Šín a Hrubý o budoucnosti v Baníku, kamarádech v „S“ i silném momentu

Nečekali jste vzhledem k tomu, jak váš ročník v mládeži drtil konkurenci, že vás z tehdejšího kádru bude v lednu 2023 v áčku Baníku víc?
Matěj Šín: „Samozřejmě čekali, ale postupem času se to nějak vyvrbilo a vyselektovalo. Někteří tady asi neviděli perspektivu a odešli. Tak to ve fotbale chodí.“
Martin Hrubý: „Každý má jiné priority, každý je v hlavě nastavený jinak. Někdo tomu dá víc, někdo míň. Cest, jakých se ve fotbale ubírat, je hodně.“

Na druhou stranu, v některých klubech nejsou dorostenci žádní. Takže dva kusy pořád nejsou málo.
Šín: „Cítíme, že Baník chce sázet na mladých. Vedení je tak nastavené. V béčku dostávají kluci šanci, někteří už byli i na lavičce v áčku. Je fajn vědět, že máme šanci se prosadit.“
Hrubý: „Když jsem mluvil o těch cestách, tak ta baníkovská je skvělá. Já i Šíňas máme dobře nakročeno. Když budeme pokračovat v tvrdé práci, určitě dostaneme šanci i v lize. S béčkem je to fakt super propojené.“

V čem tkvěla síla ročníku 2004?
Šín: „Už od útlého věku se sbírala spousta kluků, ze kterých se časem stali kamarádi. Měli jsme štěstí na trenéry, výborně nás stmelovali. Díky nim jsme šli nahoru.“
Hrubý: „Jsme poskládaní skoro z celého Moravskoslezského kraje, ve čtrnáctce nebo patnáctce jsme pomalu neměli soupeře.“

Jak se to poslouchá? Dovedu si představit, že je to trochu svazující, nebo že se naopak začnou v pubertálních letech projevovat sklony k machrování...
Šín: „To vůbec ne. Troufnu si říct, že jsme byli a pořád jsme nohama na zemi. Makáme dál.“
Hrubý: „Bylo nám čtrnáct, patnáct, šestnáct let. O žádném machrování nemohla být řeč. Nebo aspoň u mě teda.“

Jeden z vás, Samuel Grygar, před pár dny podepsal novou smlouvu v Interu Milán...
Hrubý: „V zimě jsem byl u něj na dovolené, naznačoval mi, že by měl asi podepsat. Je to super, mám radost, je to výborný kluk. Dřív jsme až takoví