Jílek o zvažování konce, hanácké pohodlnosti i ztrátě zájmu o jeho hráče
Po prvních deseti ligových kolech byla situace pro trenéra Václava Jílka v Olomouci kritická. Sigma měla jenom šest bodů a byla stínem týmu, který na začátku sezony v Evropské lize přehrával slovutnou Sevillu. A kouč nebyl daleko od toho, aby na lavičce Hanáků skončil. Pak ale přišel obrat a mužstvo se dostalo z nejhoršího, i když je stále na barážových pozicích. Teď si Jílek klade cíl vytáhnout Sigmu do klidných vod a zabojovat s ní ještě znovu o evropské poháry. V rozhovoru pro iSport Premium mluví o mentální rezervě jeho hráčů, kteří měli našlápnuto k velkému přestupu či "hanácké pohodlnosti".
Podzimních problémů byla v Olomouci celá řada. Mužstvo se zpočátku těžko vyrovnávalo s hektickým programem v Evropské lize i české nejvyšší soutěži. A výkony ve Fortuna lize tomu odpovídaly. Potupné prohry v Ostravě či Mladé Boleslavi vůbec nepřipomínaly tým, který v loňské sezoně dlouho bojoval o Evropskou ligu a nakonec skončil čtvrtý.
Co je potřeba přes zimu nejvíc zlepšit?
„Celkově jsme v podzimní části strašně moc inkasovali. Součinnost defenzivní linie a její vyztužení v podobě příchodu Víta Beneše by ale mělo zafungovat. Alespoň si to od něj slibujeme. A samozřejmě i střelecká aktivita, protože branek jsme na rozdíl od loňské sezony dávali málo.”
Když se vrátíme vašemu k podzimu, byl z vašeho pohledu zvláštní. Na jednu stranu skvělé a vyrovnané dvojutkání se Sevillou nebo výhra proti Spartě, na druhé straně kolísavé výkony v lize. V čem jste viděl největší problém, že jste neměli lepší výkonnost?
„Rozdělil bych podzim na dvě části. Bylo zhruba deset kol, kdy jsme zaznamenali dvě vítězství a měli jsme šest bodů a naše situace byla katastrofální. Naopak když jsme si skládali tabulku druhé podzimní části, figurujeme v ní na nějakém pátém, šestém místě, což, myslím, je náš potenciál. Takže tam už s tím jsme mohli být spokojení. Ale jednoznačně jsme nezvládli mentální přepínání, nastavení na ligové zápasy z Evropské ligy. A tam byl velký rozdíl. Chyběla nám větší hráčská zkušenost a nezvládli jsme se s tím vyrovnat. Soupeři nás až velmi jednoduše obírali o body.”
Cítil jste i trochu, že často byla určitým problémem koncentrace? Kolikrát jste třeba v první půli nepředvedli bůhvíjaký výkon, bylo to za chvíli 1:0, 2:0 a pak jste to museli složitě dohánět.
„To už bylo spíš v druhé polovině. Co se týče té první, mnozí říkají, že je složité kondičně kombinovat obě soutěže. Ale myslím, že problém byl skutečně spíš v koncentraci a mentálním nastavení. Poté, co se vydáme na sto procent v Evropské lize, máme najednou pocit, že tady bude stačit osmdesát. A v momentě, kdy to soupeři naznačíte, většinou odcházíte poražen.”
Loni byla olomouckou devizou záloha i stoperská dvojice. Když se podíváme právě na střed pole, loni to touto dobou vypadalo, že Sigma hráče jako Falta, Kalvach, Houska, Plšek, Zahradníček dlouho neudrží a odejdou do klubů s vyššími možnostmi. Čím to, že nakonec pořád zůstávají?
„Zase bych se vrátil ke kombinaci Evropské ligy a české soutěže. Kdyby tito hráči dokázali podávat standardní výkonnost tak jako Jablonec,
