Kaloč: Za zlepšení děkuji Galáskovi. Jak vnímá Vrbu a zahraniční zájem?

Zatím to vypadá jako ideálně rozvíjející se kariéra, pěkně po postupných krůčcích. V devatenácti ligový debut za Baník, o rok později členem základní sestavy, v jednadvaceti už oporou a kapitánem reprezentace U21. A nyní? Záložník Filip Kaloč (22) touží po úspěchu se lvíčaty i v ostravském dresu. „Porazit Anglii a pak ve výroční sezoně udělat poháry, to by byl splněný sen,“ přeje si v exkluzivním rozhovoru pro iSport premium
Fanoušci Baníku mu odpustí víc než ostatním. Ale ne proto, že je Kaloč odchovancem a FCB upřímně miluje. Zejména díky pracovitosti a vysokému tempu. Tyhle atributy si na komplexním středopolaři cení i kouč reprezentační jednadvacítky Jan Suchopárek.
Co řešíte víc? Příchod Pavla Vrby do Baníku, nebo klíčový duel lvíčat proti Anglii?
„Zápas s Anglií je pro nás všechny v jednadvacítce vrcholem. Poctivě se připravujeme, chceme ho zvládnout. Samozřejmě však vnímám taky novinky v Baníku.“
Filip Kaloč v lize |
Zápasy/minuty: 68/4742 Góly+asistence: 2+3 Žluté/červené karty: 13/0 |
Stihl jste si odpočinout?
„Na pět dní jsem vypnul. Byl jsem v kontaktu s trenérem Suchopárkem, věděl jsem, jaký nás čeká režim, takže jsem odjel na krátkou dovolenou hned po sezoně.“
Do Barcelony. Jak bylo?
„Super. Vzal jsem s sebou rodiče, na dovolené jsme spolu byli asi po pěti letech. Za to jsem byl rád, užili jsme si to všichni. Ale neležel jsem u pláže, tři dny jsme chodili jen po památkách.“
Takže Sagrada Família zvítězila nad Nou Campem?
„Ne, stihli jsme oboje.“ (smích)
Jak jste si vyhodnotil sezonu v Ostravě?
„Už od chvíle, kdy jsme věděli, že nám čtvrté místo definitivně uniklo, nastalo velké zklamání. Sezonu jsme měli rozehranou dobře, dařilo se nám, byla fazona. Mohli jsme uhrát i lepší výsledek. Kdybychom si takový bodový zisk řekli loni v létě, asi by byli všichni v klubu spokojeni, ale vzhledem k průběhu... Pokazili jsme si to prohranými domácími zápasy s Teplicemi a Karvinou.“
Co osobní hledisko? Odehrál jste o tisíc minut více než loni.
„Jsem vděčný trenéru Smetanovi, že mi hned po příchodu dal velkou šanci. Troufnu si říct, že jsem se jí chopil slušně. Dařilo se mně i týmu, každým zápasem jsem si věřil víc a víc.“
Čísla jste sice vylepšil, ale pouze na 1+2. Přibyla jediná asistence, nechtělo to víc?
„Máte pravdu. Možná mi občas chybělo štěstí, někdy kvalitnější řešení. Zlepšení tam ale aspoň nějaké je, takže věřím, že v příštím ročníku to bude o mnoho lepší.“
Tím kvalitnějším řešením myslíte střelbu jako proti Slavii, kde jste nádherně vymetl šibenici?
„Před zápasem se do toho vždycky nutím, mívám v hlavě, že chci minimálně jednou za zápas dobře vystřelit. Fakt na to myslívám. Zápas je však mnohem složitější. Někdy ještě zbytečně přihrávám, někdy nevidím pozici, někdy mi zase rána nesedne. Kéž by takových střel jako se Slavií bylo víc.“
Určitě jste postřehnul slova bývalého kouče Ondřeje Smetany po domácí prohře 1:3 s Karvinou, kde jste nemohl nastoupit, o tom, že jste výborný v dodržování jím nastavených principech. O co šlo a v čem vaše úkoly spočívaly?
„Jako první musím zmínit kvalitní letní přípravu pod novými kondičáky. Byla náročná, nebyli jsme na to zvyklí. Taky mi pomohla atletická příprava s trenérkou Janou Slaninovou. Cítil jsem se od začátku fyzicky dobře, mohl jsem běhat nahoru-dolů, nebyl jsem líný na krok. Tam to začalo.“
A kde pokračovalo?
„Trenér Smetana se mnou hodně probíral své představy a mé přednosti. Zodpovědnost směrem dozadu, po zisku míče posouvat balon nahoru. A díky tomu, že jsem měl ještě sílu doplňovat ofenzivu z nižší pozice, to pro mě bylo lepší.“
Zdálo se mi to, nebo jste měl pod Smetanou větší volnost oproti Luboši Kozlovi? Za něj mi přišlo, že jste měl až zbytečně moc přistřihnutá křídla a nemohl jste být box-to-box záložníkem, byť vím, že jste v lize teprve začínal.
„Nezdálo se vám to, moje role se hodně změnila. Každý trenér vyžaduje něco jiného, styl pana Smetany mi svědčil. Tím nicméně určitě nechci říct, že by mi trenér Kozel něco zakazoval. Tehdy jsem byl spíš defenzivní, dopředu jsem si tolik nevěřil. Zlepšoval jsem se až postupem času.“
Čím?
„Důvěrou. A taky díky Tomáši Galáskovi.