Jeden důležitý úkol už splnil. Většinově na svou stranu dostal sparťanské fanoušky. Brian Priske totiž umně zahasil doutnající průšvih po ostudném derby a změnou herní šablony tým nakopl k mohutnému podzimnímu finiši. Nyní nastává čas, aby dánský kouč posunul Spartu na další level. „Dokud budeme ve hře, půjdeme po úspěchu,“ hlásí hladově Priske. Od sportovního vedení dostal k ruce nové hračky a chystá stíhací jízdu za Viktorií i Slavií. Uspěje? Ve velkém rozhovoru pro Sport Magazín +PLUS se dánský stratég rozpovídal o životě v Česku, tradičním pozápasovém kolečku, přístupu k médiím i zabrzděném talentu Adamu Karabcovi.
Když se v prosluněné Marbelle usadí s kávou u hotelového bazénu, vyzařuje z něj dobrá nálada. Brian Priske si v hlavě nosí sedmibodové manko na vedoucí příčku, po zimní přípravě má ale důvody ke spokojenosti. Jeho tým během kempu udělal herní pokrok, což odhalil především nadějný výkon proti silnému Salcburku (1:2). K dispozici má přesně ty nové hráče, které chtěl. A před startem jarní části FORTUNA:LIGY nepočítá žádné dlouhodobější zdravotní ztráty. „Pořád mě budou zajímat primárně výkony. Na tom se nic nemění. Jasně, výsledky potřebujeme, ale nejlepší cesta, jak k nim dojít, je dobrý výkon. Chceme být výkonnostně konzistentní, to je naprostý základ,“ zdůrazňuje.
Od vašeho příchodu do Sparty už uběhlo půl roku. Co vás dosud v Česku nejvíc překvapilo?
„Nejsem si jistý, jestli překvapilo je to správné slovo. Jsem typ člověka, který se snaží mít neustále otevřenou mysl. Rád potkávám nové lidi, seznamuju se s odlišnými kulturami. Nechci být takový, že si budu dopředu dělat nějaké názory. To totiž může vést k předsudkům. Do Česka jsem na tak dlouhou dobu přišel poprvé a moc nevěděl, co mám očekávat. Říkal jsem si, že se budu koncentrovat na práci a uvidím, co se bude dít. Samozřejmě jsem se snažil co nejrychleji adaptovat na vaši kulturu, to považuju za velice důležité. A zatím si to užívám. Narážím na samé milé a přátelské lidi, takže o vaší zemi můžu mluvit jen pozitivně.“
Rozumím. Nějaká očekávání jste ale před příchodem do Sparty mít musel.
„Na tohle se těžko odpovídá. Vnímám vaší kulturu i historii. Země má za sebou komunistickou minulost, což určitě nebylo jednoduché období. Je znát, že po vymanění se z této doby se Česká republika v určitých ohledech pořád adaptuje a ukotvuje. Během kariéry jsem tu odehrál asi tři zápasy, ale neměl jsem možnost toho o zemi a Praze zjistit víc. Rád jdu do neznámého prostředí a až podle vlastních zkušeností si utvářím názor. O to lepší teď mám ze všeho pocit. Máte krásnou zemi a v ní spoustu pracovitých lidí. Moc se mi líbí třeba na Moravě, všude je spousta vína.“
Dáváte mu přednost před pivem?
(pokyvuje hlavou) „Jsem spíš na víno. Ale vím, že tu máte populární hlavně pivo. A nejen to. Vidím to v našem realizačním týmu. Hodně se pije cola, jedí se Haribo medvídci a tak dále.“ (pousměje se)
Praze jste přišel na chuť?
„Je nádherná! Člověk se v takovém městě rozhodně nenudí, pořád je co dělat. Věnuju se tu samozřejmě především fotbalu, ale měl jsem možnost poznat, že je to místo, kde se žije opravdu hezky.“
Nemusel jste si ale na metropoli zvykat? Přece jen, pocházíte z menšího dánského města.
„Je pravda, že je to pro mě jiné. Byl jsem v Antverpách a předtím rok v Kodani, což jsou přibližně stejně velká města. Praha je ale mnohem větší. Přesto jsem si tu rychle zvyknul. Líbí se mi zdejší doprava, ať už je to tramvaj nebo metro. Po městě se díky tomu dobře pohybuje, v tomto směru jsem naprosto spokojený. Máte tu hodně kostelů a dalších historických památek, taky výborné restaurace.“
Vyrazíte ve volném čase rád do centra? Nebo se spíš držíte v ústraní?
„Rád chodím ven a poznávám nová místa, jsem ale hodně časově vytížený. Veškerou svou pozornost směřuji na fotbal a Spartu, proto tady jsem. Vím, kam se chceme jako klub posunout. Vyžaduje to spoustu hodin práce. I ve dnech, kdy nemáme zápas nebo trénink. Když je tu ale rodina, rádi do města chodíme. Jinak je to o fotbale. Dvanáct hodin v tréninkovém centru na Strahově, pak cesta domů a příprava na další den.“
Hádám správně, že vás fanoušci na ulici už poznávají?
„Někdy ano. Ale musím říct, že zatím mám jenom dobré zkušenosti. Lidé jsou milí, dobře naladění. V takovém případě si s nimi rád popovídám. To se mi na fotbale líbí. Když se s někým potkáte osobně, cítíte z druhé strany respekt. Zažil jsem to tady v Čechách i v Belgii. Někdy se můžeme bavit i o negativních věcech, ale vždycky je to v rámci slušnosti. Tak by to mělo být.“
Máte za sebou velmi náročnou první polovinu sezony. Našly se v nabitém programu skuliny, aby za vámi mohla přicestovat rodina?
„Manželka tu několikrát byla. I ona je ale hodně vytížená. Přijela za mnou i dcera, rodiče. Jediný, kdo tu nebyl, je můj syn. Nastupuje v PSV Eindhoven a má podobný program jako já. Hodně tréninků a zápasů. Vždycky je ale příjemné, když tu někoho z rodiny mám. Dny po trénincích někdy bývají dlouhé, a když je člověk doma sám, čas tolik neutíká. Ale takhle to je vždycky, když vyrazíte za prací do zahraničí.“
Kdyby vám někdo v létě řekl, že v zimě bude Sparta na současné úrovni, byl byste s tím spokojený?
(krátce se zamyslí) „Zcela upřímně říkám, že jsem měl vyšší očekávání. Vybavuju si naše rozhovory s Rosou ještě předtím,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
