, ale tenkrát jsem měl nový byt, takže jsem Pepův zásah nepotřeboval.“ (usmívá se)
Potřebovali ho Bohemians, hned v jeho první půlsezoně jste spolu pomohli vrátit „klokany“ do první ligy. Ovšem pro znovuzrozený klub ta doba nebyla snadná, hořkým evergreenem bývaly třeba opožděné výplaty.
„V tomhle byl skvělý Příba (Lukáš Přibyl, bývalý ředitel Bohemians), který uměl negativní věci vyfiltrovat. A Pepa? Ten by byl poslední, kdo by si stěžoval nebo nadával. Byla to zvláštní éra. Na tréninky jsme cestovali po celé Praze a jeden čas jsme museli hrát u sousedů v Edenu, přesto se nám v lize dařilo.“
Jak se v průběhu let měnila Jindřiškova pozice v týmu? Patřil po třicítce a s přibývajícími sezonami v Bohemians mezi lídry?
„Pepa není úplně rozený vůdce a neřve v kabině, ale má přirozenou autoritu. Tenkrát bylo v týmu víc starších hráčů, kteří ho táhli. Dneska je to na Pepovi. Nemyslím to zle, ale něco mi říká, že kdekoli jinde než v Bohemce by ve svých letech už asi nehrál. Mimochodem, před týdnem v Teplicích patřil k nejlepším na hřišti. Klobouk dolů, José!“
Umíte si ho vůbec představit v jiném než zelenobílém dresu?
„U jiných hráčů by mě možná zaskočilo, kdyby vydrželi třináct let v jednom klubu, ale u Pepy vůbec. Je skromný a nemá manažera, přes kterého by se někam cpal. Vím, že před lety měl nabídku z Jablonce nebo Liberce, ale nedopadlo to. Nemusí mu to vadit: je úžasné, že i ve skoro jednačtyřiceti je schopný odehrát ligový zápas od začátku do konce. Potřebujete větší důkaz jeho kvalit?“
Seděl jste v květnu 2019 na tribuně při památném zápase s Opavou, na jehož konci zachránil Bohemians od baráže nejslavnější Jindřiškův gól?
„Nebyl jsem přímo v Ďolíčku, ale radost jsem měl i na dálku. Tenhle Pepův gól pomohl Bohemce i jemu. Co kdyby klukům baráž nesedla a po sestupu by přišlo personální zemětřesení? Možná si tímhle gólem prodloužil kariéru a Bohemka dál hrála první ligu. Z vlastních zkušeností vím, že je snazší se v první lize udržet než se ve druhé znovu škrábat nahoru.“
Nejste sám, kdo to tvrdí.
„Nechci nikoho urážet, ale nikdo nechce hrát druhou ligu někde na sídlišti. Každý chce hrát proti Spartě, Slavii a dalším špičkovým týmům. Včetně Pepy.“
Jak dlouho podle vás ještě vydrží v lize?
„Tohle záleží čistě na něm. Když řekne, že končí, tak skončí. Je dost soudný a pozná, jestli ještě má týmu co dát. Když bude cítit, že už nebude hrát od začátku, nebude kariéru uměle prodlužovat. Sedne si s vedením a trenérem – a společně si řeknou, co dál. Už teď je zázrak, že Pepa pořád hraje.“
Zázrak? Nepřeháníte?
„Ani trochu. V lize plné mladých vlčáků a v době, kdy fotbal jde do čím dál větší rychlosti, jsou pro mě čtyřicátníci totální unikát.“
Měl by Jindřišek zůstat ve fotbale i po kariéře? Nejen kvůli obrovským zkušenostem, ale i kvůli svojí lidskosti, která ve vaší branži často chybí.
„Stoprocentně si myslím, že by měl u fotbalu zůstat. Pro začátek si ho úplně krásně dokážu představit u prcků. Děti ho budou respektovat a vidět v něm vzor.“
Co když ho to bude táhnout k instalatéřině?
„Ta se dá s fotbalem v pohodě skloubit. I jeho milované procházky se psem, žádný problém. Borci jako Pepa by měli ve fotbale pokračovat. Uvidíme, jak to s ním nakonec bude. Teď mu přeju, ať zůstane zdravý a baví se fotbalem i životem.“
