Jedni nedávno maturovali, druhé už pronásledují myšlenky, co bude, až naposledy zují kopačky. V žádném jiném ligovém týmu nenajdete takový věkový rozdíl mezi nejmladším a nejstarším hráčem sestavy jako v Příbrami. „Ale na to tady nikdo nekouká. Mladí vědí, že bez nás to nejde. My víme, že bez mladých to nejde,“ vykládá 36letý střelec Miroslav Slepička o symbióze v kabině. V placené části článku si přečtěte, co veterán Slepička říká o kometě ligy Janu Matouškovi, a projděte si přehled nejstarších a nejmladších hráčů všech ligových týmů!
Hrál I. A třídu, v té době, někdy na podzim 2016, zrubal při zápase v kleci v prvním kole svého soupeře K. O. Nezdálo se, že Miroslav Slepička se ještě stihne vrhnout na profesionální fotbal, notabene na první ligu. A najednou tu s Příbramí je a usměrňuje mladou kabinu.
Jak mládí kolem sebe vnímáte?
„Jako vzájemnou symbiózu nás všech. V každém týmu máte mladé a staré, u nás je to asi extrém, ale všechno si sedlo. Nedělíme se na party těch starých a mladých a funguje to. Šlapalo to v minulé sezoně, šlape to, zatím, i v první lize.“
Museli jste kluky, kteří přišli do týmu z mládežnických výběrů, nějak složitě přijímat mezi sebe?
„Ne, vůbec, právě že to všechno přišlo automaticky, přirozeně. Když mi bylo osmnáct devatenáct let a začínal jsem kopat ligu, bylo to stejné. Ty extrémy, které tu jsou, nijak neprožívám, jako by si toho člověk ani nevšímal, bral to normálně.“
Jednou z velkých tváří současné Příbrami je Jan Matoušek, zástupce velmi mladé generace. Jak ho vidíte?
„Jako inteligentního kluka, který chce něčeho dosáhnout. Proto mu chci radami pomoct, mám ho rád. Je to kluk z vesnice, je svědomitý při práci, pokorný, přijde za mnou a zeptá se mě, máme hezký vztah.