Baník: starosti se záchranou, výkyvy jako za Vrby. Hapal však má důvěru

Zbývalo dvacet minut do konce, Hradec Králové právě vstřelil druhou branku. Útrobami Městského stadionu přes tiskové středisko zrovna procházel jeden z partnerů klubu, na hlavě měl čepici se znakem FCB. „Jdu domů, už se tady neukážu. Lituju vás, že se na to musíte ještě dívat,“ prohodil naštvaný sponzor směrem k novinářům a opravdu mířil z Vítkovic pryč.

Je třeba i s připomenutím chabé nedělní čtyřtisícové návštěvy dodávat víc k tomu, jaká je momentálně v Ostravě fotbalová nálada?

„Špatná,“ ví bývalý hráč Baníku Miroslav Matušovič. „Na to, o jaký jde klub a s jakými ambicemi, má strašné výkyvy,“ mrzí ho.

„Přitom podle mě patří do top trojky. Ani ne do čtyřky, ale trojky. Je to velkoklub,“ zdůrazňuje kouč Miroslav Koubek. S „votroky“ svého bývalého zaměstnavatele v neděli porazil díky taktickým šachům, efektivitě i štěstí při neproměněných šancích domácích.

Se slovem štěstí však nechoďte na Pavla Hapala. „Asi jsme něco urazili, je třeba, aby se teď jeden vedle druhého zamyslel, co to bylo a kde je chyba,“ nabádá trenér Slezanů k interní analýze.

A nutno dodat, že už i jemu docházejí úsměvy. Když střídal Pavla Vrbu, díky nadhledu a gentlemanství uklidnil atmosféru na Bazalech, nakopl trio Ladislav Almási, Srdjan Plavšič, Nemanja Kuzmanovič a zvládal domácí zápasy. Zdálo se, že z nejhoršího je stoletý celek venku.

Jenže jaro fakt není dobré.