Zelený o povaze „salámisty“, Radovi i Jablonci: Ze Slavie nebylo lehké odejít

Jakub Podaný s Tomášem Malínským se přimlouvají, abyste patřil do základní sestavy reprezentace. Co vy na to?
„(směje se) Jsou to kamarádi… S Kubou jsme hodně v kontaktu, hrajeme spolu hry. Spíš si z toho děláme srandu, se mnou to moc nedělá.“

Dělá s vámi vůbec něco při fotbale? Jste známý kliďas.
„Určitě jo, jen to není tolik vidět - a nebývá to tak často. Ne pokaždé, ale někdy bývám nervózní před zápasem. A při něm se objeví věci, které mě dokážou vytočit. Ale je pravda, že to spíš držím v sobě.“

Je to vaše devíza, nebo problém? Tenistka Karolína Plíšková je podobná jako vy.
„Někdo má rád typy, které se víc projevují. Mně osobně to nikdo nikdy neřekl, párkrát jsem si přečetl nějaké reakce. Ale to je přece jen hodnocení podle vnějšího projevu. Ti lidé nevědí, jaký jsem.“

Jaký jste?
„Myslím, že i v soukromí jsem dost podobný jako na hřišti. Jen za volantem jsem občas vznětlivější.“

Nebyl jste nervózní ani v září 2019, kdy jste působil ve Slavii a kouč Jindřich Trpišovský vás poslal do zápasu Ligy mistrů na Interu Milán na nečekané místo? A vy jste zaválel.
„Řekl mi, že půjdu do středu zálohy, předtím jsem tam nikdy nenastoupil. Tak jsem si říkal: Uvidíme, nemám nic moc co ztratit, zahraju si takový zápas, na takovém stadionu. Pozitiva převýšila negativa, takže jsem byl úplně v klidu.“

Co první utkání za reprezentaci?
„To bylo jiné. Hrálo se se Skotskem, kvůli covidu jsme byli vlastně náhradní mužstvo. V Olomouci to na mě dolehlo, šlo o národní tým. Myslím, že to bylo vidět.“

Nyní jste v jiné situaci. Máte v hlavě plán prorazit v reprezentaci?
„Když teď přišla pozvánka, byl jsem hodně překvapený. V Jablonci jsme na chvostu tabulky, nehrajeme kdo ví co. Ani já