Jedenáct let brouzdal evropskými vodami. Prošel Belgií, vyzkoušel si Španělsko, Itálii, aby nakonec zakotvil v Anglii. Za Watford a Sheffield Wednesday odehrál Daniel Pudil (33) přes 200 ligových zápasů. Letos na jaře si však řekl dost. Je čas jít domů. A domluvil se s Mladou Boleslaví, kde se ladí jeho dvouletá smlouva. „Chtěl jsem do klubu, kde bych mohl mít nějaké ambice. Plány Boleslavi do budoucna na mě udělaly dojem,“ říká někdejší český reprezentant v rozhovoru pro iSport Premium.

Daniel Pudil je variabilní. Může nastoupit na pozici levého záložníka, obránce a v posledních měsících hrál dokonce i jako stoper. Přesto rodák z Prahy na přelomu sezony narazil. V Sheffieldu skončil trenér, který na něj sázel, a od Vánoc si ani jednou nekopl.
Uplynulá sezona v Sheffieldu se dá rozdělit na dvě poloviny. Do Vánoc jste patřil do základní sestavy, v novém roce ani minuta. Je to jeden z důvodů, proč jste se rozhodl vrátit domů?
„Nebylo to optimální, moc jsem toho neodehrál. Než se změnil trenér, tak jsem hrál pravidelně. Pak přišel nový a vše se otočilo. Tak už to holt ve fotbale chodí. Byl to asi první půlrok v cizině, kdy jsem moc nenastupoval. Nakonec se mi to přihodilo až na konci zahraniční štace.“
Takže cizina už je pro vás uzavřená?
„Přesunem do Česka to vypadá, že uzavřená asi je. Přemýšlel jsem nad tím, jaká moje kariéra venku vlastně byla. Každý to může brát jinak. Hrál jsem v Belgii, kde jsem vyhrál ligu i pohár. Následovala Itálie, kde jsem byl pouze chvilku, ale nabral jsem tam cenné zkušenosti. Pak přišla Anglie. S Watfordem jsem si první rok zahrál finále play off, třetí rok už jsme postoupili do Premier League, kterou jsem si však bohužel nezahrál, což je škoda. Poté jsem se přesunul do Sheffieldu, který byl celou dobu na pomezí druhé a třetí ligy. A nakonec jsme s ním hráli ve druhé lize finále a další rok semifinále.“
Kde se vám líbilo nejvíc?
„První štace byla Belgie, kde jsem zažil největší úspěchy. Těch tři a půl roku v Genku bylo úžasných. Narodilo se mi tam i první dítě. Ale v každém klubu jsem nějaké mety dosáhl, takže na každé angažmá vzpomínám velmi rád. Až si za pár let sednu a ohlédnu se zpět, tak budu moct být spokojený.“