Vaněček: Jako bych tým zaklel. Zlomový muž podzimu Sigmy se vrací
Je symbolem zlomu olomouckého podzimu, bohužel pro Sigmu negativním. Od chvíle, co si David Vaněček (30) v šestém utkání sezony v Mladé Boleslavi poranil koleno, šla výkonnost i bodový zisk Hanáků dolů. Do té doby jich měl Jílkův mančaft jedenáct, v dalších osmi zápasech už však nastřádal jen šest bodů a nastřílel pouze tři góly. Předtím slavil branek devatenáct! „Jako bych tým zaklel,“ lituje útočník, který se oproti původním prognózám pomalu vrací už po dvou měsících.
Nepatřil do základu, doháněl herní i kondiční manko. I tak měl však žolík Vaněček enormní vliv na ofenzivu Sigmy. Však je taky pořád jejím třetím nejproduktivnějším hráčem.
Jak to vypadá s kolenem?
„Musím zaklepat – dobře. Podle původních předpokladů jsem měl jít na plastiku a být mimo šest až osm měsíců. Už se s tím počítalo. Naštěstí na základě rezonance a kontroly u odborníků vyšlo najevo, že vaz by měl držet. Potvrdilo se. Vše je, jak má. Není tam jediný rozdíl oproti druhému kolenu. V pátek na poslední kontrole už bych měl dostat povolení k plnému tréninku.“
Dovedu se vžít do vaší situace: původně naštvanost, pak úleva.
„Přesně. Protože když si to ještě zpětně všechno promítnu, tak mě to mrzelo. Přemýšleli jsme v létě s rodinou o zahraničí, ale vyhrálo super jednání Sigmy. Chtělo mě vedení, trenéři...“
Ne poprvé...
„Ano. (úsměv) Žena chtěla rodit v Čechách, takže jsme se rozhodli zakotvit zpátky doma. Už kvůli tomu, aby dvě děti, které už máme, byly častěji v kontaktu s prarodiči. Strašně jsem se do Olomouce těšil a užíval si to. Sice jsem nejdřív nedostával tolik minut, jako jsem si asi představoval, ale podával jsem stabilní výkony. Odehrál jsem za Sigmu asi sedm zápasů, vstřelil dva góly a přidal čtyři asistence. To je docela solidní.“
Velmi.
„Ale hlavně jsem se cítil velmi dobře i v tréninku. V zápasech jsem se pak snažil být neustále pozitivní. Bohužel pak přišla tahle situace... Nikdy jsem
